HDP, regionální účty v Pardubickém kraji v roce 2020

24. 1. 2022

Po předchozím dvouletém období zpomalujícího se tempa meziročního růstu klesl hrubý domácí produkt v Pardubickém kraji v roce 2020 o 1,2 % (ve srovnatelných cenách), což byl však nejnižší procentní pokles v mezikrajském srovnání. Pandemie covid-19 přitom měla dopad na meziroční snížení HDP ve všech krajích. Hodnotou 436,3 tis. Kč HDP na obyvatele Pardubický kraj v roce 2020 obsadil osmou příčku mezi kraji.

Objem hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2020 v kraji činil 228,3 mld. Kč, což představuje 4,0 % republikové hodnoty, tj. o 0,2 procentního bodu více než v předchozím roce. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na celostátním úhrnu (přes meziroční výkyvy) zvolna snižoval – v období vzniku kraje v roce 2000 činil 4,2 % (v roce 1995 byl přitom ještě 4,4 %).

Hodnotou HDP na obyvatele se kraj od svého vzniku v roce 2000 na mezikrajském žebříčku umístil nejlépe na sedmém místě (v letech 2003 a 2004) a nejhůře na jedenácté pozici (v letech 2005 a 2009). V roce 2020 se kraj hodnotou HDP na obyvatele 436,3 tis. Kč (v běžných cenách) řadil na osmou příčku mezi kraji. Zaostávání kraje za republikovou hodnotou HDP na obyvatele se dlouhodobě prohlubovalo do roku 2012 (na 77,3 % průměru ČR), následovalo postupné mírné zlepšení (s výjimkou roku 2019) až na 82,0 % v roce 2020. HDP na obyvatele v kraji rovněž dlouhodobě nedosahuje ani republikového průměru bez Hlavního města Prahy; roce 2020 se mu však přiblížil nejvíce za posledních dvacet let (na 98,3 %), největší měrou pak za ním zaostával v roce 2012 (kdy tvořil 92,3 % republikové hodnoty bez Prahy). 

Hrubý domácí produkt na obyvatele v ČR a Pardubickém kraji

Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v ČR a Pardubickém kraji

Meziroční růst HDP ve srovnatelných cenách po roce 2000 v kraji dosáhl maximální hodnoty v roce 2006, následovalo zpomalování růstu vlivem nastupující ekonomické recese, které přešlo v roce 2009 na krajské i celorepublikové úrovni v meziroční pokles. Výrazné meziroční snížení HDP v kraji bylo též zaznamenáno v roce 2012. V letech 2014 až 2018 sledujeme oživení ekonomiky, tempo růstu se však postupně zpomalovalo. Meziroční nárůst HDP v kraji v roce 2019 o 1,1 % byl v mezikrajském srovnání čtvrtý nejnižší (při poklesu pouze v Moravskoslezském kraji).

Rok 2020 silně ovlivněný pandemií covid-19 přinesl meziroční snížení HDP ve srovnatelných cenách ve všech krajích, největší měrou pak v Ústeckém (o 8,1 %), Středočeském (o 8,0 %) a Praze (o 6,5 %). V Pardubickém kraji byl přitom zaznamenán nejnižší pokles HDP (o 1,2 %) mezi kraji, za ním následoval (s 2,6 %) Kraj Vysočina a (se 4,0 %) Jihomoravský kraj.

Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v ČR a krajích

HDP na obyvatele v PPS (Standardu kupní síly) byl v porovnání s EU (27 států) v dlouhodobém pohledu v kraji nejnižší v roce 2000, kdy dosahoval 62,4 % průměru EU. Poté se vyznačoval rostoucím trendem, přičemž v roce 2020 hodnotou 76,2 % dosáhl maxima za posledních 25 let. V mezikrajském srovnání šlo o osmou nejvyšší hodnotu. Průměr EU převyšuje z jednotlivých krajů dlouhodobě pouze Hlavní město Praha (v roce 2020 o 102,1 %).

Na tvorbě HDP se rozhodující měrou dlouhodobě podílí sekundární (průmysl a stavebnictví) a  terciární sektor (tržní a netržní služby). Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) na hrubé přidané hodnotě (HPH), představující rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví daného regionu, dlouhodobě klesá. Mezi roky 2000 až 2020 se v kraji snížilo z 5,4 % na 3,2 %. V mezikrajském srovnání však patří podíl primárního sektoru na HPH v kraji nadále k nejvyšším – v roce 2020 mu patřila čtvrtá nejvyšší příčka za Krajem Vysočinou, Jihočeským a Plzeňským.

Podíl sekundárního sektoru na HPH v kraji se v roce 2020 hodnotou 43,3 % řadil na šesté místo mezikrajského srovnání (o jednu pozici vyšší umístění než v roce předchozím). Zastoupení terciární sféry na HPH po roce 2000 v kraji většinou mírně převyšuje padesátiprocentní hranici (53,5 % v roce 2020 představuje čtvrtý nejnižší podíl mezi kraji) a za celorepublikovou hodnotou zaostává v posledních letech přibližně o 10 procentních bodů. Ve srovnání se strukturou HPH ČR bez Hlavního města Prahy (jejíž HPH je službami tvořena z 84,5 %) byl podíl služeb v Pardubickém kraji v roce 2020 nižší o 3,1 procentního bodu.

Hrubá přidaná hodnota podle odvětví CZ-NACE v ČR a Pardubickém kraji

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK = ukazatel charakterizující investiční aktivitu v regionu) dosáhla v roce 2020 v kraji hodnoty 51,1 mld. Kč v běžných cenách (o 1,4 mld. méně než v roce předchozím při poklesu ve všech krajích kromě Libereckého a Plzeňského). Na celorepublikové THFK se kraj podílel 3,4 %, což představuje pátý nejnižší podíl v mezikrajském srovnání.

THFK po přepočtu na obyvatele činil v roce 2020 v kraji 97,6 tis. Kč a jednalo se o osmou hodnotu mezi kraji (dlouhodobě nejlepší umístění – páté nejvyšší – kraj zaznamenal v roce 2015, ve zbývajících letech však patřil k regionům s podprůměrnou úrovní THFK na obyvatele).

Míra investic^*) v ČR a Pardubickém kraji

Míra investic (podíl THFK na HDP) se v kraji s výjimkou let 2002, 2004, 2010 a 2015 nacházela pod průměrem ČR a měla v dlouhodobém pohledu (obdobně jako na celorepublikové úrovni) klesající tendenci. V roce 2020 dosáhla míra investic v kraji 22,4 % (o 1,2 procentního bodu méně než v roce předchozím při poklesu v celé ČR o 0,9 p. b.) a jednalo se o 10. podíl mezi kraji. Nejlepší umístění (3. nejvyšší) kraj získal v roce 2015, v ostatních letech postavení kraje v míře investic tak příznivé nebylo.

K regionálnímu HDP lze přistupovat jak z pohledu jeho tvorby, kde hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska přerozdělení, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností. Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) využívaný k hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností bydlících v daném regionu se vyznačuje dlouhodobě rostoucí tendencí, s výjimkou let 2009 až 2013, kdy vlivem ekonomického útlumu růst výrazně zpomalil, resp. přešel v roce 2010 v kraji v meziroční snížení. Poté nastává oživení a ČDDD v kraji se začal zvyšovat; v letech 2014 až 2019 meziročně o 3 až 6 %, v roce 2020 pak následoval 6,6% růst při republikovém navýšení o 5,4 %. ČDDD kraje se na republikovém objemu dlouhodobě podílí v průměru 4,6 % a jedná se nejčastěji o třetí nejnižší podíl v mezikrajském srovnání.

V hodnotě ČDDD na obyvatele se kraj od roku 2012 střídavě řadí na šestou a sedmou pozici mezi kraji (v roce 2020 mu s 268,2 tis. Kč patřila sedmá příčka), když do roku 2003 obsazoval nejčastěji 12. pořadí. Za celorepublikovým ČDDD na obyvatele (výrazně ovlivněným vysokými hodnotami za Hlavní město Prahu) důchod v kraji dlouhodobě zaostává – v roce 2020 o 5,4 % (nejméně v roce 2014 – o 3,9 %), počátkem tisíciletí pak o více než 8 %. Hodnotě ČDDD na obyvatele v ČR bez Prahy se krajský důchod postupně přibližoval, když v letech 2014 až 2017 jej (v řádech stokorun) dokonce převýšil, v roce 2020 za ním pak o 0,8 % zaostával.

HDP, THFK a ČDDD^*) na obyvatele v ČR a Pardubickém kraji

Souhrnný pohled na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů po přepočtu na obyvatele (v běžných cenách bez zohlednění cenových vlivů) nabízí předchozí graf. V roce 2020 došlo v ČR po deseti letech nepřetržitého růstu k meziročnímu snížení HDP na obyvatele (nárůst byl přitom zaznamenán pouze ve čtyřech krajích vč. Pardubického). Je patrné, že zaostávání kraje za průměrem ČR je oproti ostatním srovnávaným ukazatelům nejméně výrazné u ČDDD na obyvatele.

Metodické poznámky:

Regionální účty, nejvýznamnější zdroj regionálních makroekonomických ukazatelů, jsou regionální obdobou národních účtů. Vycházejí z ročních národních účtů sestavených pro Českou republiku, metodicky odpovídají Evropskému systému účtů (ESA 2010) a důsledně dodržují pravidla a doporučení platná pro členské země Evropské unie, tzn., že jsou s nimi srovnatelné – harmonizované.

V souladu s metodikou ESA 2010 jsou ukazatele zjišťovány pracovištní metodou, to znamená, že ukazatele za podniky jsou alokovány do regionů podle skutečného místa působení jednotky. Hrubá přidaná hodnota za organizace, které působí ve více krajích, je alokována na základě počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích. Ukazatele účtů domácností se vztahují k místu bydliště domácností.

Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčovým ukazatelem vývoje ekonomiky. Představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých institucionálních sektorů nebo jednotlivých odvětví v činnostech považovaných dle ESA za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní na produkty (je tedy vyjádřen v kupních cenách). Z hlediska užití je HDP roven souhrnu konečné spotřeby (domácností, vlády a neziskových organizací sloužících domácnostem), tvorby hrubého kapitálu (fixního kapitálu a salda zásob a čistého pořízení cenností) a salda zahraničního obchodu.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých odvětví (tj. HDP bez čistých daní na produkty, jež nelze rozdělit mezi jednotlivá odvětví). Odvětvová struktura je uspořádána podle klasifikace CZ-NACE.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku (koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii), sníženou o hodnotu jeho prodeje a hodnotu majetku předaného bezúplatně. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, včetně bydlení v obydlí jeho vlastníka. Fixním kapitálem jsou pouze aktiva používaná ve výrobě po dobu delší než jeden rok. Patří sem rovněž např. předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj apod.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv. Disponibilní důchod je výsledkem tvorby a rozdělení důchodů a je bilanční položkou účtu druhotného rozdělení důchodů.

Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou vybrané ukazatele přepočteny do měnové jednotky euro a do standardu kupní síly PPS (Purchasing Power Standard), a to dle koeficientů vydávaných Evropským statistickým úřadem (Eurostat).

Regionální makroekonomické ukazatele jsou revidovány v souladu s revizemi ročních národních účtů. Data regionálních účtů za rok 2020 ČSÚ zveřejnil 7. 1. 2022 (včetně revidovaných dat od roku 1995).