Kazachstán sází na rozvoj mléčného průmyslu

Pandemie covidu-19 ukázala, jak důležité je pro Kazachstán zajištění potravinové soběstačnosti. Zvláště palčivé je to v oblasti produkce mléka a mléčných výrobků.

Ilustrační foto: Shutterstock

V době pandemie docházelo ke komplikacím v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Dovoz některých komodit, jako jsou například kokosový olej či kakaové máslo, je nutný. Nicméně Kazachstán není soběstačný ani u takových komodit, které lze v této zemi bez problémů produkovat a které jsou pro zajištění potravinové bezpečnosti země nenahraditelné. Jedná se o drůbeží maso, uzeniny, sýry a tvaroh, jablka, cukr a ryby.

MÁLO FAREM A ZPRACOVATELSKÝCH KAPACIT

Zvláště palčivá je tato otázka v případě dovozu mléka a mléčných výrobků. Přitom strategicky výhodná poloha Kazachstánu ve spojení s bohatými přírodními zdroji poskytuje pro rozvoj mlékárenského průmyslu ideální podmínky. Produkci mléka v zemi brzdí především nedostatek farem, které by uměly vyprodukovat mléko v požadované kvalitě a dostatečném množství i malý počet zařízení, které by uměly zpracovávat mléko na mléčné výrobky za současného dodržení hygienických norem.

Základní podmínkou je zajištění dostatečně kvalitního chovu hospodářských zvířat a následné také zajištění dostatečného množství zpracovatelských závodů. Tato problematika je proto dlouho středem pozornosti kazašské vlády. Počátkem roku 2010 oznámilo ministerstvo zemědělství realizaci samostatného hlavního plánu rozvoje chovu mléčného skotu v letech 2014–2020. Cíl byl a zůstává jednoduchý – zvýšit domácí produkci tak, aby v plné míře nahradila dovoz mléka a mléčných výrobků.

Tento plán se ukázal jako účinný, jen do roku 2020 bylo na území Kazachstánu zprovozněno 48 mléčných farem s celkovou kapacitou 93 tisíc tun mléka. Bylo proto rozhodnuto o uvedení nového plánu pro tuto oblast, který by se měl realizovat v letech 2021–2023. Jeho součástí je i plánovaná výstavba 35 zařízení na zpracování mléka ročně. Dle předběžných odhadů by se mělo jednat až o 139 takových projektů. Vedlejším efektem těchto opatření je i vytvoření 12,7 tisíce nových pracovních míst. Tato informace je zajímavá v kontextu toho, že v zemědělství většinou pracují ženy, vytvoření stálých pracovních míst tak přispěje k jejich osamostatnění a nezávislosti.

PŮJČKY, DOTACE, ÚLEVY

Součástí plánu je i podpora zemědělců prostřednictvím poskytování zvýhodněných podmínek jako jsou zvýhodněné půjčky a dotace. Zemědělcům jsou dále poskytovány i daňové úlevy. Ministerstvo průmyslu a rozvoje infrastruktury z podnětu Ministerstva zemědělství Kazachstánu v této souvislosti zavedlo rovněž  zjednodušený postup při posuzování projektů na výstavbu zařízení souvisejících s výrobou a zpracováním mléka.

Pro realizaci takto ambiciózního plánu bude třeba zajistit nejen výstavbu zařízení jako takového, ale i rozšíření stávajících stád mléčného skotu. Pro české podnikatele se tak otevírají zajímavé příležitosti pro uplatnění na kazašském trhu pokrývající celý výrobní řetězec. Dovoz českého skotu má již v Kazachstánu tradici, potenciál pro další rozvoj má i dovoz krmiv nebo veterinárních přípravků. Rýsují se i další možnosti – účast na výstavbě mlékáren, zajištění dodávek technologických celků nejen pro zpracování syrového mléka, ale i výrobu finálních produktů, nebo vybavení mlékáren specializovaným softwarovým řešením. Další příležitosti se otevírají i ve výrobě a zpracování kozího mléka.

Markéta Pěčková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nur-Sultanu