Neprodiskutované změny v zemědělské politice mohou ohrozit český potravinářský průmysl

„Mezi zemědělci v tuto chvíli panuje velká nejistota, jak bude nastavena zemědělská podpora od roku 2023. Už dva měsíce se snaží Agrární komora a Zemědělský svaz snaha upozornit na problém středních podniků, které v České republice tvoří 90 procent živočišné výroby. Rozhodně se nejedná o aktivitu proti malým podnikům, ale není možné ze dne na den měnit strukturu zemědělství v České republice,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Problémem je především změna, kdy budou nastaveny vysoké platby na prvních 150 hektarů, což se dotkne primárně středně velkých zemědělců. Je to přibližně dvakrát více, než mají například sousední země jako Slovensko, Polsko nebo Německo. Důležité je, že platba na první hektary, ekologické či mladé zemědělce není spojena s povinností vykonávat jakoukoliv zemědělskou produkci. To může mít nedozírné následky na vztahy v rámci středně velkých podniků, které ve většině nehospodaří na své vlastní půdě,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Dopadem tohoto nastavení bude podle Agrární komory a Zemědělského svazu vyšší cena potravin a zánik potravinářského průmyslu, jelikož je ohrožena velká část živočišné výroby v České republice. „České zemědělství stojí na rozcestí. Musíme si uvědomit, že se bavíme o podnicích střední velikosti, v nichž se sdružili malí vlastníci půdy. Tyto podniky stále drží produkci s přidanou hodnotou. Aktuální návrh zlikviduje nejenom zemědělskou produkci nezbytnou pro obživu obyvatel, ale zlikviduje tím i potravinářský průmysl,“ nechal se slyšet krajský radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.