Příjmy domácností i v prvním pandemickém roce rostly - v roce 2020 meziročně téměř o 5 %, reálně o 1,7 %.

Příjmy českých domácností vzrostly v roce 2020 meziročně téměř o 5 %, reálně o 1,7 %. Takzvaná míra ohrožení příjmovou chudobou dosáhla 8,6 %, materiálněa sociálně deprivovaných domácností bylo 4,8 %. Ukazují to výsledky pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech.

Na každou osobu v české domácnosti připadal za rok 2020 průměrný čistý příjem 220,1 tisíc korun, o 10 352 korun více než v roce 2019. Měsíční průměr čistých příjmů na osobu činil 18 342 korun. Po očištění o inflaci to znamená reálný nárůst příjmů o 1,7 %. „Příjmy domácností v roce 2020 nerostly rovnoměrně. Nejrychleji rostly domácnostem seniorů nad 65 let. Naopak nejnižší příjmy měly domácnosti s dětmi, v nichž scházel jeden z rodičů,“ upozorňuje Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Výrazný rozdíl zaznamenala struktura příjmů domácností. „Oproti dlouhodobým trendům se v roce 2020 výrazně zvedl podíl příjmů tvořený sociálními dávkami a naopak poklesly příjmy pracovní. Tato mimořádná situace je důsledkem přijatých protiepidemických opatření,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Spolu s rostoucími příjmy se rovněž zvedla peněžní hranice, od níž se odvozuje výpočet ukazatele míry ohrožení příjmovou chudobou. Ta se přitom liší podle jednotlivých typů domácností. Pro jednotlivce činila 14 055 korun, u rodičů se dvěma menšími dětmi se jednalo o částku 29 515 korun na domácnost za měsíc. Podíl osob, které se ocitly pod uvedenou hranicí ohrožení příjmovou chudobou, klesl z 9,5 % na 8,6 %.

S celkovým měsíčním příjmem vycházelo v době konání šetření v první polovině roku 2021 snadno až velmi snadno přes 68 % domácností, s obtížemi až velkými obtížemi 12 % (o 1 procentní bod méně než v roce 2020). Meziročně rovněž mírně ubylo osob žijících v materiálně a sociálně deprivovaných domácnostech, kterých bylo v loňském roce jen 4,8 % (Domácnosti, které si nemohou dovolit z finančních důvodů určitý počet z předem stanovených položek).

Zvláštní část šetření byla věnována zdraví dětí, jejich materiálním a sociálním podmínkám a péči o ně. Celkem 8 z 10 respondentů hodnotilo zdravotní stav dětí do 16 let jako velmi dobrý, na což neměla vliv ani epidemická situace. Pouze 3,7 % českých rodin nedokáže svým dětem financovat týdenní prázdniny, dovolenou či tábor. „Pokud rodiče netráví s dětmi dostatečné množství času, mohou za to většinou pracovní povinnosti. Plných 96 % žen se věnuje dětem aktivně každý den, ale každý desátý muž přiznal, že se svým dítětem či dětmi tráví aktivně čas zhruba jen jednou týdně,“ uvedla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Zjišťování životních podmínek probíhá každoročně. Letos se uskuteční v období od 29. ledna do 12. června a tazatelé při něm po celé republice navštíví téměř 11,5 tisíc domácností.

Další informace přináší aktuální publikace Životní podmínky 2021.

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad