USA zavírají Rusku svůj vzdušný prostor, Biden rozpouští ropné rezervy, Světová banka a MMF pomohou Ukrajině

Spojené státy po vzoru Evropské unie, Británie a Kanady uzavřou svůj vzdušný prostor ruským letadlům kvůli vpádu ruských vojáků na Ukrajinu. Při svém projevu o stavu unie to v Kongresu oznámil americký prezident Joe Biden. Uvedl, že Spojené státy stojí za ukrajinským lidem a že ruský prezident Vladimir Putin je více izolovaný od světa než kdy jindy. Biden označil za prioritu boj proti růstu cen, který podle průzkumů veřejného mínění trápí velkou část Američanů. Oznámil v této souvislosti uvolnění dalších 30 milionů barelů z amerických ropných rezerv, které podle něj pomůže otupit růst cen pohonných hmot. Zároveň přiznal, že ekonomické sankce uvalené na Rusko v reakci na útok na Ukrajinu pocítí i Američané.

"Myslel si, že Západ a NATO nebudou reagovat, myslel si, že nás může rozdělit... Ale Putin se spletl," řekl šéf Bílého domu. Na úvod svého projevu ocenil Ukrajince včetně ukrajinské velvyslankyně ve Washingtonu Oksany Markarovové, která je na tribuně Sněmovny reprezentantů. Přítomní jí pak tleskali vestoje. Mnozí členové Kongresu při tom byli oděni v barvách ukrajinské vlajky nebo měli modrožluté vlaječky či jiné doplňky.

"Putinova válka byla předem naplánovaná a nevyprovokovaná. Odmítl opakované snahy o diplomacii," uvedl Biden, který ruského prezident v projevu označil za diktátora. "Když diktátoři za svoji agresi nezaplatí, způsobí ještě více chaosu," řekl.

Biden před zákonodárci, členy svého kabinetu a soudci nejvyššího soudu vyzdvihoval sankce, které na Rusko uvalil Západ, a prezentoval i společnou "pracovní skupinu", která má dohlížet na to, aby měly sankce kýžený efekt. Zároveň ale ujistil, že "naše síly nejsou zapojené a nezapojí se do konfliktu s ruskými silami na Ukrajině".

"Ukrajinci bojují s čistokrevnou odvahou," uvedl. "Ale nejbližších několik dní, týdnů, měsíců, pro ně bude tvrdých," dodal

"Všem Američanům říkám, budu k vám upřímný, jak jsem vždy sliboval... Když ruský diktátor napadne cizí zemi, má to dopady po celém světě," prohlásil Biden. Dodal nicméně: "Chci, abyste věděli, že to zvládneme."

USA se už před ruskou invazí na Ukrajinu podobně jako řada dalších zemí potýkaly s mimořádně vysokou inflací pramenící z pandemie covidu-19. Biden při tom čelí kritice, že ke zvýšené inflaci přispěl jeho masivní stimulační balík schválený před rokem v souvislosti s koronavirovou krizí. Válka na Ukrajině a s ní spojená snaha izolovat Rusko od globální ekonomiky nyní může tyto problémy ještě posílit, obzvláště pokud jde o ceny energií.

Biden Američanům vzkázal, že zkrocení cenového růstu je pro něj prioritou číslo jedna a že jeho vláda použije "veškeré nástroje, které máme k dispozici", aby před ním spotřebitele ochránila. Zmínil v této souvislosti plán koordinovaně uvolnit 30 milionů barelů ropy z amerických rezerv a dalších 30 milionů barelů od jiných zemí. Naznačil, že je připraven v případě potřeby zpřístupnit ještě více. "Tyto kroky pomůžou otupit ceny benzinu tady doma," řekl šéf Bílého domu.

Veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR ovšem podotýká, že v praxi se tento účinek nemusí dostavit. Podobné oznámení americké vlády z prosince podle ní nijak výrazně ceny pohonných hmot nesnížilo. Za poslední měsíc údajně průměrná cena za galon benzinu (necelé čtyři litry) vzrostla o 26 centů na 3,61dolaru (82 Kč).

Rostoucí ceny by mohly dál poškodit vyhlídky Bidenových demokratů směrem k listopadovým volbám do Kongresu, což si dobře uvědomují i republikáni, kteří neustále za vývoj připisují vinu hlavě státu. Spotřebitelské ceny byly v lednu o 7,5 procent vyšší než o rok dříve, zatímco mzdy narostly podle amerického ministerstva práce o necelých sedm procent. Podle nového průzkumu vypracovaného pro vysílací společnosti NPR a PBS si 38 procent Američanů myslí, že prezident Biden by měl z boje proti inflaci učinit svůj hlavní cíl.

"Příliš mnoho rodin má problém udržet krok s účty. Inflace je připravuje o zisky, které by možná jinak pociťovali. Chápu to," řekl v úterý Biden. Šéf Bílého domu se na obavy snažil odpovědět vyzdvihováním statistik o dobré výkonnosti ekonomiky nebo prosazených investic do infrastruktury. Správnou reakcí na rostoucí inflaci je podle něj snižování nákladů, nikoli snižování platů. "Snižujte vaše náklady, ne vaše mzdy. Vyrábějte víc aut a polovodičů v Americe. (...) A namísto toho, abychom spoléhali na zahraniční dodavatelské řetězce, pojďme to vyrábět v Americe," řekl Biden.

Prezident kromě toho obnovil výzvy ke Kongresu, aby zákonodárci prosadili alespoň některé části obřího balíku sociálních a environmentálních programů, který na konci loňského roku ztroskotal v Senátu. Také se vyslovil pro zvýšení federální minimální mzdy na 15 dolarů na hodinu, nicméně schválení tohoto bodu i dalších prezidentových požadavků se zatím nerýsuje.

Přestože průzkumy veřejného mínění z poslední doby svědčí o mimořádné nespokojenosti a nejednotě americké společnosti, Biden si na závěr úterního projevu neodpustil tradiční prohlášení, že "stav unie je silný". "Jsme dnes silnější, než jsme byli před rokem. A za rok budeme silnější, než jsme dnes," řekl.

Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF) v úterý oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (skoro 70 miliard Kč), z nichž by prvních 350 milionů mohlo být uvolněno už tento týden. Informovala o tom agentura AFP. Instituce zároveň varovaly, že ruská invaze může v konečném důsledku podpořit růst inflace a že turbulence na finančních trzích mohou pokračovat.

"Připravujeme společně sadu podpůrných opatření o objemu tří miliard dolarů během následujících měsíců, počínaje... rychlým vyčleněním nejméně 350 milionů dolarů, které bude předloženo ke schválení správní radě tento týden," uvedli šéfka MMF Kristalina Georgievová a prezident Světové banky David Malpass. MMF už v pátek informoval, že jej Kyjev požádal o krizovou podporu. Společný plán se Světovou bankou počítá po první finanční injekci s dalšími 200 milionů dolarů určenými pro "zdravotnictví a školství".

Iniciativa reaguje na útok ruských vojsk, kterému Ukrajina v úterý čelila šestým dnem. Lídři MMF a Světové banky v prohlášení uvedli, že jsou šokováni a zarmouceni "ničivými lidskými i ekonomickými" dopady války. Připomenuli, že Kyjevu už jsou nyní k dispozici 2,2 miliardy dolarů, které MMF dává jinou cestou k dispozici do konce června. Agentura Reuters podotkla, že společné prohlášení výslovně nezmiňuje Rusko, které je v obou organizacích zastoupeno.

Rusko v návaznosti na vpád svých jednotek na Ukrajinu čelí tvrdým ekonomickým sankcím Západu, které míří proti komerčním ruským bankám nebo měnovým rezervám centrální banky země. Georgievová a Malpass varovali, že dopady války by se mohly "výrazně přelít" do jiných zemí.

"Ceny komodit jsou na vzestupu a hrozí, že dál zhorší inflaci, která nejtvrději zasahuje chudé," citovala z komuniké AFP. "Problémy na finančních trzích se budou dál zhoršovat, bude-li konflikt přetrvávat," uvádí Georgievová a Maplass.