USA a Velká Británie zakázaly ropu z Ruska. Blíží se další ropná krize?

Spojené státy a jejich spojenci (Británie, Francie a Německo) v předešlých dnech hovořili o tom, že zakážou import ruské ropy. Podotýkám ale, že celosvětové embargo na ruskou ropu má malé šance na úspěch – prvotní reakce Německa byla zamítavá. Americký prezident Joe Biden však 8.3.2022 oznámil embargo na import ruské ropy. Upozornil, že tento krok zřejmě povede ke zvýšení ceny plynu v USA, ale že je nezbytný k zesílení ekonomického tlaku na Rusko.

K podobnému kroku se odhodlala také Velká Británie. Ta by měla ukončit dovoz ropy a ropných produktů z Ruska do konce roku 2022. Britské společnosti by tak měly získat čas potřebný k tomu, aby se tomuto zákazu mohly přizpůsobit. Olaf Scholz však za Německo již několikrát uvedl, že se k tomuto embargu nepřipojí, protože by to mělo silný dopad na občany a firmy nejen v Německu.

Vysoké ceny ropy mohou snížit růst HDP v USA až o 2 procentní body

Vysoké ceny ropy samozřejmě ukrajují z HDP. Růst ceny ropy totiž znamená inflaci, největší následky má zdražování energií. Už nyní existují odhady, které varují, že vyšší tržní ceny ropy mohou snížit v USA expanzi HDP až o 2 procentní body. Když jde podstatná část nákladů jenom na energie, spotřebitelé musí své nákupy přirozeně omezit. I když Spojené státy přímo od Ruska moc ropy neimportují, stejně se jich to díky vysokým cenám dotkne.

Dostane se cena ropy až na 200 USD za barel?

Pokud by se uvedená politika realizovala a k zákazu ruské ropy by se připojilo mnoho zemí, byl by to takový nabídkový šok, že trh by se z toho podle mého názoru vzpamatovával léta. Domnívám se, že ceny ropy kolem 200 USD za barel jsou vzhledem k minulým ropným krizím zcela reálné. Dokonce i někteří experti tyto ceny predikují. Výjimečně s nimi souhlasím. Ropné společnosti by na tom přirozeně dlouho vydělávaly. Pak by již nikdo nepochyboval o tom, že zažíváme další ropnou krizi.

Tady si dovolím ještě krátkou vsuvku, která je v kontextu též důležitá. Politické reprezentace, které zákaz importu ropy podpoří, dle mého názoru tak trochu páchají politickou sebevraždu. Domnívám se, že politici v dobách drahoty si málokdy své politické posty v následujících volbách úspěšně obhájí – obzvlášť, když drahotu svou politikou způsobí.

Často se jako příklad uvádí americké prezidentské volby v roce 1992, kdy proti sobě stáli G. Bush (starší) a Bill Clinton. Bush v roce 1991 vyhrál válku v Perském zálivu proti Saddámovi Husajnovi (Irák). Důsledkem konfliktu byla však krátká ropná krize, během které za více jak rok cena ropy vzrostla o cca 150 %. I když byl Bush favoritem, Bill Clinton s přehledem vyhrál. Voliči zkrátka dle mého drahotu neodpouštějí. Proč je to důležité? Nová politická reprezentace časo také znamená jinou fiskální a měnovou politiku.

Měnová politika Fedu v závislosti na ropné krizi