Ruská centrální banka pod palbou sankcí zvyšuje sazby na 20 % a zavádí povinnou konverzi deviz pro podniky. Rubl stejně ztrácí 25 %... - Rozbřesk

Rusku se bohudík invaze na Ukrajinu zatím nedaří zcela podle plánu a hlavní ukrajinská města (Kyjev a Charkov) stále zůstávají v ukrajinských rukou. Na druhé straně západ sílí svoji podporu Ukrajině i sankce proti Rusku. O víkendu přišla zatím nejsilnější sada západních sankcí. V sobotu oznámily Spojené státy, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Evropská komise, že neumožní Rusku použít své devizové rezervy (630 miliard dolarů) k obraně finančního systému a ekonomiky. Současně s tím bude řada ruských bank a finančních institucí vyloučena z platebního systému SWIFT, což jim prakticky “zavře dveře” do globálního finančního systému.

Dopady do ruského finančního systému mohou být zničující. Velkou část dosavadních sankcí byl režim Vladimíra Putina schopný ustát proto, že mohl rány ošetřit z masivních devizových rezerv. Pokud se možnost použít rezervy ztíží, jakékoliv nové kolo sankcí včetně vyřazení části finančního systému ze SWIFTu bude bolet mnohonásobně víc. I když ještě nejsou známy detaily mechanismu, kterým ruská centrální banka bude sankcionována, je pravděpodobné, že se jednoduše nedostane (skrze zákaz operací) ke svým rezervám uloženým na západě. Efekt na finanční systém pak může být okamžitý. Rusko má sice stále přebytky zahraničního obchodu (běžného účtu), který může poskytnout finančnímu systému určitou úlevu, ale to by všechno platilo v “normálních časech”.

Těžko však ve chvíli, pokud dojde na masivní odliv kapitálu, který nemá centrální banka možnost vykrýt prodejem devizových rezerv. V takovém případě není vyloučeno ani rychlé vyschnutí likvidity a “run” na bankovní systém. Ruská centrální banka se v takovém případě může buď pokusit dojednat pomoc z Číny, prodat zlato nebo, a to je nejpravděpodobnější, zvýšit výrazně úrokové sazby a zavést přísné kapitálové kontroly. To vše ale výrazně dopadne na ruskou ekonomiku i její schopnost financovat delší válečný konflikt.

Síla tlaku na ruský finanční systém bude do značné míry závislá na detailech posledního “sankčního balíku”. Důležité bude, jak velké množství ruských finančních institucí bude z finančního systému SWIFT skutečně vyřazeno. Pokud bude na seznamu velká část ruského finančního systému a ruská centrální banka nedostane šanci převést rychle svá aktiva pryč, tlak na Rusko bude silný. Stejně tak i dopady na vzájemný obchod mezi Ruskem a Západem.


*** TRHY ***

Koruna

České koruně se pravděpodobně nebude dvakrát zamlouvat další vyostření v napětí mezi Západem a Ruskem a dají se očekávat spíše ztráty a obchodování v defenzivě. V tomto týdnu bude bezesporu klíčové sledovat další vývoj napětí a především konkrétní podobu sankcí. Výraznější omezení možnosti dovozu energií z Ruska se může na koruně podepsat negativně a bude zajímavé, zda v takové situaci neuslyšíme další vyjádření z centrální banky.

Zahraniční forex

Eurodolar v reakci na vývoj na Ukrajině se dnes po ránu opět přiblížil k hranici 1,11, ale níže se nedostal. Nicméně globální hlad po dolarové likviditě bude dnes zřejmě značný a tak se očekává, že Fed opět může ostatním centrálním bankám otevřít FX-swapové linky, tak jak učinil po finanční krizi v roce 2008.
Samozřejmě, že kromě válečné situace na Ukrajině bude trh sledovat i vyjádření centrální bankéřů, resp. to zdali jejich uvažování současná krize nějak zásadně ovlivnila. Zdá se přitom, že obě centrální banky zůstávají na svých pozicích (Fed jestřábí, ECB holubičí).

Rubl, který v důsledku sankcí propadl o 30 % nevyhnutelně zanáší nákazu do střední Evropy, kdy jsou všechny měny pod tlakem. Odhlédneme-li od střednědobých makroekonomických konsekvencí, tak všechny tři centrální banky v regionu - tedy i polská a maďarská mají obrovské devizové rezervy, které na rozdíl od Ruska mohou v případě výraznějšího oslabení dotyčných měn použít.