Sankce! A jejich dopady

"Představujeme si, že Putin je vůdce, jakými jsou i ti naši – že chce pro své krajany to nejlepší. Ale to se pleteme. Putinovým cílem není vzkvétající, klidné a prosperující Rusko, ale takové Rusko, kterému může dál vládnout. "Nezajímá ho, zda jsou Rusové chudí, zajímá ho jen to, zda jsou poslušní. Nezajímají ho sankce, protože neohrožují jeho postavení, moc ani osobní bohatství. Ještě důležitější je, že kvůli své dřívější zkušenosti se západními sankcemi je vůči nim skeptický. Navzdory všem našim řečem se nikdo nikdy skutečně nepokusil ruské praní špinavých peněz nebo ruský politický či finanční vliv na Západě ukončit – spíše jen omezit." Anne Applebaum.

Lenin řekl, že můžeme prožít desítky let, kdy se nic neděje. Ale pak přijdou týdny, ve kterých se stanou celé dekády. Takové urychlení se povedlo opět Rusku.

Rusko se na tento konflikt připravovalo dlouhodobě. Doplnilo devizové rezervy na cca 650 mld. USD, tedy cca 40% HDP. Národní fond bohatství se díky vysokým příjmům z komodit podařilo navýšit na 12% HDP. Ruský státní rozpočet, který je extrémně závislý na příjmech z fosilních paliv (plyna a ropa tvoří polovinu příjmů), byl více než v pohodě, protože cena ropy nad 44 USD za barel je pro rozpočet dostačující... Rusko očekávalo sankce, ale řekněme něco ve stylu Krymu.

Ještě minulý týden to nevypadalo, že by se všechny státy EU (je potřeba jednota při hlasování) byly schopny shodnout na skutečně tvrdých sankcích proti Rusku. Pak stačilo vidět houževnatost Ukrajinských lídrů a armády, podporu veřejnosti a chování Putina (který začal vyhrožovat i jadernými zbraněmi), a na stole je balík sankcí, které dokážou Rusko dostat do výrazným ekonomických problémů: vyloučení 70% ruských bank ze SWIFT, zablokování devizových rezerv ruské centrální banky (tohle oznámily i USA, takže ruské centrální bance zůstanou de facto jen zlaté rezervy ve sklepě a čínské jüany), opatření proti ruským oligarchům a jejím rodinám (majetek a pasy EU). EU zakázala vstup do svého vzdušného prostoru všem letadlům Ruska, včetně soukromých (oligarchové). K zákazu se připojilo i Švýcarsko, které se navíc rozhodlo zmrazit účty Rusům a ruským firmám. EU se dohodla, že budou Ukrajině posílat zbraně (aktuální balík předpokládá 450 mil. EUR). Dodávky Ukrajině přislíbilo dokonce i Švédsko. Rusko dokázala strhnout dekády pěstěnou nálepku neutrální země.

Německo oznámilo svou novou bezpečnostní politiku, která byla doslova vytvořena během pár dní. Bundeswehr bude finančně posílen s pomocí speciálního fondu částkou 100 mld. EUR a rozpočet na obranu se zvýší na 2% HDP. Absolutní částka na obranu jen Německa bude cca dvakrát vyšší než Ruska). Dále byla schválena výstavba dvou terminálů LNG. Německo totiž žádný nemělo a spoléhalo především na ruský plyn.

Energetický gigant BP oznámil, že se zbaví svého pětinového podílu ve firmě Rosněfť. A nebude to zrovna zadarmo: náklady dosáhnou cca 25 mld. USD. Rusko je nyní „nebankovatelná“, tržní hodnota ruských aktiv v rukou nerezidentů prudce klesají směrem k nule. Ruský rubl prozatím klesl téměř o 30%, na nové historické minimum vůči dolaru.



Ruská centrální banka zvýšila sazby na 20%, zavedla kapitálové kontroly a oznámila obnovení nákupů zlata, což může udělat jen na domácím trhu. Rozšířila balík cenných papírů, které lze použít jako zástavu pro získání úvěru od centrální banky. Nařídila, že ruské banky nesmí přijímat pokyny na prodej ruských cenných papírů nerezidenty. Nařídilo, že firmy musí 80% devizových příjmů převést na rubly.

V Rusku začal run na banky: obrovské fronty na výběr hotovosti. ECB oznámila, že evropská entita Sberbank a další ruské dceřiné společnosti pravděpodobně zkrachují díky likvidním problémům.

Prozatím plyn teče, dokonce ve větším objemu než v předchozích měsících a EU doplňuje zásobníky. Je pravděpodobné, že Rusko vypne dodávky plynu a ropy, ale tím se odřízne od dovozů z EU.

EU se snaží najít opatření, které mají zabránit prudkému růstu nákladů na elektřinu. Mezi návrhy se objevuje například úprava mechanismu stanovování cen elektřiny (aby se cena elektřiny neodvozovala od nejdražšího zdroje, což je nyní plyn), zavedení cenového stropu pro elektřinu vyráběnou ze zemního plynu.

Rusko vyváží především ropu, plyn a další komodity. Rusko naopak dováží cokoliv s vyšší přidanou hodnotou: stroje, technologie, elektroniku, auta, léky a zdravotní potřeby... prostě cokoliv, co netryská ze země. A polovinu dovozů jde z EU.



Mimochodem, Rusko = cca 2% světové populace, 2% světového HDP, 3% ze světových výdajů na armádu. Kombinace vývozů a dovozů EU do Ruska jsou na 1,2% HDP EU. HDP na obyvatele je v ČR o 44% vyšší než v Rusku. Ekonomika Ruska je cca 10x větší než ekonomika Ukrajiny. Ekonomika EU je cca 10x větší než ekonomika Ruska.



Dopady na českou ekonomiku naleznete v našem Speciálu ze čtvrtka minulého týdne.




Každopádně, vývozy do Ruska a Ukrajiny představovaly vloni cca 2,2% HDP. Průměrná dovozní náročnost vývozů je cca 50%, takže naprostý výpadek vývozů do těchto zemí by snížil HDP o cca 1%. Přes nepřímé vývozy by to bylo o něco více, ale taky by došlo k částečné kompenzaci (do jiných zemí), takže necháme zhruba 1%. To je docela málo.

Větší problémy může přinést výpadek dovozů surovin. Ceny plynu a elektřiny korigují nárůsty v minulém týdnu. Takže jsme pořád blízko našemu odhadu, že v letošním roce vyšší ceny elektřiny a plynu zvýší náklady za tyto položky o 4% HDP (rozložený do dvou let). Případný nárůst cen půjde částečně do inflace a částečně do nižšího růstu. Každopádně ceny futures neimplikují silný dodatečný šok v řádu procentních bodů do HDP. Pokud by se ceny plynu dostaly na 100 EUR, tak se dopad bude pohybovat kolem 2% HDP. S tím, že polovina může jít do inflace a polovina do snížení růstu ekonomiky.

Velkou nejistotou se další komodity. Ceny potravin může zvýšit narušení dodávek pšenice, slunečnice a dalších potravinářských komodit. Stejně tak výpadek nebo omezení surovin pro výrobce hnojiv. Případný nedostatek paladia, niklu, mědi bude mít podobný dopad na ekonomiku jako zadření dodavatelských řetězců: vzhledem k tomu, že jde o suroviny na začátku výrobního cyklu, tak dopad se dominově rozšíří.



Loňské problémy v globálních dodavatelských řetězcích snížily české HDP o cca 4%. Pokud tentokrát nebudou globální výrobu omezovat lockdowny spojené s covidem, tak můžeme předpokládat, že omezení dovozů z Ruska by mohlo mít poloviční dopad na HDP.



Průměrná inflace v letošním roce se dostane na úroveň 10%. Koruna kolem 25 CZK/EUR dává smysl, v případě větších těžkostí (energie a suroviny) může ještě více oslabit. ČNB ve svém prohlášení minulý týden řekla, že dopady na ekonomiku vyhodnocuje jako malé (brala v potaz hlavně přímý vzájemný obchod) a že vidí proinflační rizika díky rostoucím cenám komodit a slabší koruně. Vyznění je v souladu s rétorikou ČNB z posledních měsíců = zvýšení pravděpodobnosti, že ČNB ještě bude zvyšovat sazby.

Na druhou stranu kompletní analýza může ČNB ukázat, že podíl nákladových faktorů se nyní zvyšuje, že nákladové šoky sami o sobě sníží růst ekonomiky o několik procentních bodů, a tudíž že není potřeba zvyšovat sazby. Každopádně aktuální vývoj netlačí ČNB k nějakému rychlému rozhodování, další zasedání je až 31. března.

David Navrátil