Fed zvyšuje sazby a startuje normalizaci měnové politiky (17.3.2022)

17.03.2022

Americká centrální banka (Fed) v souladu s tržním odhadem na březnovém zasedání zvýšila poprvé od roku 2018 úrokové sazby a zároveň jasně avizovala, že je letos připravena sazby dále zvyšovat na každém po sobě jdoucím zasedání. V souhrnu tak letos může Fed sazby zvýšit kumulativně o 175 bazických bodů. Šéf Fedu J. Powell přitom nevyloučil, že na některém zasedání mohou být sazby zvýšeny rovnou o 50 bodů, když bude záležet na podmínkách. V nové prognóze Fed avizuje, že hlavní úroková sazba (Federal funds rate) se letos dostane až na 1,9 %, což je oproti prosincové prognóze s 0,9 % docela výrazná změna.

Ačkoliv březnové zasedání Fedu včetně následné tiskové konference s J. Powellem vyznělo jednoznačně v jestřábím duchu, tak je ze strany amerických centrálních bankéřů cítit i určitá opatrnost. Pouze J. Bullard totiž hlasoval pro zvýšení sazeb rovnou o 50 bazických bodů a s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou je to právě J. Bullard, který vidí potřebu letos jít se sazbami až do rozmezí 3 % - 3,25 %. Přestože členové Fedu začínají stále více akcentovat riziko pramenící z vysoké inflace (ta se v USA nachází na 40letých maximech), tak je krajně nepravděpodobné, že by se letos rozhodli jít se sazbami až na 3 %.

Fed však měnovou politiku nezačíná normalizovat pouze skrz úrokové sazby, ale ve 2. čtvrtletí se podle všeho pustí i do tzv. kvantitativního utahování (prodej cenných papírů ze své bilance). Bilance Fedu přitom v posledních dvou letech značně nabobtnala díky nákupům cenných papírů během covidové pandemie a aktuálně dosahuje téměř 9 biliónů dolarů. Harmonogram snižování své bilance Fed oznámí na příštím zasedání na začátku května, ale některé detaily se můžeme dozvědět již ze záznamu z březnového zasedání, který bude k dispozici zkraje dubna.

V nové makroekonomické prognóze Fed pro letošek počítá se slabším růstem HDP (2,8 %) oproti prosincové prognóze (4,0 %) a naopak rychlejším růstem PCE inflace (4,3 %) i jádrové PCE inflace (4,1 %). V dalších letech Fed nově očekává pomalejší návrat inflace ke 2 % inflačnímu cíli, když pro rok 2023 prognózuje PCE inflaci na úrovni 2,7 % a pro rok 2024 inflaci ve výši 2,3 %. Vyšší inflace a její pozvolnější návrat na neutrální hodnoty rovněž implikuje i potřebu vyšších úrokových sazeb, takže pro roky 2023 i 2024 Fed počítá s průměrnou výší 2,8 %.

Co znamená zahájení normalizace měnové politiky pro kurz amerického dolaru? Vzhledem k tomu, že březnové zasedání Fedu bylo z velké části finančním trhem v ceně dolaru již započteno, tak jsme se větší odezvy na devizovém trhu nedočkali a dolar možná i trochu paradoxně mírně oslabil. Důležité je rovněž zmínit, že k obratu v měnové politice v poslední době zavelely kromě japonské BoJ všechny centrální banky včetně evropské ECB. Právě obratem u ECB si lze mimo jiné vysvětlit to, proč se na EURUSD po zasedání Fedu obchoduje nad hladinou 1,10 USD/EUR a ne níže. Pozitivní úrokový diferenciál ve prospěch dolaru by však měl v nejbližších týdnech a měsících obchodování stlačit hlouběji pod hladinu 1,10 USD/EUR a další posilování americké měny se tak jeví jako jednoznačně pravděpodobnější varianta. Pokud totiž platí, že Fed je s nastavením měnové politiky opožděn (behind the curve), tak o ECB to platí dvojnásob.