ČSÚ zveřejnil data ze Sčítání 2021 ve větším územním detailu

1. dubna 2022

Nejmladšími okresy jsou Praha-východ a Praha-západ, nejvyšší podíl lidí se slezskou národností je v okrese Opava a nejnižší podíl věřících v okrese Most. Základní charakteristiky obyvatelstva jako například vzdělání, věk, rodinný stav či národnost a informace o domovním fondu lze nyní sledovat za okresy, obvody obcí s rozšířenou působností, jednotlivé obce či městské části. Další data budou přibývat v následujících měsících.

Data ze sčítání lidu, která Český statistický úřad zveřejnil v lednu, jsou nyní uživatelům k dispozici až do úrovně obcí. „Zveřejněné výsledky zahrnují tzv. obvykle bydlící obyvatelstvo, tedy ty, kteří na daném území skutečně žijí. U nich ale zároveň známe i místo jejich registrovaného pobytu, které poslouží jako podklad k určení počtu trvale bydlících obyvatel,“ vysvětluje Robert Šanda, věcný gestor Sčítání 2021. Tento podklad následně poslouží jako základ, k němuž až do příštího sčítání bude ČSÚ přičítat přírůstky či úbytky vzniklé přirozenou měnou a stěhováním.

Jak je na tom Česká republika v porovnání jednotlivých okresů?

„Okresy s vůbec nejmladším obyvatelstvem jsou Praha-východ a Praha-západ. Pouze zde průměrný věk nepřesáhl 40 let. Naopak pomyslně nejstarším okresem je Jeseník s průměrným věkem 44,8 let,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Mezi cizinci je jasně nejoblíbenější naše hlavní město. Při Sčítání 2021 tvořili 13,6 % obyvatel Prahy právě cizinci (s jedním státním občanstvím). S velkým odstupem pak následují okresy Plzeň-město s 8,6 % a Mladá Boleslav (8,4 %). V Mladé Boleslavi byl navíc ze všech okresů největší podíl cizinců ze zemí EU (4,3 %). Z okresů, kde je podíl cizích státních příslušníků nejnižší, je na prvním místě Opava s necelým 1 %, za ní pak Bruntál a Šumperk, kde cizinci tvoří shodně 1,1 % obyvatel těchto okresů.

Pokud se podíváme na cizince z pohledu nejčastějších státních občanství, v rámci Česka žije v Praze největší podíl Ukrajinců (4,2 %) a Rusů (1,8 %). Největší podíl občanů Slovenska (2,8 %) a Polska (0,8 %) je v Mladé Boleslavi, v okrese Cheb jsou to Vietnamci (2,9 %) a Němci (0,3 %).

U osob ve věku 15 a více let se nejvíc svobodných nachází v okresech Brno-město (37,2 %) a Most (35,8 %), naopak nejméně jich je v okresech Pelhřimov (28,5 %) a Uherské Hradiště (28,6 %). Nejvíce osob v manželství je ve Žďáru nad Sázavou (52,1 %) a okrese Brno-venkov (51,5 %.). Nejméně v okrese Most (37,6 %) a Chomutov (40,1 %). Největší podíl rozvedených žije v okrese Most (17,8 %) a Karlovy Vary (17,6 %), nejméně pak ve Žďáru nad Sázavou (10,4 %) a Uherské Hradiště (11,3 %). Ovdovělých osob najdeme nejvíce v Karviné (9,7 %) a v Jeseníku (9,6 %), v okresech Praha-západ a Praha-východ bylo ovdovělých necelých 6,1, respektive 6,2 % % obyvatel.

Z patnáctiletých a starších obyvatel má vysokoškolské vzdělání více než třetina obyvatel Prahy (35,9 %) a okresu Brno-město (33,6 %). Žádný z dalších okresů v tomto ohledu hranici jedné třetiny nepřekonal. Nejméně vysokoškoláků mají okresy Sokolov (8,2 %) a Tachov (8,7 %). Největší podíl osob se středním vzděláním s maturitou žije v okrese Plzeň-město (35,7 %), Hradec Králové (35,6 %) a Praha-východ (35,4 %), nejméně v Sokolově (28,4 %), Znojmě (28,8 %) a Jeseníku (29,1 %). Lidé se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity se sečetli nejčastěji v okresech Česká Lípa (40,8 %), Jeseník (40,6 %) a Znojmo (40,5 %), nejméně pak v Praze (18,1 %) a v Brně-městě (21,0 %).

U dobrovolné otázky na národnost byli nejsdílnější obyvatelé Brna-města (73,9 %) a Uherského Hradiště (72,5 %). Nevyplněnou otázku na národnost nechali nejčastěji v Tachově (37,3 %) a na Domažlicku (36,3 %). Uvedené výsledky jsou souhrnně za danou národnost, ať byla uvedena samostatně nebo v kombinaci s libovolnou další. K české národnosti se nejčastěji přihlásili v okresech Chrudim (97,6 %) a Havlíčkův Brod (97,1 %), nejmenší podíl byl pak na Hodonínsku (71,4 %) a v Brně-městě (72,1 %). Hodonín se naopak umístil nejvýše mezi okresy s největším podílem moravské národnosti (37,7 %), dalším v pořadí byl okres Břeclav (33,5 %). Opava se může pyšnit výrazně nejvyšším podílem osob se slezskou národností (9,6 %), další za ní byla s výrazným odstupem Karviná (3,3 %).

U druhé dobrovolné otázky, které se ptala na náboženskou víru, byly nejaktivnější moravské okresy. Nezodpovězenou ji nechalo nejméně lidí v okresech Brno-město a Uherské Hradiště (26,9 %), naopak nejčastěji nevyplněnou ji nechali obyvatelé okresů Strakonice (36 %), Domažlice a Klatovy (shodně 35,0 %). Nejvíce osob se k víře přihlásilo v již zmíněném Uherském Hradišti (64,0 %) v okresech Žďár nad Sázavou (57,3 %) a Hodonín (57,0 %). Odpověď, že dotyčný není věřící, byla nejčastější v okresech Most (86,1 %) a Rakovník (85,7 %).

Nejčastějším typem vlastníka domu je fyzická osoba. Vůbec nejčastější je tento typ vlastnictví v okrese Brno-venkov (93,5 % všech domů) a na Hodonínsku (93,3 %). Nejvyšší podíl domů, které má ve vlastnictví obec nebo stát, je v okresech Brno-město (4,4 %) a v Bruntále (4,0 %), nejméně  v okresech Praha-západ (0,7 %) a Praha-východ (0,8 %). Domů ve vlastnictví bytových družstev je nejvíce na Mostecku (5,0 %) a v okrese Teplice (4,6 %), naopak na Zlínsku a Tachovsku nejsou domy ve vlastnictví bytových družstev téměř žádné. Spoluvlastnictví vlastníků bytů je nejčastější v Praze (20,5 %) a v Brně-městě (16,4 %), nejméně pak v Rokycanech (2,6 %) a na Pelhřimovsku (2,7 %).

Podíl domů postavených v roce 1919 či dříve je nejvyšší na Děčínsku (25,2 %), v Teplicích (21,6 %) a v okrese Liberec (21,4 %). Nejmenší množství domů z tohoto období naopak najdeme na Zlínsku (4,1 %) a Hodonínsku (4,2 %). V posledních letech se nejvíce staví v okresech Praha-východ a Praha-západ. Více než 11,4 % a 9,1 % domů v těchto okresech bylo postaveno či rekonstruováno v roce 2016 nebo později. Nejmenší aktivita ve výstavbě byla v tomto období v okresech Bruntál (2,6 %) a Jeseník (2,7 %).

„Dnes zveřejněná data bude Český statistický úřad v příštích měsících dále doplňovat o další prvky a jejich kombinace. Ve druhém a třetím čtvrtletí 2022 přibydou informace o bytech a další charakteristiky obyvatelstva a ve čtvrtém čtvrtletí zveřejníme údaje o domácnostech a dojížďce,“ uzavírá Robert Šanda.

Veškeré aktuální informace včetně tabulek a kartogramů do úrovně jsou uvedeny na webu www.scitani.cz, podrobnější údaje pak ve Veřejné databázi ČSÚ.

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí Českého statistického úřadu
+420 604 149 190
jan.cieslar@czso.cz