Holandská nemoc naruby a renesance průmyslu

Některé vyspělé země nyní trpí takzvanou holandskou nemocí „naruby“. Tvrdí to hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus, který popisuje, jak k tomu došlo a jaké by to mohlo mít hospodářské důsledky.

Artus popisuje tradiční holandskou nemoc jako růst příjmů, který se následně projevuje zvýšenou poptávkou po službách. Vyšší příjmy mohou být například odrazem těžby komodit, ale jak míní ekonom, třeba v případě Řecka se dostavil podobný efekt kvůli rozvoji turistického ruchu. Jelikož jsou pak vyšší příjmy použity zejména na služby, dochází k růstu relativních cen v této části ekonomiky a následně i zisků. To sem láká kapitál, jeho tok naopak slábne na straně výroby zboží a služeb. Ve výsledku tak v zemi trpící holandskou nemocí dochází k deindustrializaci.

Podle ekonoma nyní některé vyspělé země procházejí takovou holandskou nemocí, ale naruby. To znamená, že i v současnosti dochází k růstu příjmů, což je do značné míry odrazem vysokých fiskálních deficitů udržujících kupní sílu obyvatelstva. Na rozdíl od případu popsaného výše se ovšem tato kupní síla neprojevuje vyšší poptávkou po službách, ale po zboží. To již reflektují i ceny v této části ekonomiky – viz následující obrázek:


Zdroj: Natixis

Popsaný mechanismus se projevuje také růstem cen komodit a energií, což má na celé hospodářství krátkodobý negativní efekt. Artus ale tvrdí, že v delším období by mohl platit opak, pokud i nyní bude kapitál proudit směrem k odvětví se sílící poptávkou. Pak by mohlo dojít k expanzi výrobních kapacit. A zatímco tradiční holandská nemoc vede k deindustrializaci, současný vývoj by mohl znamenat renesanci průmyslu.

Vývoj investic do výrobních aktiv ve vyspělých zemích shrnuje druhý graf. Na počátku pandemie nastal meziroční propad podobný vývoji během finanční krize a investice doposud svou absolutní výší nedosáhly úrovně z roku 2019:



Zdroj: Natixis