Internet věcí hlavně pro zabezpečení objektů

Lidé mohou chytrým telefonem doma zhasnout světla nebo třeba z práce na dálku přes internet zapnout vytápění. K čemu ale nové technologie používají české podniky?

Internet věcí (anglicky Internet of Things, zkratka IoT) je termín označující moderní přístroje ovladatelné i na dálku pomocí internetu. Umožňuje lidem zautomatizovat činnosti, které běžně vyžadují mechanické nastavení. Nejedná se ale jen o chytré hodinky komunikující s chytrým telefonem a ovládání světel nebo vytápění, moderní trendy jdou ještě dál. Zařízení internetu věcí dokáže samo například řídit klimatizaci, vyhřívat bazén, ale také obsluhovat nastavení alarmu, bezpečnostních kamer či mechanických zámků. Virtuální asistent díky hlasovému pokynu pustí oblíbenou písničku, lednička dokáže upozornit na chybějící potraviny a připravit aktuální nákupní seznam. Na světě existují už i chytrá města (smart cities) využívající internet věcí pro zvýšení kvality života obyvatel. Patří mezi ně např. Amsterodam, Vídeň nebo Barcelona. Zaměřují se na efektivní využívání stávajících a hledání nových zdrojů, snižování spotřeby energií, eliminaci zátěží životního prostředí, optimalizaci dopravy a sdílení dat pro veřejné účely.

Jak mohou s internetem věcí pracovat firmy? Mohou díky němu např. monitorovat či regulovat osvětlení nebo spotřebu energie, mohou také ovládat bezpečnostní kamery a vzdáleně zajišťovat bezpečnost firemních prostor. Internet věcí se používá rovněž ve výrobě, podniky tak mohou sledovat výrobní procesy v reálném čase a na základě analýz je optimalizovat, mohou kontrolovat pohyb zboží či provozní stav vozidel nebo také pozorovat chování zákazníků a snažit se pochopit jejich uvažování a potřeby a aktivně na ně reagovat.

Bezpečnost především

Podle nejnovějších zjištění používají podniky s deseti a více zaměstnanci v České republice zařízení internetu věcí nejčastěji k zabezpečení svých objektů. Celkem tento způsob užití uvedlo 26 % podniků, přičemž nejčastěji nachází IoT uplatnění pro bezpečnostní účely v automobilovém průmyslu nebo v telekomunikačních činnostech. V obou těchto odvětvích to bylo shodně 44 % podniků.

Využíváním internetu věcí pro bezpečnostní účely se rozumí používání „chytrých“ alarmů či bezpečnostních kamer, které je možné obsluhovat, kontrolovat a řídit vzdáleně přes internet. Chytré alarmy informují v reálném čase o každém pohybu nebo nestandardní situaci zasláním upozornění do aplikace v mobilním telefonu, případně doručením SMS zprávy nebo zavoláním. Ovládají se pohodlně telefonem nebo dálkovým ovladačem. Chytré zámky fungují bez klíčů a odemykají se za pomoci telefonu díky bluetooth. Umějí také upozornit na jednotlivé vstupy a umožňují např. spravovat přístupová oprávnění osob.

Záměrem monitorování firmy chytrými kamerami nemá být sledování toho, co dělají a jak pracují zaměstnanci. Mělo by se spíše jednat o zajištění dokumentace z výroby, skladů a vstupních prostor v případě neoprávněného vniknutí, nesrovnalostí v expedici nebo nehody. Záznam z kamer na pracovišti se po uplynutí několika dní v souladu s pravidly stanovenými Úřadem pro ochranu osobních údajů musí automaticky smazat.

Typy zařízení internetu věcí používaných podniky s 10 a více zaměstnanci v ČR (% z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci, 2021)

Informace o provozu

Druhým nejčastějším způsobem využití internetu věcí podniky je sledování provozního stavu strojů nebo vozidel. Může jít např. o využití satelitní GPS lokalizace nebo čipů fungujících na rádiové frekvenci. Informace z nich jsou shromažďovány do palubních počítačů a dále pak přenášeny online do centrálního systému k další analýze. Sesbíraná data se využívají pro předcházení technickým poruchám nebo pro jejich včasné odhalení a načasování údržby. Tomuto postupu se říká prediktivní údržba. Jejím principem je předpovídat vývoj stavu strojů, zařízení nebo vozidel a včas odhalit potenciální problém či poruchu. Výše popsaná zařízení internetu věcí využívalo v roce 2021 v průměru 12 % podniků s deseti a více zaměstnanci v Česku. Nejčastěji sledují pohyb firemních dopravních prostředků, případně využívají prediktivní údržbu firmy z odvětví telekomunikačních činností (25 %) nebo z odvětvových sekcí výroba a rozvod energie, plynu, vody, tepla a činnosti související s odpady.

Informace o spotřebě online

Třetím nejčastěji využívaným systémem internetu věcí v podnikatelském sektoru byly v roce 2021 chytré elektroměry, vodoměry, termostaty či další zařízení sloužící ke sledování spotřeby energie nebo vody v prostorách firmy. Tato zařízení neustále hlídají hodnoty daných veličin (elektřiny, vody, tepla apod.), a pokud zaznamenají vychýlení mimo vymezené pásmo nebo jinou nestandardní situaci, upozorní majitele či správce prostřednictvím dálkové komunikace. Díky tomu je možné rychleji zareagovat. Naměřené hodnoty se zobrazují v aplikaci a dat z aplikace lze dále sdílet.

V roce 2021 internet věcí k tomuto účelu využívala necelá desetina všech firem v Česku (9 %), mezi velkými podniky to byla dokonce více než třetina (35 %). Nejčastěji taková zařízení využívají subjekty působící v automobilovém průmyslu (28 %) nebo v elektrotechnickém průmyslu (25 %).

Monitorování výroby a přepravy

Data přímo ze strojů nebo ze vzájemné komunikace mezi zařízeními (tzv. M2M čili machine to machine komunikace) v roce 2021 využívalo 7 % podniků. Jednalo se např. o data vypovídající o aktuální spotřebě materiálu, energií, součástek, opotřebení strojů apod. Z velkých podniků využívalo zařízení internetu věcí k monitorování procesu výroby 27 %. V odvětví zpracovatelského průmyslu sledují proces výroby pomocí internetu věcí nejčastěji subjekty ve farmaceutickém nebo také automobilovém průmyslu, mimo zpracovatelský průmysl zaznamenáváme nejvyšší podíl subjektů monitorujících proces výroby v odvětvové sekci výroba a rozvod energie, plynu, vody, tepla a činnosti související s odpady (17 %).

Firmy mohou využívat internet věcí rovněž k monitorování zboží během skladování nebo přepravy. Nejrůznější zboží, zejména potraviny a léky, vyžaduje skladování a přepravu při udržování stabilní teploty, protože její změna může znamenat nevratné poškození výrobků. Ve skladech či chladicích komorách jsou proto rozmístěna čidla, která v případě, že se teplota začne přibližovat k limitním hodnotám, zašlou prostřednictvím internetu varování. Data z IoT senzorů se také v pravidelných intervalech automaticky odesílají do cloudového úložiště.

Spolu se sledováním aktuální polohy a teploty umožňují tato zařízení monitorovat i další parametry, např. otřesy či náhlé změny pozice nákladu. Využitelnost těchto údajů je velmi vysoká, s jejich pomocí lze vyhodnocovat spolehlivost dopravy či získávat podklady pro vyřizování případných reklamací.

Sledování přepravy hotových produktů k zákazníkům nebo systém pro sledování zboží během skladování využívala u nás v roce 2021 jen 4 % podniků s 10 a více zaměstnanci. Nejrozšířenější byly tyto systémy ve skupině velkých podniků (14 %) a samozřejmě také mezi podniky z odvětví dopravy a skladování (12 %).

Podniky s 10 a více zaměstnanci v zemích EU využívající internet věcí (% z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v dané zemi, 2021)

Chování zákazníků zatím sledujeme málo

Využívání síťových kamer nebo jiných zařízení sloužících v obchodech ke sledování chování zákazníků není u českých firem zatím příliš rozšířené, v roce 2021 je u nás používala 4 % všech podniků s 10 a více zaměstnanci a 5 % velkých subjektů s více než 250 zaměstnanci. Díky síťovým kamerám je možné odkudkoli přes internet sledovat, co se v prodejně děje, např. zjišťovat počet lidí ve frontě a přizpůsobit tomu počet prodavačů nebo otevřených pokladen, případně zaznamenávat aktuální počty a délku pobytu zákazníků v jednotlivých sekcích prodejny.

Do této kategorie patří i využívání dat ze samoobslužného nakupování se skenerem, při němž si zákazník sám zaznamenává čárové kódy zboží. Díky tomu má okamžitý přehled o výši útraty, může nakupovat přímo do vlastních tašek a za nákup zaplatit bez čekání. Prodejce získá přehled o tom, jaké zboží zákazník kupuje, a v budoucí marketingové akci mu může přizpůsobit nabídku nebo poskytnout cílené slevy.

V EU lehce nad průměrem

Ze zemí EU je používání internetu věcí nejrozšířenější v sousedním Rakousku a také ve Slovinsku. V obou zemích jej v roce 2021 používal přibližně každý druhý podnik s deseti a více zaměstnanci. Průměr za evropskou sedmadvacítku dosáhl v posledním šetření 29 % podniků, Česko je tedy ve využívání internetu věcí v podnikatelském sektoru s podílem 31 % mírně nad evropským průměrem. Nejméně využívají IoT podniky v Rumunsku, kde je to jen přibližně každý desátý podnik.

Pokud vezmeme v potaz pouze využívání internetu věcí pro zabezpečení objektů, tedy nejrozšířenější typ zařízení IoT využívaný podniky v Česku (26 %), jsme v evropském žebříčku na slušném šestém místě. Na prvních příčkách jsou, stejně jako v celkovém ukazateli, podniky v Rakousku (40 %) a ve Slovinsku (38 %) a poslední místo patří i v tomto případě podnikům v Rumunsku (9 %).

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.