Rizika výhledu jsou značná. ECB i přesto překvapila jestřábím naladěním

Evropská centrální banka výrazně revidovala výhled inflace směrem vzhůru. Ve třetím čtvrtletí očekává ukončení nákupů aktiv, pokud výhled inflace neoslabí. Sazby by mohly vzrůst nějakou dobu poté. Bylo potvrzeno, že inflační rizika jsou značná, zejména směrem nahoru v krátkém období. ECB je připravena učinit vše potřebné k dosažení cenové stability a udržení finanční stability.

Rada guvernérů ECB na březnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Pandemické nákupy ukončí tento měsíc. Reinvestice však budou pokračovat dále, přičemž centrální banka vyzdvihuje jejich flexibilitu. Program nákupů aktiv (APP) byl upraven ve smyslu rychlejšího snižování objemu. V dubnu dosáhne jejich měsíční objem 40 miliard euro, v květnu 30 miliard a v červnu 20 miliard. Ve třetím čtvrtletí bude program upraven v závislosti na příchozích datech a výhledu. Pokud prognóza inflace neoslabí, nákupy by měly skončit ve třetím čtvrtletí.

Centrální banka uvádí, že úrokové sazby by mohly vzrůst nějakou dobu po ukončení nákupů aktiv. Jejich navyšování by přitom mělo být pozvolné. Do té doby úroky zůstanou na současných úrovní, dokud inflace nedosáhne 2 % s dostatečným předstihem před koncem horizontu výhledu a trvale po jeho zbytek. ECB musí usoudit, že dosažený pokrok inflace je dostatečný, aby byl v souladu se stabilizací inflace na úrovni 2 % ve střednědobém horizontu.

ECB v rámci nové prognózy revidovala výhled růstu směrem dolů. Letos by HDP eurozóny mělo růst o 3,7 % oproti předchozímu výhledu na 4,2 %. V roce 2023 pak o 2,9 % a v 2024 o 1,6 %. Prognóza letošní inflace byla revidována z 3,2 % na 5,1 %. V příštím roce pak z 1,8 % na 2,1 % a v přespříštím z 1,8 % na 1,9 %.

Růst cen je více plošný, vliv mají zejména ceny energií. Dlouhodobá inflační očekávání se podle ECB usadila na úrovni cíle. Centrální banka pracuje i se scénářem, kdy dopady války na Ukrajině povedou k výraznému nárůstu cen energií, což se projeví v celkovém růstu. Vedle základního scénáře má ECB i dva alternativní, které jsou vzhledem k dění na východě ve srovnání se základním negativní. Podle guvernérky Lagardeové ale všechny ukazují, že střednědobá inflace zesílí, což potvrzuje výhled měnověpolitické normalizace.

Evropská ekonomika by měla i přes značná rizika letos dále robustně růst. V příštím roce by pak měla přijít rychlejší obnova nejen díky odeznění dopadů pandemie, ale i díky evropské fiskální politice. Všechny scénáře potvrzují, že inflace ve střednědobém rámci zesílí.

Očekáváme, že výsledná inflační čísla budou vyšší než ECB předpokládá, což by ospravedlňovalo ukončení nákupů aktiv ve třetím čtvrtletí. Lagardeová v tomto směru několikrát zdůraznila možnost volby v navaznosti na data a výhled. Pravděpodobnost zvýšení sazeb ve čtvrtém čtvrtletí každopádně vzrostla. Rizikem zůstávají zejména dopady ukrajinské krize. Nejde přitom pouze o cíl cenové stability, ale i té finanční, která by však dle ECB neměla být v tuto chvíli nikterak ochromena.

Zdroj: ECB