Anketu uspořádala pojišťovna Generali Versicherung AG ve spolupráci s výzkumnou agenturou Mindtake Research loni v listopadu na vzorku 2 015 osob ve věku nad 15 let. Podle hlavních závěrů je tedy velká většina Rakušanů v běžných každodenních postupech co do udržitelnosti odpovědných, a to podle vlastního hodnocení. Ve výživě, vytápění a při nákupech uvádí 80 % dotázaných, že zde zohledňují hledisko udržitelnosti. Dvě třetiny respondentů sledují udržitelnost při způsobu trávení volného času a v oblasti mobility. A konečně v cestování se udržitelností řídí 6 oslovených z 10.
Peníze a finanční služby versus udržitelnost
Jde-li ale o investice, ukládání peněžních prostředků nebo o finanční zabezpečení na nepříznivé situace nebo na stáří, je podíl zodpovědných Rakušanů přece jen nižší. Ale stále polovina respondentů v anketě odpovídala, že i zde jsou u nich ve hře faktory udržitelnosti při rozmýšlení, jak s penězi naložit.
Podíváme-li se na výsledky detailněji, jen 15 % respondentů připustilo, že udržitelnost zohledňují při operacích s penězi nebo k zabezpečení „velmi“, dalších 38 % „spíše“. Vezmeme-li opačný pól oslovených, tak 18 % z nich přiznalo, že v těchto transakcích nemyslí na udržitelnost „vůbec“ a 29 % na ni myslí „jen méně“. Tím je oblast peněz a finančních služeb jednoznačně tou sférou, kam téma udržitelnosti proniká v myslích populace nejslaběji. Ovšem pokud se podíváme na detailní hodnoty, ukáže se, že právě tato oblast a její udržitelnost je poměrně silná v hledáčku úplně nejmladší skupiny respondentů 15-29 let. Mezi nimi dbá „velmi“ nebo „spíše“ na tento aspekt 57 % mladých lidí.
Nejstarší se o udržitelnost starají nejvíc
Dále ze závěrů studie vyplynulo, že obecně je podíl „udržitelných“ je ve věkové skupině 60-69 let ve všech kategoriích vyšší než v ostatních věkových segmentech (kromě právě výše zmíněných financí). U témat výživa a nákupy se týká tento nález také mnohem více žen v porovnáním s muži. U dalších kategorií není rozdíl mezi pohlavími tak výrazný. Pro zajímavost: u finančních služeb zabezpečení a investování dbá na udržitelnost „velmi“ anebo „spíše“ 54 % žen a 52 % mužů.
Kdo nese odpovědnost?
Kdo ze 4 určitých aktérů je z pohledu dotázaných tím, kdo je „ve společnosti odpovědný za více udržitelnosti“? Většina respondentů se vyjádřila, že „oni sami jako spotřebitelé“ (střední hodnota 2,13). Podobně vidí oslovení odpovědnost na straně firem a podniků (střední hodnota 2,21). Často zmiňovali účastníci studie i politiky (2,42). Investoři ovšem následují až se střední hodnotou 3,24.
Pouze vídeňští respondenti viděli větší břemeno odpovědnosti u firem (2,13) než u konzumentů (2,21). Rovněž mladší účastníci ankety vyslovovali soud o největší odpovědnosti firem a společností častěji než starší kolegové. Střední hodnota firem u skupiny 15-29 let činila 2,19 a u skupiny 30-39 let činila 2,14. Tím nominovali firemní sféru na pozici číslo jedna; konzumenti byli až druzí v pořadí.