Geopolitika je rizikem pro korunu

Česká koruna na začátku minulého oproti euru zpevnila z 24,35 EUR CZK až k 24,20 EUR/CZK, následně se ale vydala k slabším hodnotám a týden zakončila na 24,42 vůči euru, což odpovídá týdenní ztrátě zhruba o 0,3 %. Koruně neprospělo zveřejnění trojice dat z domácí reálné ekonomiky – maloobchod, průmysl i bilance zahraničního obchodu skončily hůře, než se čekalo. Nepříznivě působily i globální vlivy. Zaprvé na peněžním trhu v USA docházelo k navyšování sázek na zvyšování tamních úrokových sazeb, což se projevilo v posilování dolaru, především pak v závěru týdne v návaznosti na výsledek americké lednové inflace (nárůst na 7,5 % z 7,0 %). V neposlední řadě se v kurzu koruny negativně projevuje vývoj konfliktu na rusko-ukrajinské hranici, kdy z USA zazněly informace, že by mohlo dojít k dalšímu vyhrocení situace. Oproti tomu se měny regionu, zlotý a forint, přechodně odpoutaly od koruny a začaly posilovat v reakci na zasedání tamních centrálních bank. Ke konci týdne ale začaly oslabovat a dnes ráno je trojice měn již znovu ve vleku globálních vlivů, především pak geopolitických rizik. Ty dokonce přehlušily i dnešní zveřejnění dlouho očekáváné lednové inflace, jež překvapila navýšením z 6,6 % na 9,9 % oproti očekávání trhu (9,3 %) a ČNB (9,4 %). Výsledek jde ve směru ještě dalšího zvýšení úrokových sazeb, podle nás na 4,75 % na březnovém zasedání. Odchylka odhadu inflace ovšem s přihlédnutím k avizovaným nejistotám nebyla výrazná, což odpovídalo i tržní reakci. Úrokové swapy poskočily nahoru, následně ale částečně korigovaly zpět dolů a FRA sazby ukazují na upevnění názoru trhu, že ze strany ČNB dorazí ještě standardní „hike“.

Tuzemský ekonomický kalendář byl dnešním zveřejněním inflace vyčerpán a na korunu bude tento týden mít dopad především zmíněná geopolitika a očekávání ohledně dalších kroků Fedu. Důležitou informací, která může vyústit k přenastavení očekávání, bude zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu. Ten by mohl poskytnout další informace ohledně pravděpodobnosti zvýšení sazeb rovnou o 50bb již v březnu anebo ohledně možnosti, že sazba bude zvýšena na každém letošním zasedání. Důležitý bude proto komentář představitelů Fedu ohledně očekáváného vývoje inflace, respektive, do jaké míry se dá nadále označit za přechodnou. Současně by mělo být potvrzeno, že maximální zaměstnanost (jedna polovina mandátu Fedu) již byla dosažena. Z pohledu nastávajících ekonomických dat z eurozóny nevidíme kurzotvorný potenciál. Vyjde zpřesněný odhad HDP, prosincový průmysl a zahraniční obchod. U obou se již ale ví, že závěr roku byl obtížný kvůli omikronu a problémům v dodavatelských řetězcích.



Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.