Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 2021 - Průběh počasí loňského hospodářského roku byl pro většinu plodin příznivější než rok předchozí.

Průběh počasí loňského hospodářského roku byl pro většinu plodin příznivější než rok předchozí. Meziročně vyšší výnosy na hektar jsme v kraji zaznamenali u většiny plodin s výjimkou řepky, pícnin na orné půdě a vinných hroznů.

Celková produkce jednotlivých plodin je ovlivňována jednak vývojem vegetačních podmínek, které se promítají do výše dosaženého průměrného hektarového výnosu a jednak je závislá na oseté, respektive sklizňové ploše. Plochy u vybraných zemědělských plodin se v Ústeckém kraji proti roku 2020 zvýšily u obilovin, luskovin, brambor, trvalých travních porostů, u chmelnic a u vinic. S výjimkou brambor vzrostla výměra ploch u vyjmenovaných plodin i celorepublikově, za celou ČR se navíc zvýšily plochy technické cukrovky.

Stěžejní plodinou ve struktuře pěstovaných plodin jak v České republice, tak ve všech krajích, jsou obiloviny. V mezikrajovém srovnání zaujímala v roce 2021 plocha obilovin v Ústeckém kraji nejvyšší podíl na celkové osevní ploše kraje (62,1 %), druhý nejvyšší podíl byl v Jihomoravském kraji (61,4 %). Podíl v Ústeckém kraji byl o 1,8 procentního bodu (p. b.) vyšší než v roce 2020. Proti průměru republiky (54,9 %) byl podíl v kraji vyšší o 7,3 p. b. Nejnižší procento osevních ploch zaujímaly obiloviny v Kraji Vysočina (49,3 %). Podíl obilovin meziročně vzrostl ve většině krajů s výjimkou Prahy, Zlínského, Jihomoravského, Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenali v Praze (o 3,7 p. b.) a ve Zlínském kraji (o 2,6 p. b.). Tempo růstu v Ústeckém kraji bylo ze všech 8 krajů s navýšením podílu obilovin na celkové osevní ploše kraje nejvyšší.

V roce 2021 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 572 861 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo nárůst o 7,7 % (o 41 014 tun zrna). Na meziročním růstu se podílelo jak zvýšení ploch (o 1,2 %), tak vyšší hektarové výnosy (o 6,4 %). Z jednoho hektaru bylo v kraji sklizeno 6,32 tuny zrna, tj. o 0,38 tuny více než v roce 2020. Vyšší výnosy než v předchozím roce, byly zaznamenány ještě v dalších sedmi krajích republiky – v Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Z toho nejvyšší nárůst výnosů zaznamenali v Praze (+ 7,0 %) a druhý nejvyšší byl v Ústeckém kraji.

Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl (68,5 %) na celkové ploše obilovin nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice zaujímaly 91,8 % ozimé odrůdy. Celkový objem sklizené pšenice (406 184 tun) v roce 2021 představoval 70,9% podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl nejvyšší mezi kraji. Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji byl ječmen, kde 68,9 % ploch představovaly jarní odrůdy. Na sklizni obilovin se úrodou 115 976 tun podílel ječmen celkem 20,2 %, sklizeň jarních odrůd dosáhla 76 149 tuny, tj. 65,7 % z celkového objemu sklizně ječmene.

Meziročně vyšší sklizeň v kraji jsme zaznamenali u většiny obilovin – u pšenice o 7,7 %, u ječmene o 8,9 %, u ovsa o 9,9 %, u triticale o 2,5 % a u kukuřice na zrno o 118,5 %. Nižší úroda byla pouze u žita (o 36,6 %).

Proti úrovni předchozího roku byla v roce 2021 v Ústeckém kraji o 34,7 % vyšší produkce luskovin, což bylo ovlivněno jak nárůstem ploch, tak i vyšším výnosem. V loňském roce bylo v kraji na výměře 2 940 hektarů (nárůst o 665 ha, o 29,2 %) vypěstováno celkem 7 977 tun luskovin (o 2 056 tun více než v roce 2020). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 2,71 tuny zrna (meziroční nárůst o 0,11 t/ha, tj. o 4,2 %).

Produkce brambor ostatních (kromě raných a sadbových), reprezentovaná v kraji převážně drobnými pěstiteli, byla v roce 2021 vyšší proti předchozímu roku, zásluhu na tom mělo jak mírné rozšíření pěstebních ploch o 12 ha, tj. o 2,2 %) na 569 hektarů, tak vyšší výnos hlíz než v roce 2020, a to o 1,61 t/ha (o 6,5 %), z jednoho hektaru tak bylo sklizeno 26,45 tuny. Celková úroda dosáhla 15 054 tun a byla meziročně vyšší o 1 218 tun (o 8,8 %).

Cukrovka technická se v roce 2021 v kraji pěstovala na 3 988 hektarech (pokles o 61 ha, tj. o 1,5 % proti roku 2020). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 67,73 tuny bulev, tj. o 10,3 % (o 6,32 t/ha) více než v předešlém roce. Celková sklizeň 270 086 tun byla zásluhou vyšších výnosů vyšší proti roku 2020 o 21 417 tuny (o 8,6 %).

Na rozloze 21 268 hektarů byla v roce 2021 v Ústeckém kraji pěstovaná řepka, meziročně se její plochy snížily o 4 241 hektarů, tj. o 16,6 %. Celková sklizeň ve výši 64 374 tun byla proti roku 2020 nižší o 19 207 tun (o 23,0 %). Na nižší úrodě se podílela jak zmíněná nižší sklizňová plocha, tak menší výnos řepkového semene. Z jednoho hektaru byly sklizeny v průměru 3,03 tuny, což představovalo meziroční pokles o 0,25 tuny na hektar (o 7,6 %).

Sklizňová plocha pícnin na orné půdě se v Ústeckém kraji v roce 2021 poklesla o 4,8 % (o 889 ha) a dosáhla 17 749 hektarů. Celkem bylo sklizeno 170 626 tuny sena. Úroda loňského roku byla o 13 186 tuny (o 7,2 %) nižší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno kromě nižších ploch i nižším výnosem. Z jednoho hektaru bylo sklizeno 9,61 tuny, tj. o 0,25 tuny (o 2,5 %) méně než v roce 2020.

Plocha trvalých travních porostů vč. pastvin, uváděná ve skutečném rozsahu provedené sklizně a zahrnující sklízené i spásané plochy, ve výši 62 972 hektarů zaznamenala meziroční mírný nárůst o 29 ha, tj. o 0,05 %. Příznivé klimatické podmínky se projevily vyšším dosaženým výnosem 3,65 t/ha, který oproti předchozímu roku znamenal nárůst o 11,8 %, tj. o 0,38 t/ha. Celkem bylo ve všech sečích sklizeno 230 048 tun sena, což bylo o 11,8 %, tj. o 24,3 tis. tun hmoty (přepočtené na suchou píci) více než v roce 2020.

Na území Ústeckého kraje se nachází více než polovina ploch (56,8 %) plodících chmelnic České republiky. Do roku 2013 (včetně) se v kraji i v celé ČR plocha plodících chmelnic meziročně snižovala, v dalších pěti letech došlo jak v kraji, tak republikově k jejímu rozšiřování. V letech 2019 a 2020 plocha opět mírně klesala, k meziročnímu mírnému nárůstu došlo znovu v loňském roce, v kraji představoval 8 ha (o 0,3 %) a za celou ČR 5 ha (o 0,1 %). Kromě mírného nárůstu ploch byl v kraji proti roku 2020 o více než polovinu vyšší i výnos. Z jednoho hektaru bylo v Ústeckém kraji sklizeno rekordních 1,81 tuny, což bylo o 0,62 t/ha (o 52,1 %) více než v roce 2020. Produkce „zeleného zlata“ v kraji v roce 2021 tak zaznamenala nejvyšší krajskou sklizeň z roku 2000, proti předchozímu roku byla vyšší o 1 764 tun, tj. o 52,6 %. Celkem bylo v loňském roce v kraji sklizeno 5 120 tun chmele.

Pro poslední uváděnou kulturu – vinice, jejíž plodící plocha v kraji zaujímala z republikového pohledu pouze 2 %, byl rok 2021 méně příznivý než rok předchozí. Vlivem nižšího výnosu o 2,7 % (o 0,13 t/ha) bylo z plochy o výměře 319 hektarů (meziroční nárůst o 2,4 %, o 7 ha) sklizeno 1 545 tun hroznů, tj. o 6 tun (o 0,4 %) méně než v roce 2020.

Spotřeba hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P₂O₅, K₂O) je uváděna za hospodářský rok 2020/2021 (tzn. od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021). V celkovém objemu není zahrnuta spotřeba hnojiv za malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy.

Spotřeba jednotlivých druhů hnojiv v Ústeckém kraji patří v mezikrajovém srovnání mezi nejnižší v republice. V porovnání s předchozím rokem se ve většině krajů, kromě Libereckého, snížila spotřeba minerálních hnojiv. Pokles v Ústeckém kraji o 10,0 % byl pátý nejvyšší. K poklesu došlo v kraji u všech druhů minerálních hnojiv, z toho nejvíce u draselných hnojiv, a to o 18,3 %, u fosforečných o 17,0 % a u dusíkatých hnojiv o 8,1 %. Spotřeba vápenatých hnojiv vzrostla v pěti krajích republiky vč. Ústeckého. Meziroční nárůst v Ústeckém kraji představoval 25,6 % a byl mezi kraji nejvyšší. Spotřeba organických hnojiv, kam patří např. i kompost, meziročně poklesla v polovině krajů, vč. Ústeckého kraje, kde byl pokles třetí nejnižší. V porovnání s hospodářským rokem 2019/2020 vzrostl v deseti ze čtrnácti krajů objem spotřeby statkových hnojiv, v Ústeckém kraji představoval nárůst 5,1 % a byl čtvrtý nejvyšší. Nárůst jsme zaznamenali u hnoje (o 20,7 %) a u ostatních složek statkových hnojiv, které zahrnují další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, jako např. výkaly zvířat na pastvě (o 9,9 %). Meziročně v kraji pokleslo využívání močůvky o 47,7 % a kejdy o 17,8 %.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027