Průměrná mzda v Plzeňském kraji v roce 2021

<br />

V roce 2021 průměrná mzda v Plzeňském kraji mírně vzrostla a meziročně se také zvýšil počet zaměstnanců. Pokud zohledníme inflaci, mzda v regionu vzrostla nominálně i reálně.

Plzeňský kraj se průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané v 1. až 4. čtvrtletí roku 2021 zařadil na čtvrtou pozici mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (46 152 Kč), Středočeský (38 359 Kč) a Jihomoravský (37 069 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 33 165 Kč, což je o 4 674 Kč méně, než je republikový průměr (37 839 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj.

Průměrná mzda nominálně vzrostla v celé ČR, nejvíce v kraji Zlínském (o 7,4 %), Vysočina (o 7,1 %) a Královéhradeckém (o 6,9 %), nejméně pak ve Středočeském (o 5,2 %). Plzeňský region se v meziročním nárůstu zařadil až na předposlední místo. Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 3,8 %. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 6,1 % a reálně o 2,2 %.

Medián mezd činil 34 360 Kč a proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 4,9 %, u mužů dosáhl 36 792 Kč, u žen 31 720 Kč.

Ve 4. čtvrtletí roku 2021 činila průměrná hrubá měsíční mzda v ČR celkem 40 135 Kč a v Plzeňském regionu 38 688 Kč. V kraji vzrostla mzda oproti stejnému období předchozího roku o 2,4 %, a ačkoli to byl nejnižší nárůst, přesto dosáhla čtvrté nejvyšší hodnoty v mezikrajském porovnání. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 6,1 %, reálně tak mzda klesla o 3,5 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v kraji meziročně vzrostl o 0,8 % na 211,0 tisíc.

Počet zaměstnanců² v roce 2021 se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvýšil o 0,3 % na 209,2 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v sedmi krajích ČR, nejvíce se počet zaměstnanců zvýšil v Praze. Největší pokles u tohoto ukazatele byl zaznamenán v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V celé České republice evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané vzrostl o 3,3 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,1 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).