Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání - Rada na svém dnešním jednání zvýšila 2T repo sazbu na 4,50 %, tedy o 0,75 procentního bodu
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku. Česká národní banka tak nadále reaguje na souběh silných cenových tlaků z tuzemské i zahraniční ekonomiky, který se postupně promítá do domácí inflace. Zvýšení úrokových sazeb zabezpečí návrat inflace do blízkosti 2% cíle na horizontu měnové politiky a podpoří ukotvenost inflačních očekávání.
Výhled ceny ropy Brent se ve srovnání s minulou prognózou posouvá o něco výše v důsledku nedostatečné těžby, robustnější světové poptávky a obav z nízkého stavu globálních zásob a rezervních těžebních kapacit. Nicméně během letošního a příštího roku by měla cena ropy pozvolna klesat ze svých aktuálních vysokých hodnot. Výhled kurzu eura vůči americkému dolaru se posunul k mírně silnějšímu dolaru, nadále se však předpokládá nepatrné posilování eura vůči americké měně.
Celková inflace na počátku letošního roku dále výrazně vzroste a s přispěním všech svých složek překročí 9 %. Jádrová inflace se dále zvýší. Tradiční lednové přecenění totiž v prostředí silné domácí poptávky zohlední značný nárůst osobních a materiálních nákladů firem v uplynulém období, stejně jako nedávné zdražení energií na komoditních burzách. Významný příspěvek k jádrové inflaci si udrží také ceny vlastnického bydlení. Vedle toho na urychlení inflace významně zapůsobí i skokové zrychlení růstu regulovaných cen v návaznosti na výrazné zdražení energií a konec dočasného prominutí DPH na elektřinu a plyn. Na zvýšených hodnotách se v první polovině letošního roku udrží i dynamika cen potravin. Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude postupně zvolňovat poté, co se s přispěním posílení koruny zmírní růst dovozních cen a produkčních nákladů firem a projeví se stabilizující vliv měnové politiky skrz domácí poptávku. Na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle České národní banky.
Kurz koruny se v prvním čtvrtletí bude nacházet v průměru na hodnotě 24,50 korun za euro. Ve druhém čtvrtletí posílí k 24 korunám za euro vlivem výrazně kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně, poté se ustálí těsně pod touto hladinou.
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy na horizontu měnové politiky jako výrazné a v souhrnu jako mírně proinflační. Proinflačním rizikem je možnost slabšího ukotvení inflačních očekávání u 2% cíle České národní banky. Rizikem ve směru pozvolnějšího, resp. pozdějšího poklesu domácích úrokových sazeb je případné pomalejší posílení kurzu koruny v důsledku razantního zpřísňování zahraniční měnové politiky či eskalace situace na Ukrajině. Rizikem v protiinflačním směru je naopak možnost mírnějšího růstu spotřeby domácností v reakci na skokový nárůst cen energií, a v jisté míře i konsolidace českých veřejných financí. Nejistotami jsou rozsah přecenění zboží a služeb v letošním lednu a délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři