Sport a lyže v Turecku – málo rozvinutý obor se stává velkou příležitostí

Lyžování zatím není v Turecku masovým sportem. Nepůsobí zde žádný výrobce lyží, veškerá „výzbroj“ pro milovníky tohoto sportu se do země dováží. Skiareály se ale rozvíjejí, Turci mají o lyžování stále větší zájem a poptávka po zimním sportovním vybavení roste. Rýsují se tak nové příležitosti také pro české firmy. Ty se v Turecku prezentovaly díky projektu na podporu ekonomické diplomacie.

Foto: Velvyslanectví ČR v Ankaře

Turecko má řadu mohutných horstev a zimních vysokohorských středisek i nad 2000 n.m., z toho jen čtyři větší resorty snesou mezinárodní srovnání – od nejvýchodnějšího střediska Palandoken, přes centrální Erciyes, až po západní resorty Kartalkaya a Uludag.

Z 85 milionů obyvatel rekreačně lyžují nanejvýš stovky tisíc. Skiareály se však v posledních 10-15 letech rozvíjejí, lyžování se stává dostupnějším pro stále více obyvatel, profesionalizuje se příprava místních sportovců, a dokonce v některých soutěžích světové úrovně turečtí závodníci občas porážejí i ty české.  

Maloobchod se zimním sportovním vybavením zatím spočívá na dvou hlavních specializovaných sítích a pár nadnárodních řetězcích (Decathlon, Intersport), zbytek maloobchodní scény je roztříštěný co do sortimentu i vlastnictví a nabídka je omezená. Trh je tak deformován několika málo prodejci a řadou malých půjčoven, jež nabízejí většinou materiál z třetí ruky. Většina místní lyžující populace si dosud lyžařskou výbavu půjčuje, vznikla však již vrstva desítek tisíc zámožnějších „lyžníků“, kteří si kupují vlastní vybavení a většinou velmi hledí na značku lyží i oblečení. Zájem o „lyžbu“ i využití skiareálů v Turecku v posledních letech stoupají, spolu s popularitou zimních sportů vůbec. Ruku v ruce s tím se mění také poptávka spotřebitelů.

Podobně jako i v jiných oborech je Turecko trhem nesnadným, nestabilním, ale perspektivním. Příležitosti pro české výrobce a vývozce zimního sportovního zde ale jsou!

SPEKTRUM NABÍDKY V MÍSTNÍCH OBCHODECH

Střed a spodek sortimentu poptávky začíná v několika největších městech přebírat Decathlon. Dále zde existují dvě větší sítě zimních obchodů (Karspor a SPX), které nabízejí světové značky lyží i snowboardů a bot. Často jde o loňské a starší modely i jiný ski materiál, ceny jsou někdy o něco nižší než ve střední Evropě. Výjimku tvoří obchody sítě SPX cílící na bohatší klientelu nabízející většinově letošní a loňské modely (s cenami jsou nyní se slevami někde 10-20% nad středoevropskými cenami, ale někdy i níž). Obě sítě, byť každá jinak, shodně nabízejí i high-end lyžařské oblečení (Bogner, Phenix či Spyder) pro bohaté domácí lyžaře a zahraniční turisty – povětšinou ze zemí východní Evropy.

ŠANCE NA ÚSPĚCH

V Turecku nepůsobí žádný výrobce lyží. Všechna výzbroj se do země dováží. Zejména spodní a střední část nabízeného sortimentu je nízké kvality. Nabídku českých výrobců je účelné soustředit na turecké půjčovny, které by mohly mít zájem o dodávky pod svou značkou. Zajímavé by mohly být i dodávky pro místní lyžařské kluby či skiareály. U dražších a specializovanějších produktů je trh omezený a nerozvinutý, zde je faktorem zájem bohatších Turků o známé a zavedené značky přinášející svému majiteli prestiž, šance na maloobchodní odbyt v tomto segmentu jsou spíše ve stovkách než v tisících kusů.  

FOTOGALERIE

Foto: Velvyslanectví ČR v Ankaře

Velkou částí místního trhu jsou i dodávky pro státem řízenou strukturu klubů a škol a dalších institucí pod dohledem ministerstva mládeže a sportu a též příslušných sportovních svazů. Zde funguje centrální způsob nákupu materiálu, kterým se zboží dostává do regionů a obcí. Možnosti dodávek existují i pro místní lyžařskou federaci, vedle níž stojí samostatné svazy horolezců a skialpinistů, které též mohou být zákazníkem pro naše výrobce. Jde však o uhlídání tendrů a nastavení kontaktů.   

Dalším potenciálním a velkým odběratelem zimního vybavení mohou být turecké ozbrojené složky – turecká armáda je druhá největší v NATO po USA. Pro zimní operace potřebují jak vojáci, tak policisté a záchranné složky adekvátní vybavení. Zde je možné zaznamenat nákupy v segmentu skialpových speciálek ve vojenském provedení. 

V segmentu lyžařského oblečení je poptávka sycena většinově drahým dovozem, ale i místní výrobou, která je dostupnější – technologicky se místní výrobci dokázali přiučit z přenesených výrob velkých světových značek. Místní značky zimního sportovního oblečení cílí na dolní segment trhu, zámožnější turecký zákazník preferuje světové značky. I když se popularita outdoorových aktivit nedá srovnat s tím, na co jsme zvyklí z našich krajů, jde o větší trh než samotný segment lyžování. K chození po horách v Turecku jsou ohromné terény a trh je možné dále kultivovat – i zde však hrozí sílící dominance zejména Decathlonu

RELOKACE VÝROBY JAKO ALTERNATIVA K ČÍNĚ

Turecko je textilní velmocí. Řada outdoorových značek sem již přesunula výrobu. Kromě zavedených technologií, kvalifikované pracovní síly a dostatečné kapacity jsou pro relokaci do Turecka z Asie i další důvody – levnější a snazší doprava do Evropy a incentivy pro výrobce včetně zvýhodnění v místních tendrech.

Specifickou otázkou jsou cla a rozdíly v sazbách na dovoz textilu z Asie, zejména Číny, i dalších částí světa, a z Evropské unie, s níž má Turecko celní unii. Rada pro potenciální české exportéry zimního oblečení tedy zní: když export do Turecka, tak nejlépe výrobků s původem a produkcí v EU, na které nejsou cla žádná. Při dovozu textilu z Číny do Turecka platí standardní cla v závislosti na konkrétním HS kódu ve výši od 2,7% do 12%, plus je třeba počítat se speciální celní přirážkou vy výši 20% – 30%. V současnosti tedy pozorujeme snahu tureckých obchodníků vyhnout se produktům, a to i světových značek, vyráběných v Číně. 

PROPED JAKO FORMA PODPORY

Ke zmapování tureckého trhu a prvnímu představení českých výrobců zimního sportovního vybavení připravilo Velvyslanectví ČR v Ankaře „zimní“ projekt na podporu ekonomické diplomacie PROPED, který proběhl v polovině února. Díky PROPEDu se v?Turecku prezentovaly společnosti a značky výrobců lyží Sporten, Artis, Kaestle CZ i rodinné firmy Lusti, a zimního sportovního oblečení AlpinePro, Kama, Direct Alpine a Sir Joseph. Přidal se i výrobce malých, zejména mobilních lyžařských vleků B+J (vleky.cz), který má v Turecku šanci v malých resortech či hotelích i školách.  Prezentační akce ve velkém středoanatolijském resortu Erciyes u města Kayseri (přes 1 milion obyvatel) shlédly stovky tureckých lyžařů, ambasádou pořádaného hobby závodu se zúčastnilo více než 50 závodníků; součástí programu bylo i přijetí na obchodní komoře města. Turecká média státní i soukromá přinesla desítky zpráv o českých prezentačních akcích včetně mediálních vystoupení velvyslance, s dopadem řádově stovek tisíc diváků/abonentů. Celkem přes 30 obchodních firem, sportovních klubů a médií v Ankaře, včetně státní TV TRT, shlédlo české produkty na prezentační akci 17. února na rezidenci velvyslance. Součástí akcí byla i osvěta o českém sjezdovém lyžařství a jeho stavu. Velvyslanectví v Ankaře podporuje a propaguje zimní i letní sporty více cestami, včetně vlastních aktivit, kde mají prostor i čeští výrobci sportovního vybavení – 26. února 2002 uskuteční již 2. ročník diplomatického ski + snb závodu v pohoří Ilgaz. 

Pavel Vacek, velvyslanec, Velvyslanectví ČR v Ankaře

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ankaře