Blíží se bod nula. Jak se kolem něj chovají různá investiční aktiva?

Bodem nula bývá označován časový okamžik, kdy se dostaví nějaká významná změna. V oblasti finanční a investiční je za něj nyní často dosazováno první zvýšení sazeb americkou centrální bankou, které se nyní čeká v březnu. Někteří dokonce spekulují o tom, že nepůjde jen o zvýšení „běžné“, tedy o čtvrt procentního bodu, ale o celých 50 bazických bodů. I v takovém dost extrémním a nyní asi nepravděpodobném případě to stále lze brát tak, že jde o nějaký průvodní jev cyklu. A skutečně dlouhodobý investor držící akcie strukturálně a fundamentálně zajímavých firem se nemusí o takové věci v podstatě zajímat. Dnešní článek je ale spíše pro ty, kteří nějaký ten zájem o toto téma mají. Je takových shrnutím a okomentováním toho, co se kolem bodu nula děje u řady investičních aktiv.

Následující graf od Goldma Sachs shrnuje chování vybraných investičních aktiv 3,6, 12 měsíců po prvním zvednutí sazeb a během celého cyklu zvedání sazeb. Data hovoří docela zajímavou řečí. Pokud bychom se například domnívali, že utahování monetární politiky bude mít negativní dopad na komodity jako vysoce cyklické a na monetární podmínky citlivé aktivum, mýlili bychom se. Jde naopak o aktivum, které si vede nejlépe. Podobným způsobem mohou překvapit rozvíjející se trhy, které si sáhly už na místo druhé. Na třetí pak japonské akcie a za nimi najdeme zlato.


Zdroj: Twitter

Jediné aktivum, které doprovází zvyšování sazeb ztrátami, jsou desetileté americké vládní obligace. Přesněji řečeno, za celý cyklus jsou cca na nule, měsíce po bodu nula ztrácí. V této souvislosti bych připomněl graf, který jsem ukazoval včera v souvislosti s relativní návratností hodnotových a růstových akcií. Ukazuje, jak se historicky kolem bodu nula konkrétně měnily výnosy vládních obligací. V průměru, který by měl odpovídat výše uvedenému grafu, výnosy do šesti měsíců po zvednutí sazeb vzrostly o cca 50 bazických bodů. Nicméně od devadesátých let se reakce výrazně změnila – půl roku po bodu nula jsou výnosy jen nějakých 10 bazických bodů výše (světle modrá křivka). Podobná závislost na výběru historie může přitom platit i u ostatních aktiv a souvisí se snad všudypřítomným „tentokrát jinak?“.


Zdroj: Twitter

Co se týče zmíněné relativní návratnost akciového růstu a hodnoty, tak první graf tvrdí, že první měsíce po zvýšení sazeb hodnota ztrácí, ale celý cyklus zvedání sazeb jí přináší zisky (viz i moje včerejší úvaha). A graf také tvrdí, že cyklické akcie si během cyklu zvedání vedou soustavně lépe, než ty defenzivní. Což je podobné téma jako u na počátku zmíněných komodit. Ukazuje, že zvedání sazeb jde ruku v ruce s pokračující růstovou fází cyklu a ne už s jeho fází jdoucí směrem dolů. První graf ukazuje i chování dolaru, amerických akcií jako celku a dalších aktiv. A zítra se podíváme detailněji na to, co se skrývá za oněmi čísly, případně proč a jakou relevanci to může mít pro současnou situaci.