Jaký dopad má práce z domova na životní prostředí? - Víkendář

Selský rozum by napovídal, že pokud lidé pracují víc z domova a nedojíždí do zaměstnání, bude to mít pozitivní dopad na životní prostředí kvůli nižším emisím. Jak ale na stránkách Harvard Business Review tvrdí Ganga Shreedhar, Kate Laffan a Laura M. Giurge, „nemusí tomu tak nutně být.“ Proč?

Shreedhar a jeho kolegové připomínají, že práce z domova se rozmohla během pandemie, ale trend k větší flexibilitě a digitalizaci začal už dříve. V USA pracovalo z domova během pandemie asi 37 % zaměstnanců, před ní to bylo přibližně 5 %. Nyní společnosti „experimentují s rozdílnými modely“, podle průzkumů by přitom naprostá většina lidí chtěla dál pokračovat v systému hybridním.

Práce z domova měla dramatický dopad na objem dopravy do zaměstnání a ekonomové tvrdí, že v souladu s tím se vyvíjelo i množství souvisejících emisí. V dubnu roku 2020 se globální emise oxidu uhličitého ve srovnání s vrcholem roku 2019 snížily o 17 %. Jenže nyní se nachází na podobných úrovních jako před pandemií i přesto, že práce z domova zůstává podstatnou částí nového systému.

Ekonomové v této souvislosti poukazují na smíšené výsledky studií, které se zabývaly dopadem práce z domova na životní prostředí. Některé totiž hovoří o pozitivním efektu, jiné o neutrálním či dokonce negativním. Hlavní příčinou je různé chování lidí, infrastruktura, kterou mají doma k dispozici, a dokonce i faktory, jako je geografická poloha.

Takže práce z domova bezesporu sama o sobě snižuje emise spojené z dopravou, protože lidé méně dojíždí do zaměstnání. Jenže podle studií může spolu s ní růst doprava, která nesouvisí se zaměstnáním. Na datech z Kalifornie je například zřejmé, že zaměstnanci, kteří během pandemie začali pracovat z domova, zároveň zvýšili počet cest nesouvisejících s jejich zaměstnáním o 26 %.

Vedle dopravy pak záleží na našem „digitálním chování“. Jeho změna a zvýšená potřeba komunikace online má svůj dopad na spotřebu energií. A projevuje se třeba i to, že některé společnosti vybavily své zaměstnance plošně laptopy i přesto, že v některých případech to bylo zbytečné. S plýtváním souvisí i zjištění, že ve Velké Británii během prvního uzavření ekonomiky vzrostla míra recyklace odpadů. Proti tomuto pozitivnímu efektu ale stojí „možnost zvýšení odpadu z elektroniky“.

Na závěr ekonomové tvrdí, že práce z domova se stává stále populárnějším modelem. Chování lidí a jeho dopad na životní prostředí se tak bude stále méně odvíjet „pod střechou zaměstnavatele“. Nicméně firmy do něj budou nadále promlouvat. Podle ekonomů je přitom situace tak pestrá, že lze těžko přijít s nějakým univerzálním návodem. Nicméně je dobré „budovat kulturu udržitelnosti“, a to i tím, jakou podporu bude firma svým zaměstnancům nabízet, a v neposlední řadě tím, jak se bude chovat její vedení a management.

Zdroj: HBR