Meziroční růst cen výrobců v tuzemském průmyslu vykázal letos v lednu nejsilnější meziroční růst za uplynulých 30 let

Meziroční růst cen výrobců v tuzemském průmyslu vykázaly letos v lednu nejsilnější meziroční růst za uplynulých 30 let a výrazně překonaly očekávání finančního trhu i centrální banky.

Za zrychlením meziročního růstu výrobních cen v průmyslu lze vystopovat především prudký růst cen v odvětví elektřiny, plynu a páry, výrazné zrychlení připadlo také na těžbu a dobývání.

V případě zpracovatelského průmyslu bylo zrychlení růstu výrobních cen méně dramatické a některá odvětví zaznamenala i zpomalení tempa růstu cen, v případě dopravních prostředků se dokonce prohloubil meziroční pokles výrobních cen.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu v lednu vykázaly zrychlení meziročního růstu z 13,2 % na 19,4 %,  když finanční trh očekával stabilitu tempa růstu na úrovni 13,2 %.

ČNB ve své prognóze z počátku února očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním prvním čtvrtletí vzrostou v průměru o 14,5 % a lednový výsledek tak směřuje výrazně nad prognózu centrální banky.

Na úrovni 19,4 % je meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu nejsilnější od ledna 1992.

Zrychlení meziročního růstu výrobních cen táhlo především odvětví elektřiny, plynu a páry s růstem 40,6 %, v porovnání s loňským prosincem výrazně vzrostl meziroční růst cen také v odvětví těžby a dobývání, kde růst činil 24,2 %.

V případě zpracovatelského průmyslu meziroční cenový růst zrychlil ze 14,7 % na 15,5 %: zrychlení cenového růstu nebylo až tak dramatické a některá odvětví zpracovatelského sektoru vykázala dokonce zpomalení růstu cen (chemický a farmaceutický průmysl, obecné kovy a kovodělné výrobky) či dokonce prohloubení jejich meziročního poklesu (výroba dopravních prostředků).

V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v lednu zrychlil ze 18,8 % na 21,4 %.

Zrychlení růstu hlásí především ceny v rostlinné výrobě, kde v lednu meziroční růst činil 32,6 %.

Meziroční růst ale zrychlil také u cen v živočišné výrobě, jež si v lednu připsaly 7,9 %.

Pro další měsíce a do dalších čtvrtletí stále platí konstatování, že se růst cen v rostlinné výrobě může přelít také do růstu cen v živočišné výrobě a v potravinářském průmyslu, což může posílit tlaky směrem ke zrychlení růstu cen potravin pro konečné spotřebitele.

ČNB ve své únorové prognóze počítala pro letošní první čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 16,2 % a i zde tak lednová data míří výrazně nad prognózu centrální banky.

Tuzemský průmysl, ale i zemědělství a další sektory, čelí rostoucím nákladům v podobě cen energií a pohonných hmot.

Obecně na růst nákladů tlačí také napjatá situace na trhu práce, tedy nedostatek potřebné pracovní síly a tlak na růst mezd.

Průmyslovým výrobcům rostou náklady také v souvislosti s přetrvávajícími problémy na straně dodávek potřebných surovin a dílů.

Vývoj cen na počátku kalendářního roku je vždy spojen s nejistotou v souvislosti s novoročním přepisování ceníků, letos navíc výrazně zaúřadovaly pohyby cen na straně energií, v případě výrobních cen především u elektřiny.

Na prudkém růstu výrobních cen se projevují především nákladové faktory jako jsou cen energií, pohonných hmot a komodit.

Na cenový vývoj u těchto položek nemá měnová politika přímý a silný vliv, přesto jej ale centrální banky nemohou ignorovat, zejména v situaci, kdy je inflace velmi vysoko, ať již hovoříme o cenách výrobců či o spotřebitelských cenách.

Z ČNB přicházejí signály, že úrokové sazby ještě dále porostou, vysoký růst cen výrobců za letošní leden ale dle mého názoru nic nemění na scénáři, v němž budou úrokové sazby již jen dolaďovány v menších krocích a dvoutýdenní repo sazba ČNB se může ze stávající úrovně 4,50 % dostat do oblasti pěti procent.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.