ČNB bude v únoru pokračovat v razantním zvyšování sazeb (31.1.2022)

31.01.2022

Bankovní rada ČNB na únorovém zasedání počtvrté v řadě razantně zvýší úrokové sazby. Opět tak není otázkou zda, ale o kolik. Nejpravděpodobnější podle mě je, že dojde ke zvýšení sazeb o 75 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, by se tím pádem dostala na 4,50 %, kde se naposledy nacházela v lednu 2002. Bankovní rada bude v hlasování opět rozdělena v poměru 5 ku 2. K mírnému zvýšení sazeb může ještě dojít v březnu. Úrokové sazby na nezvykle vysokých úrovních zde následně budou po většinu letošního roku. Od 4. čtvrtletí a následně v první polovině příštího roku však začne ČNB úrokové sazby pravděpodobně poměrně rychle snižovat, což konkrétně pro dvoutýdenní repo sazbu bude znamenat návrat k neutrálním 3 %.

Hlavním důvodem k dalšímu zvyšování úrokových sazeb zůstává i nadále spotřebitelská inflace a to hned v několika rovinách. První rovinou je aktuální inflace, která v závěrečných měsících loňského roku výrazně překonávala prognózu ČNB a to i v případě specifických indexů jako je měnověpolitická či jádrová inflace. Členové bankovní rady pro začátek letošního roku hovoří až o dvouciferném meziročním růstu spotřebitelské inflace. Druhou rovinou je obava z toho, aby inflace v domácí ekonomice tzv. nezakořenila a nedošlo k rozjetí mzdové inflační spirály, k čemuž jsou v ČR díky situaci na pracovním trhu poměrně vhodné podmínky. A třetí rovinou jsou pokračující rostoucí inflační očekávání. V případě nefinančních podniků je výhled na inflaci nejvyšší za posledních dvacet let a v případě účastníků finančního trhu se inflační očekávání s ročním výhledem nacházejí nejvýše od roku 2007.

Při detailnějším pohledu na vývoj spotřebitelské inflace je zjevné, že ČNB aktuálně bojuje s nejsilnějšími inflačními tlaky v tomto století. Celková inflace se sice v posledních měsících i přes dynamický růst nacházela pod hodnotami z první poloviny roku 2008, avšak tehdejší vysoká inflace byla z velké části způsobena administrativními opatřeními. Oproti tomu tzv. jádrová složka inflace či inflace vyjádřená jako ceny neobchodovatelných položek bez regulovaných cen (téměř nejlépe vystihuje inflaci tvořenou tzv. doma) se aktuálně nacházejí již vysoko nad rokem 2008.

Určitou změnou oproti předchozím zasedáním bankovní rady je skutečnost, že koruna v posledním měsíci významně posílila a kurz koruny vůči euru tak lépe reflektuje prognózu ČNB. Silnější koruna sice do určité míry pomáhá brzdit dováženou inflaci, zároveň však sama o sobě není schopna zastavit silné inflační tlaky pramenící z domácí ekonomiky.

V nové makroekonomické prognóze ČNB dojde k výraznější úpravě predikované spotřebitelské inflace pro letošní rok. Růst inflace pro letošek o 5,6 % z listopadové prognózy ČNB je neaktuální a prognóza inflace tak podle mě bude upravena k 8 %. Tomu bude odpovídat i posun trajektorie sazby 3M PRIBOR směrem nahoru. Nová prognóza bude pravděpodobně ukazovat návrat ke 2 % inflačnímu cíli na polovinu příštího roku. Nová prognóza rovněž naznačí o něco slabší růst domácí ekonomiky v letošním roce a to pravděpodobně kolem 3 %. Kurz koruny vůči euru nedozná pro letošek výraznější úpravu. Nová prognóza ČNB pravděpodobně naznačí i potřebu začít od konce letošního roku snižovat úrokové sazby.