Ranní okénko - Válka na Ukrajině představuje pro Evropu hrozbu stagflace

Válka na Ukrajině začala. Dnes ve čtyři hodiny ráno oznámil ruský prezident Putin zahájení „vojenské operace“ na území Ukrajiny. Televizní projev následovaly první zprávy o výbuších a střelbě v řadě měst, včetně Kyjeva. Finanční trhy tak vstávají do úprku k „bezpečným přístavům“ a následující dny půjde o hlavní faktor ovlivňující dění. Ropa WTI stoupá od rána o 5 %, Rubl se vůči dolaru na mezibankovním trhu propadl o 10 % na nejslabší úroveň v historii a moskevská burza oznámila přerušení obchodování. Po znovuotevření, které se odehrálo před několika minutami, odepsal index MOEX přes 30 %.

Z ekonomického hlediska dopadne tento bezprecedentní útok nejen na Rusko a Ukrajinu, ale pocítí ho i celá Evropa. Nejvýraznější efekty očekáváme na straně HDP a inflace, kdy Evropě v následujících měsících hrozí období stagflace – tedy slabý nebo žádný ekonomický růst ve spojení s vysokým růstem cen. Další vývoj bude určovat zejména rozsah sankcí, ke kterým se Evropa a Spojené státy uchýlí. Minimálně na straně inflace lze kvůli dopadům na ceny energií předpokládat v nejbližších měsících posun nad úrovně naší aktuální prognózy.

O jediná ekonomická čísla se dnes postará Český statistický úřad, který bude zveřejňovat svůj měsíční konjunkturální průzkum. Od toho únorového neočekáváme žádné výraznější zlepšení, jelikož důvěru spotřebitelů i podnikatelů stále zatěžuje především vysoká (spotřebitelská i výrobní) inflace. Rapidnějšímu poklesu naopak bude bránit zlepšující se pandemická situace, kdy zhruba od začátku února klesá počet nakažených a spolu s tím dochází i k rozvolňování opatření. Vzhledem k tomu, že průzkum se obvykle uskutečňuje v první polovině měsíce, je otázkou na kolik se střednědobý optimismus z mizejících opatření stihl propsat do výsledků a od ukazatele spotřebitelské důvěry tak očekáváme mírný pokles. Indikátor důvěry u podnikatelů bude, kromě inflační a pandemické situace, promítat i aktuální situaci ohledně nedostatku vstupů. Ačkoliv výsledky z okolních států naznačují mírné zlepšení, výraznější růst indikátoru neočekáváme.

Pohled zpět:

Ceny českých průmyslových výrobců v lednu meziročně vzrostly o 19,4 %, v meziměsíčním vyjádření pak o 4,4 %, díky čemuž mají na účtu nejvyšší tempo od roku 1991. Rychlá dynamika výrazně převýšila jak naše očekávání, tak očekávání trhu. Výrazného zdražení se dočkal i zemědělský sektor (o 4,4 % m/m a o 21,4 % r/r). Umírněněji – alespoň s přihlédnutím k aktuálním poměrům – pak rostly ceny tržních služeb a stavebních prací. Důvody skokového navýšení lze hledat především na straně energií. Cena zemního plynu poskočila meziměsíčně o více než 35 % a spásu tak nepřineslo ani 11,5% meziměsíční snížení ceny ropy. Bez energií by se tak meziroční tempo růstu cen průmyslových výrobců pohybovalo „jen“ okolo 13 %.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik

Editor: David Vagenknecht, analytik

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář