První výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021 za Liberecký kraj - obvyklý pobyt mělo 435 254 osob, jejich průměrný věk dosáhl 42,7 let.

Ke dni sčítání mělo v Libereckém kraji obvyklý pobyt 435 254 osob, jejich průměrný věk dosáhl 42,7 let.

K 26. 3. 2021 bylo v Libereckém kraji sečteno 435 254 obyvatel s obvyklým pobytem, z toho 50,5 % tvořily ženy. V porovnání s předchozími sčítáními se populace kraje postupně rozrůstá. Od roku 1991 došlo k 2,4% zvýšení počtu obyvatel, ve srovnání se sčítáním v roce 2011 se údaj zvýšil o 0,7 %. Podíl našeho kraje na celkovém počtu obyvatel s obvyklým pobytem v České republice v roce 2021 (10 524 167 osob) dosáhl 4,1 %.

Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou z hlediska hlavních věkových skupin osoby ve věku 15–64 let, které představují 62,7 % obyvatel kraje (oproti roku 2011 pokles podílu o 7,0 procentních bodů). Populace našeho regionu je dále z 20,9 % tvořena obyvateli nad 65 let věku (v průběhu posledních deseti let zvýšení podílu o 5,5 p. b.) a z 16,4 % dětmi ve věku 0–14 let (+1,5 p. b.). V prvních dvou věkových skupinách mají z hlediska pohlaví převahu muži (51,2 % v případě dětí do 14 let a 51,4 % v případě 15–65letých osob), mezi osobami staršími 65 let pak z 57,6 % převažují ženy.

Graf - Vývoj počtu obyvatel v Libereckém kraji v letech 1869 až 2021

Průměrný věk obyvatel Libereckého kraje v době sčítání dosáhl 42,7 let a oproti předposlednímu sčítání se zvýšil o 2,0 roky. Mužům bylo v průměru 41,3 let, ženy byly ještě o 2,9 let starší. V rámci České republiky se pak průměrný věk pohyboval v rozmezí od 41,4 let (hl. město Praha) do 43,8 let (Zlínský kraj). Nejmladší muži i ženy žili v hlavním městě Praze (39,9 let, resp. 42,8 let), v průměru nejstarší pak byli muži v Karlovarském kraji (42,2 let) a ženy ve Zlínském kraji (45,5 let).

Z dalších charakteristik popisujících demografický vývoj a především stárnutí populace určitého území je třeba zmínit index stáří (počet osob starších 65 let připadajících na 100 dětí do 14 let) a index ekonomického zatížení (počet ekonomicky neaktivních, tj. dětí do 14 let a osob starších 65 let, na 100 ekonomicky aktivních, tj. 15–64letých osob). Podle údajů zjištěných při posledním sčítání dosáhl index stáří hodnoty 127,7, tzn., že na 100 dětí do 14 let připadlo 127,7 seniorů. V případě mužů nabyl index hodnoty 105,8 seniorů na 100 chlapců, v případě žen dokonce 150,7 seniorek na 100 dívek. Z uvedených údajů tedy vyplývá jednoznačná převaha seniorů nad dětmi. Na 100 ekonomicky aktivních osob připadlo 59,6 osob v neproduktivním věku, na straně mužů) byl pak tento poměr příznivější než na straně žen (53,6 ekonomicky neaktivních mužů na 100 ekonomicky aktivních mužů naproti tomu 66,0 ekonomicky neaktivních žen na 100 ekonomicky aktivních žen).

Z hlediska pouze jednoho státního občanství tvořily většinu obyvatel osoby s českým státním občanstvím (95,1 %). Cizí státní občanství uvedlo 18 999 osob (4,4 %), z toho 52,4 % mužů. V případě osob s cizím státním občanstvím pak převažovaly osoby s občanstvím mimo země Evropské unie (12 315 osob, tj. 64,8 % všech osob s cizím státním občanstvím). Mezi osobami s cizím státním občanstvím 1,4 % představovali občané Ukrajiny a oproti roku 2011 se jejich počet zvýšil téměř jednu třetinu na 6 263 osob. Dalších 0,9 % reprezentovali občané Slovenska (11,5% nárůst na 3 703 osob) nebo 0,4 % občané Vietnamu (-1,2% pokles na 1 824 osob). O více než polovinu na 202 osob (0,05% podíl na počtu obyvatel Libereckého kraje) mezi sčítáním 2011 a 2021 poklesl počet osob s německým občanstvím.

Více než 60 % (263 506 osob) sečtených obyvatel majících v Libereckém kraji obvyklý pobyt uvedlo jako jedinou českou národnost. Dalších 3 188 osob (0,7 %) uvedlo národnost slovenskou, 3 165 osob (0,7 %) bylo ukrajinské a 1 030 osob (0,2 %) vietnamské národnosti. K polské národnosti se přihlásilo 863 osob, k německé 732 osob a moravské 453 osob. Svoji národnost neuvedlo 34,1 % obyvatel, oproti roku 2011 se tento podíl zvýšil o 8,0 p. b.

Více než 56 % (244 177 osob) obyvatel s obvyklým pobytem na území Libereckého kraje patřilo mezi nevěřící. Mezi věřící, hlásící se k církvi, náboženské společnosti nebo směru, se přihlásilo 6,6 % (28 652 osob) osob, z toho téměř 37 % vyznávalo církev římskokatolickou. Necelých 7 % obyvatel (30 137 osob) bylo věřících, ale k žádné konkrétní církvi nebo náboženské společnosti se nehlásilo. Údaj o náboženské víře neuvedlo 30,4 % obyvatel, v roce 2011 odpověď na tuto dobrovolnou otázku nevyplnilo 44,6 % obyvatel.

Graf - Obyvatelé Libereckého kraje podle rodinného stavu a pohlaví

Rodinný stav v porovnání jednotlivých pohlaví vykazuje určité odlišnosti. Největší skupinu tvoří jak mezi muži, tak mezi ženami osoby svobodné. V případě mužů (tj. 48,0 % z celkového počtu mužů, tj. oproti SLDB 2011 zvýšení o 2,9 p. b.) je však jejich zastoupení o 10,0 p. b vyšší – dosáhlo 38,0 % a oproti předchozímu sčítání se zvýšilo 2,3 p. b. Poměr mezi zastoupením ženatých a vdaných je pak v zásadě podobný, tj. ke dni sčítání v manželství žilo 37,3 % mužů (pokles oproti roku 2011 o 4,3 p. b.) a 36,4 % žen (-3,4 p. b.). Podíl rozvedených je vyšší na straně žen (14,4 %, o 1,5 p. b více než v roce 2011), v případě mužů tento stav uvedlo 11,8 % z nich (+1,3 p. b.). Výrazný rozdíl je pak patrný v zastoupení ovdovělých osob, kdy s ohledem na biologicky danou skutečnost, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, vykázaly vyšší podíl ženy (10,9 %, tj. -0,6 p. b. ve srovnání s rokem 2011) než muži (2,4 %, tj. -0,1 p. b.).

Více než třetina z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let (363 889 osob) dosáhla k datu sčítání v roce 2021 středního vzdělání nebo vyučení bez maturity (34,1 %, tj. oproti roku 2011 pokles o 1,8 p. b.). Druhou nejpočetnější vzdělanostní skupinu tvořili obyvatelé s úplným středním vzděláním s maturitou, nástavbovým a pomaturitním vzděláním (29,9 %, oproti roku 2011 nárůst o 1,2 p. b.). Základní, popř. neukončené vzdělání, uvedlo 13,7 % osob (proti roku 2011 pokles o 4,9 p. b.) a 0,8 % (nárůst o 0,2 p. b.) uvedlo, že je bez vzdělání. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 13,2 % populace kraje starší 15 let, podíl vysokoškoláků se oproti předposlednímu sčítání zvýšil o 3,6 p. b.

K rozhodnému okamžiku, tedy k 26. 3. 2021, bylo v Libereckém kraji sečteno celkem 100 607 domů. Domovní fond se mezi jednotlivými sčítáními rozrůstá. Od sčítání v roce 1991 přírůstek dosáhl 26,0 %, což znamená, že v kraji přibylo 20 788 domů (z toho 8 262 domů v posledním desetiletí). Na celorepublikovém úhrnu počtu domů se pak náš region podílel 4,3 %. Většinu výše zmíněného počtu domů vlastnily fyzické osoby (88 460 domů, tj. 87,9 %). V pořadí druhým nejčastějším typem vlastnictví bylo spoluvlastnictví vlastníků bytů (6 489 domů, tj. 6,4 %). Z hlediska doby výstavby bylo nejvíce domů vystavěno v roce 1919 nebo dříve (17 397 domů, tj. 17,3 %), téměř 15 % domů (14 920 jednotek) bylo realizováno v letech 1920–1945. Nejméně domů bylo postaveno v roce 2016 a později (4 075 domů, tj. 4,1 %) a dále v letech 2011–2015 (3 940 domů, tj. 3,9 %).