MU přispěje ke zlepšení brněnského ovzduší

Odborníci z Ekonomicko-správní fakulty MU začínají měřit znečištění ovzduší ve městě Brně. Na jeden rok tak rozšiřují měřící kapacity stávajícího monitoringu ovzduší a získaná data využijí coby podklad pro aktualizaci akčního plánu zlepšování kvality brněnského ovzduší.

Vilém Pařil a Dominika Tóthová z Ekonomicko-správní fakulty MU v loňském roce odstartovali projekt Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna. Jejich záměrem je podrobně zmapovat imisní zátěž znečisťujících látek a na základě těchto poznatků formulovat konkrétní kroky ke zkvalitnění životního prostředí v celé metropoli. Ty jsou součástí pravidelně aktualizovaného Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší, s nímž město Brno pracuje od roku 2017. V úterý 8. února do ulic poprvé vyjel speciálně vybavený měřící vůz.

Měření budou realizována vždy na dvou měřících místech současně po dobu čtrnácti dní, v každém ročním období. Projekt tak dočasně rozšíří kontinuální měření imisí ze stávajících deseti automatických stanic v katastru města na celkem dvaadvacet stanovišť. Naším cílem je zjistit, jaký typ znečištění převládá, jaké jsou jeho hlavní zdroje a navrhnout opatření k jeho snížení, shrnuje Dominika Tóthová.

i

V rámci projektu však budou výzkumníci měřit též individuální imisní zátěž obyvatel na cestách do práce nebo do školy. K tomu poslouží malé přenosné senzory, které bude několik dobrovolníků nosit u sebe. Ty zjistí, jak moc je konkrétní člověk vystaven znečištěnému ovzduší při pohybu po městě. Dle autorů projektu takto získaná individuální data skýtají značný výzkumný potenciál. Sloužit mohou jako podklady pro rozhodování města v různých oblastech, například v dopravě, zdravotnictví, školství nebo životním prostředí a spolu s dalšími výstupy budou zveřejňována a vizualizována na městském portálu data.brno.cz.

Brno se zavázalo snížit znečištění ovzduší pod zákonem stanovené roční limity do konce roku 2023 a jednou z institucí, které město při naplňování tohoto záměru podporují, je i Masarykova univerzita, která v roce 2020 iniciovala založení společného projektu Brněnské živé laboratoře. Ta navazuje na dlouhodobou spolupráci Statutárního města Brna a centra RECETOX v oblasti vlivu znečištěného prostředí na zdraví brněnské populace a vytváří potenciál pro mezioborovou vědeckou spolupráci univerzitních týmů s regionálními partnery. Mezi další spolupracující instituce patří rovněž město Oslo a University of Stavanger.