Co je to inflace a jak ji měříme?

Za jedním číslem vyjadřujícím změny cen výrobků a služeb za určité období se skrývá poměrně složitý proces.

Rychlý růst cen většiny produktů, který zaznamenáváme v posledních měsících, vyvolává řadu souvisejících otázek. Některé z nich se týkají i metodických souvislostí, tedy toho, jak se inflace vlastně měří a co je to index spotřebitelských cen, který ji reprezentuje. My si je v tomto článku vysvětlíme.

Rodina cenových indexů

Cenové indexy mají dva hlavní účely: popisují cenový vývoj produktů, tedy inflaci, a slouží v ostatních statistikách k přecenění do srovnatelných cen. To si můžeme ilustrovat např. na vývoji hrubého domácího produktu či indexu průmyslové produkce, které se zpravidla vyjadřují po očištění o změny cen.

Nejznámějším cenovým indexem je index spotřebitelských cen (ISC), ovšem rodina cenových indexů je širší a nejprve si tedy představíme ty ostatní. Začneme indexem cen výrobců, který je zaměřen na vývoj výrobních cen výrobků a služeb určených pro užití v tuzemsku. Někdy je nazýván výrobní inflací, neboť změna výrobních cen se obvykle časem projeví i ve spotřebitelských cenách. Dalším v rodině je index cen zahraničního obchodu, který sleduje vývoj cen dovážených a vyvážených produktů. K tomu cenová statistika vytváří ještě index cen nemovitostí.

Jednotlivé indexy se liší zejména produktovým zaměřením a specifiky trhu vybrané skupiny produktů, ovšem principy jejich tvorby vycházejí z indexní teorie a jsou stejné pro všechny typy cenových indexů. Vývoj cenové hladiny se nejčastěji vyjadřuje k předchozímu období (např. k měsíci meziměsíční index) a ke stejnému období předchozího roku (meziroční index). Ovšem cenové indexy lze přepočítat k libovolnému základnímu období. Posledním typem cenového indexu je tzv. průměrný index, který popisuje změnu cenové hladiny za posledních 12 měsíců oproti průměru 12 předchozích měsíců.

Reprezentanti a jejich váhy

Index spotřebitelských cen bezesporu patří mezi základní makroekonomické ukazatele, ČSÚ publikuje jeho odhad zpravidla 10 kalendářních dnů po skončení měsíce. ISC vyjadřuje změnu cen výrobků a služeb, které nakupují domácnosti pro spotřebu. Nezahrnuje investiční statky, tedy například v této souvislosti často uváděné lokomotivy, ani meziprodukty pro další zpracování. Jelikož množství produktů nakupovaných domácnostmi je obrovské, index spotřebitelských cen je výběrový. Sledují se ceny vybraných produktů (tzv. cenových reprezentantů), které zastupují vždy danou skupinu výrobků a služeb. Cenový vývoj uvnitř dostatečně malých skupin totiž vykazuje vysokou korelaci, tudíž stačí sledovat například vývoj cen za pronájem kurtu na squash, a není nutné zjišťovat ceny za pronájem kurtů na badminton, tenis apod.

Každý produkt, resp. skupina produktů, má přidělenu váhu podle své významnosti ve spotřebním koši. Váha je vyjádřena relativně v procentech nebo v promile a počítá se jako podíl výdajů za danou skupinu produktů na celkových výdajích domácností. Protože každý jedinec nebo domácnost má svoji vlastní strukturu výdajů, vychází index spotřebitelských cen z průměrné struktury výdajů domácností.

Kromě celkového indexu spotřebitelských cen publikuje Český statistický úřad cenové indexy pro jednotlivé skupiny produktů, takže při znalosti struktury výdajů si každý člověk může spočíst svůj vlastní index životních nákladů. Abstinent nekuřák nebude například ovlivněn cenovým vývojem ve skupině alkoholické nápoje, tabák, která v roce 2021 vykazovala nadprůměrný meziroční růst o 8,4 %.

Váhy jsou pravidelně ve dvouročním intervalu aktualizovány, aby reflektovaly změnu spotřebních zvyklostí. Z důvodu pandemie a dočasného vychýlení struktury výdajů domácností jsou váhy pro rok 2022 založeny na průměrné struktuře výdajů za období 2019 až 2021, a nikoliv pouze na struktuře výdajů roku 2020. Během roku dochází pouze k dílčím záměnám, které jsou dány sezonností, například ve skupině oděvů nebo ovoce a zeleniny. Ačkoliv je index spotřebitelských cen měsíční statistikou, váhy jsou založeny na průměrné roční struktuře výdajů, aby byla eliminována sezonnost a nahodilé výkyvy.

Pro každého cenového reprezentanta je vypočten cenový index, který je v nejjednodušším případě podílem průměrné ceny v běžném měsíci ku ceně v základním měsíci (obvykle předchozím měsíci). Pro vybrané produkty, zejména ze skupiny elektroniky, se provádí kvalitativní očištění, aby byly porovnávány adekvátní produkty. Nový typ mobilního telefonu může být dražší, avšak má zároveň více funkcí, a je tedy nutné odlišit změnu kvality od čistě cenové změny. Vzhledem k tomu, že kvalita těchto produktů se neustále zvyšuje, tak v dlouhodobém horizontu ceny telefonů a obdobných zařízení po kvalitativním očištění klesají.

Meziroční indexy v roce 2021

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Od terénu ke scanneru

Ceny reprezentantů byly tradičně zjišťovány zejména tzv. terénním sběrem, který se pro část spotřebního koše používá stále. Tazatelky ČSÚ navštěvují obchody a provozovny služeb, kde domácnosti nejčastěji nakupují, a každý měsíc zjišťují ceny vybraných reprezentantů. Aby byl výběr geograficky reprezentativní, probíhá cenové šetření ve 35 okresech České republiky a v hlavním městě Praze. Takto jsou zjišťovány například ceny stravovacích služeb, ceny osobní péče apod. Během lockdownů byl terénní sběr kombinován s telefonickým dotazováním. Další využívanou metodou je tzv. centrální zjišťování, které se aplikuje pro služby účtované podle ceníků, např. energie či telefonní služby.

Nejnovější a nejmodernější způsob představuje sběr elektronických dat (tzv. scanner dat), při kterém ČSÚ přebírá data přímo z pokladních systémů obchodů. Český statistický úřad započal sběr scanner dat v roce 2018, nejprve na dobrovolné bázi a od roku 2019 je poskytování scanner dat pro vybrané obchodníky povinné. V současné době je segment potravin, nápojů, drogerie a léků plně pokryt scanner daty, která poskytuje 14 obchodních společností. Zatímco dříve byly v těchto segmentech sbírány ceny zhruba 200 cenových reprezentantů, tak ze scanner dat jsou zjišťovány ceny desítek tisíc produktů. U každého produktu definovaného EAN kódem se sleduje tržba a prodané množství, z nichž je spočtena průměrná cena v daném období. Díky tomu došlo k zásadnímu zlepšení kvality indexu spotřebitelských cen jak z hlediska pokrytí, tak i reflektování cenových akcí, jelikož se zjišťují ceny, za které je zboží skutečně prodáváno. Během lockdownů navíc nebylo nutné řešit náhradní metody sběru dat a podíl imputovaných (přímo nezjištěných) cen byl v Česku nejnižší ze všech států EU. Pokrytí spotřebního koše scanner daty se neustále zvyšuje, v příštím roce dojde k rozšíření o hobby segment, později o oděvy, nábytek a knihy. Zpracování scanner dat klade vysoké nároky na statistické úřady, neboť předávané datové soubory jsou velmi velké. Data nejsou zcela standardizovaná, protože každý respondent využívá jiný interní systém. Nelze tedy využít postupy ze zpracování standardizovaných statistických výkazů nebo manuálně zatřiďovat desítky tisíc položek do statistických klasifikací. Scanner data jsou zpracovávána i pomocí metod strojového učení (machine learning), které je založeno na logistické regresi.

Podíl jednotlivých metod sběru dat při zjišťování inflace (%)

Zdroj: ČSÚ

Srovnání s cizinou

Pro mezinárodní srovnání se využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který odhaduje a publikuje Eurostat. Jak již vyplývá z názvu, tento index je plně harmonizovaný a lze jej srovnávat mezi státy. Metodika pro oba indexy má stejná východiska, ovšem v některých aspektech se metodiky liší, a proto ani výsledky nejsou stejné. Spotřební koš pro HICP reflektuje i výdaje cizinců, zatímco ISC je založen na struktuře výdajů rezidentů (občanů ČR). Váhy pro HICP jsou aktualizovány každoročně, tudíž index za rok 2021 vychází ze struktury výdajů domácností v roce 2020, která byla z důvodu pandemie netypická. Hlavní odlišností je ovšem nezahrnutí nákladů vlastnického bydlení (imputovaného nájemného) do HICP. Jelikož většina domácností v České republice bydlí ve vlastním bytě či domě, má vlastnické bydlení u nás relativně velkou váhu (12,2 %) ve spotřebním koši. Náklady vlastnického bydlení zahrnují zejména výdaje na rekonstrukce a modernizace domů a bytů a rovněž výdaje na pořízení nemovitostí pro vlastní bydlení. Náklady vlastnického bydlení v roce 2021 meziročně vzrostly o 7 %, což bylo více než většina ostatních položek spotřebního koše, a z tohoto důvodu byl index spotřebitelských cen (3,8 %) vyšší než harmonizovaný index (3,3 %). Nezahrnutí nákladů na vlastnické bydlení do HICP je uživateli vnímáno jako zásadní nedostatek, a proto bude Eurostat od roku 2022 čtvrtletně publikovat kompozitní cenový index, který bude složen z HICP a indexu nákladů bydlení vlastníků (OOHPI).