Víkendář: Po sto letech přišla změna, kterou stále neumíme plně vysvětlit

Někdy kolem roku 2000 došlo v USA a některých dalších ekonomikách k výrazné změně. Zatímco do té doby byl po zhruba sto let podíl mezd na celkových příjmech stabilní, poté začal klesat. Na stránkách VoxEU to připomínají Gene Grossman a Ezra Oberfield s tím, že jde o jev, který fascinuje řadu ekonomů, ale doposud nemá jasné vysvětlení. Jaké by alespoň teoreticky mohlo být a které je nejpravděpodobnější?

Ekonomové nejdříve poukazují na to, že příčinou poklesu podílu práce na celkových příjmech může být i samotné měření a jeho kalkulace. Jde zejména o to, zda měřit podíl mezd na hrubých příjmech zahrnujících odpisy, nebo na příjmech čistých, tedy bez odpisů. Podle některých kalkulací se totiž podíl počítaný z příjmů čistých drží v rámci historických norem. Celá diskuse je pak složitější kvůli stále vyšším investicím do softwaru a podobných aktiv, u kterých není jasné, zda je lepší nakládat s nimi jako s jednorázovými náklady či jako s odepisovanými investicemi.

Pokud předpokládáme, že podíl mezd skutečně klesá, nabízí se celá řada vysvětlení tohoto vývoje. Může jít o důsledek změn v chodu firem, přesněji řečeno v jejich investicích a způsobu výroby. Do popředí zde vystupují zejména průmysloví roboti, protože firmy, které je používají, mají podle výzkumů tendenci snižovat podíl práce na celkové produkci. Vedle automatizace a robotizace je možné, že podíl práce na celkových příjmech výrazně snižuje globalizace a zejména růst podílu Číny na celkové výrobní kapacitě světové ekonomiky. Zde ekonomové poukazují na dva možné mechanismy.

První z nich se týká přesunu výroby z vyspělých zemí do Číny a následného poklesu příjmů těch, kteří kvůli offshoringu ztratili své často dobře placené místo. K tomu je ale zmiňován druhý mechanismus, který funguje přes ceny komodit. Některé analýzy totiž ukazují, že růst čínské ekonomiky vedl k vyšším cenám komodit a materiálů. Zároveň se ukazuje, že podíl mezd na příjmech klesal v USA nejvíce v těch odvětvích, která spotřebovávají značné množství komodit.

Dalším významným faktorem může být vyšší tržní koncentrace. S tím, jak roste tržní síla firem v USA, jsou totiž tyto společnosti schopny dosahovat vyšších marží a zisků, a to mění poměr zisků a mezd na celkových příjmech. Vedle toho docházelo postupně k úpadku významu odborů, takže naopak na trhu práce se snižovala „schopnost využívat síly monopolu ze strany práce“.

Grossman také poukazuje na to, že většina analýz zabývajících se tímto tématem je zaměřená na jeden konkrétní faktor a nebere v úvahu možné propojení s dalšími. Přitom je možné, že například vyšší investice do automatizace a technologií, které snižují potřebu práce při výrobě, vedou zároveň k růstu podílu na trhu, tudíž k tržní síle. A zapomínat by se podle ekonomů nemělo ani na to, že hovoříme o změnách, jejichž důsledky mohou být dlouhodobé a ještě se nemusely plně ukázat.

Mohlo totiž například dojít k tomu, že řada výše zmíněných faktorů vedla i ke změně ve vzdělávání a kvalifikaci a následnému přesouvání zaměstnanců k lépe placeným aktivitám. Tento proces nemusí být ani zdaleka u konce a ekonomové v této souvislosti poukazují na současný vývoj na americkém trhu práce. Ten podle nich ukazuje, že to, co se děje po roce 2000, nemusí být možná vnímáno tak negativně.

Zdroj: VoxEU