Armádní opraváři dokážou spravit cokoliv: Pandur, pušku i rozbitou kameru TV štábu

Tamní odborníci vyjíždí pravidelně k armádním úkolovým uskupením a zahraničním pracovištím resortu na třech kontinentech. V Evropě zejména na Balkán, do Pobaltských zemí, států Beneluxu, Polska či Německa. V Africe nejčastěji do Mali, v Asii na Sinajský poloostrov, Iráku a dříve do Afghánistánu nebo Kuvajtu. Loni byly týmy na sedmi výjezdech a odpracovaly 1 855 hodin.

Na základě konkrétních požadavků jednotek v zahraničí se vytvoří servisní skupina, která je vždy jedinečná jak v počtu osob, tak v jednotlivých odbornostech. Existují případy, kdy byl vyslán jeden specialista na týden nebo naopak skupina 18 odborníků na čtyři týdny. Zpravidla však výjezdní skupina bývá vyslána na 2 až 3 týdny a tvoří ji většinou 10 až 15 osob. Jsou to specialisté na jednotlivé druhy zbraní a zbraňových systémů, pozemní techniky, vozidla jako třeba kolová bojová vozidla pěchoty Pandur nebo lehká obrněná vozidla Iveco, ale i manipulační techniku např. vysokozdvižné vozíky či elektrocentrály. Za výjezd zvládnou revize, kontroly technického stavu a opravy na zhruba 500 až 1 000 kusech techniky, zařízení a materiálu.

Práce v extrémních podmínkách

Výjezdové skupiny pracují v různorodých klimatických podmínkách. Výjimkou nejsou destinace s extrémním horkem či zimou, kde práci ztěžuje písek, prach nebo vlhkost. Situaci často neusnadňuje ani místo, kde vlastní opravy a revize provádějí. To může být jen pod maskovací sítí nebo přístřeškem, který chrání alespoň před pražícím sluncem.

„Asi nejtěžší podmínky jsem zažil v Iráku. Přijeli jsme na písčitou plochu, kde bylo ve stínu kolem 50 stupňů. Byl jsem tam několik měsíců a spali jsme venku pod stany, jedli i opravovali jsme pod stany, celý náš život se tam vlastně odehrával pod stanem. Před 100% vlhkostí, prachem a úmorným horkem jsme se neměli kde ukrýt. Moc jsme se nevyspali, ale museli jsme našim kolegům poskytnout odborný servis a opravy, bez kterých by v podstatě nemohli fungovat,“ vysvětluje praporčík Lukáš Grešák, který působí ve skupině hlavního inženýra v Centru zabezpečení oprav Lázně Bohdaneč již řadu let a kde má mimo jiné v odborné gesci zahraniční služební cesty.

Klimatické podmínky ale nejsou jedinou komplikací. Na některých misích hrozí nebezpečí raketových útoků a další rizika. I na to musí být servisní technici připraveni a při výjezdech do těchto zemí absolvují kurzy přežití S. E. R. E. Na těch se naučí, jak přežít na nepřátelském území a dostat se zpět do bezpečí. U specialistů na krypto a šifrování je samozřejmostí splnění požadavků na příslušný stupeň utajení.

Umí opravit i ledničku nebo kameru

Výjezdové skupiny samozřejmě neprovádějí práci jen podle předem zaslaných požadavků. Při výjezdu se provádí i nálezové opravy a zjišťuje se, která technika potřebuje odborný zásah. Rozsah skutečně provedené práce je tedy vždy vyšší než původní požadavek.

A někdy se práce navýší i díky iniciativě při výjezdu: „Loni jsme se na zpáteční cestě ze servisního výjezdu v Lotyšsku zastavili na litevské základně Rukla. A při té příležitosti jsme tam provedli desítky neplánovaných revizí elektrických zařízení,“ dodává praporčík Grešák.

Servisní technici se navíc práci nevyhýbají ani ve svých volných chvílích. K životu jednotek v zahraničních misích patří i přístroje pro volný čas. Technici se tak podívají třeba na porouchanou televizi, ledničku, počítač nebo provedou úpravy elektrorozvodů v ubytovacím zařízení. A některé opravy jsou ještě kurióznější, jak vzpomíná praporčík Lukáš Grešák: „Velmi netradiční opravu jsem zažil v Iráku, kam přijela natáčet reportáž jedna televize. Na místě se jim ale rozbila kamera. Tak jsme jim to ochotně opravili, aby mohli natáčet dál. Pro nás maličkost.“

]]>