Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání - Rada na svém dnešním jednání zvýšila 2T repo sazbu na 4,50 %, tedy o 0,75 procentního bodu

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 4,50 %, tedy o 0,75 procentního bodu. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,50 % a lombardní sazby na 5,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku. Česká národní banka tak nadále reaguje na souběh silných cenových tlaků z tuzemské i zahraniční ekonomiky, který se postupně promítá do domácí inflace. Zvýšení úrokových sazeb zabezpečí návrat inflace do blízkosti 2% cíle na horizontu měnové politiky a podpoří ukotvenost inflačních očekávání.

Oživení světové ekonomiky včetně eurozóny je brzděno pokračujícími potížemi ve výrobních a dodavatelských řetězcích a další vlnou pandemie. Výhled hospodářského růstu pro letošní ani příští rok se ale oproti minulé prognóze příliš nemění. I nadále je klíčovým předpokladem pozvolný ústup obtíží v mezinárodní logistice. Zmíněné vlivy spolu se skokovým zdražením energií současně přispívají ke značným cenovým tlakům. To se promítá do výrazného přehodnocení očekávaného růstu cen výrobců a v menší míře i spotřebitelské inflace v eurozóně směrem nahoru, a to zejména v letošním roce. Lehce vyšší výhled úrokové sazby 3M EURIBOR v roce 2023 odráží posun očekávání finančního trhu ve směru vyšší budoucí inflace v eurozóně a související reakce ECB.

Výhled ceny ropy Brent se ve srovnání s minulou prognózou posouvá o něco výše v důsledku nedostatečné těžby, robustnější světové poptávky a obav z nízkého stavu globálních zásob a rezervních těžebních kapacit. Nicméně během letošního a příštího roku by měla cena ropy pozvolna klesat ze svých aktuálních vysokých hodnot. Výhled kurzu eura vůči americkému dolaru se posunul k mírně silnějšímu dolaru, nadále se však předpokládá nepatrné posilování eura vůči americké měně.

Česká ekonomika bude v průběhu letošního roku pokračovat ve svém zotavování z pandemie. Přes opětovně vysoký počet pozitivně testovaných osob prognóza neočekává zavedení protiepidemických opatření, která by významněji tlumila domácí ekonomickou aktivitu. K hospodářskému růstu bude nadále přispívat zejména spotřeba domácností, byť bude její počáteční vysoký meziroční růst ovlivněn nízkou srovnávací základnou předchozího roku. Spotřební výdaje domácností budou financovány solidním růstem disponibilního důchodu a rozpouštěním vynucených úspor z období uzavírek ekonomiky. Růst spotřebitelské poptávky však bude tlumen silnou inflací a zvýšenými úrokovými sazbami. Vyšší firemní investice budou motivovány pokračujícím růstem zahraniční poptávky, nedostatkem pracovníků na domácím trhu práce a zvyšujícími se mzdovými náklady. Porostou i vládní investice podpořené čerpáním fondů Evropské unie. Obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích, kterými česká ekonomika trpí vzhledem ke své průmyslové orientaci, přetrvají i letos a povedou ke zvýšené tvorbě zásob. Jejich dopad do hrubého domácího produktu bude ale nižší než loni na podzim a během druhé poloviny roku postupně vymizí. Díky opětovnému rozjezdu mezinárodního obchodu se postupně oživí exportní dynamika a obnoví se růstový příspěvek čistého vývozu. V souhrnu pak česká ekonomika letos vzroste – obdobně jako loni – přibližně o 3 %. Koncem letošního roku tak ekonomická aktivita dosáhne předpandemické úrovně. V příštím roce hospodářský růst mírně zrychlí.

Celková inflace na počátku letošního roku dále výrazně vzroste a s přispěním všech svých složek překročí 9 %. Jádrová inflace se dále zvýší. Tradiční lednové přecenění totiž v prostředí silné domácí poptávky zohlední značný nárůst osobních a materiálních nákladů firem v uplynulém období, stejně jako nedávné zdražení energií na komoditních burzách. Významný příspěvek k jádrové inflaci si udrží také ceny vlastnického bydlení. Vedle toho na urychlení inflace významně zapůsobí i skokové zrychlení růstu regulovaných cen v návaznosti na výrazné zdražení energií a konec dočasného prominutí DPH na elektřinu a plyn. Na zvýšených hodnotách se v první polovině letošního roku udrží i dynamika cen potravin. Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude postupně zvolňovat poté, co se s přispěním posílení koruny zmírní růst dovozních cen a produkčních nákladů firem a projeví se stabilizující vliv měnové politiky skrz domácí poptávku. Na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle České národní banky.

Se zimní prognózou je konzistentní výrazný nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny letošního roku. Růst sazeb odráží potřebu reagovat na souběh mimořádně silných cenových tlaků z tuzemské i zahraniční ekonomiky. Dosavadní reakce měnové politiky zajistí pokles inflace k cíli na horizontu měnové politiky a podpoří ukotvenost inflačních očekávání. Následný postupný pokles sazeb od druhé poloviny letošního roku směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni je odrazem očekávaného poklesu inflačních tlaků v české ekonomice v roce 2023 a již opět pevně ukotvených inflačních očekávání.

Kurz koruny se v prvním čtvrtletí bude nacházet v průměru na hodnotě 24,50 korun za euro. Ve druhém čtvrtletí posílí k 24 korunám za euro vlivem výrazně kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně, poté se ustálí těsně pod touto hladinou.

Ve srovnání s podzimní prognózou došlo k výraznému zvýšení výhledu inflace pro letošní rok a mírnému zvýšení její predikce i pro rok následující. Ekonomický růst v minulém roce byl rychlejší, než bylo na podzim očekáváno, prognóza pro tento a příští rok se přehodnocuje naopak ve směru pomalejší dynamiky. Výhled domácích úrokových sazeb pro roky 2022 a 2023 je vyšší. Očekávání ohledně úrovně kurzu koruny se v podstatě nemění.

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy na horizontu měnové politiky jako výrazné a v souhrnu jako mírně proinflační. Proinflačním rizikem je možnost slabšího ukotvení inflačních očekávání u 2% cíle České národní banky. Rizikem ve směru pozvolnějšího, resp. pozdějšího poklesu domácích úrokových sazeb je případné pomalejší posílení kurzu koruny v důsledku razantního zpřísňování zahraniční měnové politiky či eskalace situace na Ukrajině. Rizikem v protiinflačním směru je naopak možnost mírnějšího růstu spotřeby domácností v reakci na skokový nárůst cen energií, a v jisté míře i konsolidace českých veřejných financí. Nejistotami jsou rozsah přecenění zboží a služeb v letošním lednu a délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.

Vzhledem k prognóze a jejím v souhrnu mírně proinflačním rizikům bankovní rada rozhodla o zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu. Nárůst úrokových sazeb má za cíl navrátit inflaci na horizontu měnové politiky, tj. za 12 až 18 měsíců, do blízkosti 2% cíle České národní banky a podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. Další kroky měnové politiky se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz.