Průmysl v lednu meziročně rostl, automobilová výroba stále trp
Rok
2022 otevřel český průmysl meziročním růstem. Ve srovnání s loňským lednem
rostl o 3,7 %.
Stejně jako v předchozím měsíci měl ale výhodu v podobě jednoho pracovního dne
navíc, a po očištění tak rostl o 1 %. To je relativně v souladu s našim
odhadem, kdy jsme očekávali růst o 4,2 %, resp. o 1,5 % po očištění.
Největší propad v
meziročním i meziměsíčním vyjádření si připsal dřevozpracující průmysl, většina
odvětví ale skončila v plusu. Důležitý automobilový průmysl meziměsíčně
sice mírně rostl, ale meziročně zůstává v necelém pětiprocentním poklesu. O
něco méně ho sice trápí nucené odstávky, nedostatek dílů ho ale sužuje i
nadále. Svým výsledkem tak stahuje níže i celý index a z celkového růstu
odebral automobilový průmysl nejvíce – 0,9 procentního bodu. O stejný přírůstek
– ze všech složek největší – se naopak postarala strojní výroba. Meziměsíčně
si proti prosinci polepšila průmyslová produkce v Česku o 3,1 %.
Hodnota nových
zakázek rostla meziročně o 6,9 %. Lepší vývoj byl u zahraničních (+8,3 %), ale
kladná čísla nalezneme i u těch domácích (+3,9 %). Růst byl až na dvě výjimky
(mj. automobilový průmysl, -0,5 %) plošný napříč odvětvími. Za dobrým výsledkem
ale stojí i růst cen, který uměle dofukuje hodnoty.
Výsledky v
dalších měsících budou podléhat ještě větší nejistotě, než jsme si v
posledních měsících – nebo již vlastně letech – zvykli. Původně jsme počítali s
tím, že průmyslová výroba poroste za celý rok 2022 o 7,4 %, a to především díky
silné druhé polovině roku. Aktuální válka na Ukrajině ale zhorší růst
průmyslu a ve výsledku tak i celého českého HDP. Zpomalení průmyslové výroby
povede jak skrze slabší ekonomickou aktivitu u našich sousedů, tak i
prostřednictvím vyšších nákladů kvůli rostoucím cenám zemního plynu, ropy a
dalších komodit. Výsledek bude silně záviset především na rozhodnutích ohledně
uvalených sankcí. Zatímco ještě před několika dny bylo evropské embargo na
ruskou ropu a plyn takřka nepředstavitelné, dnes jde o reálně diskutovanou
možnost. To by znamenalo problémy takřka pro všechny odvětví, zejména pak pro
zpracovatele energetických surovin. Nedostatek materiálu by ale zužoval i
automobilky, elektrárny nebo sklárny.
Autor: Vratislav
Zámiš, analytik
Editor: David
Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického
výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz