Víkendář: Inflace, fiskální politika nahrazující tu monetární a neznámé příčiny hlubokých změn na trhu práce

Část současné vyšší inflace je přechodného rázu. Podobně, jako tomu bylo třeba u stavebního dříví, jehož prudkému růstu cen byla věnována velká pozornost. Pak na vysoké ceny ale zareagovala nabídka a došlo k jejich korekci. Pro Bloomberg Markets to uvedl držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Romer, který nyní působí na NYU Stern School of Business.

Podle ekonoma tedy v celé ekonomice dojde k reakci ve výrobních řetězcích a k eliminaci tenzí, které v nich nyní panují. A to přispěje k poklesu inflace. Navíc podle něj nedošlo k výraznému růstu inflačních očekávání. Celkově je pak podle Romera nutné brát do úvahy náklady, které s sebou nese vyšší inflace. Ale také náklady vytvářené vyšší nezaměstnaností. Cílem by tedy mělo být snížení inflace způsobem, který se nedotkne trhu práce.

Výrazným rysem amerického trhu práce je pak to, že během posledních zhruba dvaceti let z něj odešla nemalá část populace v produktivním věku. „Práce pro ně není dost atraktivní,“ míní ekonom. Vede se přitom diskuse, co je příčinou. Zda to jsou mzdy či celková atraktivita nabízeného zaměstnání. Zajímavé je přitom srovnání s Kanadou, jejíž ekonomika je v mnoha ohledech podobná té americké. Vývojem na trhu práce se ale výrazně liší, protože její pracovní síla roste a vyšší je i participace žen.



Ohledně monetární politiky a inflace Romer řekl, že sazby by měly být považovány za primární nástroj, kterým je ovlivňována výše inflace. A základní pravidlo zní, že vyšší inflace by měla přinést vyšší sazby tak, aby reálné sazby zůstávaly přibližně stejné. Dlouhodobé udržování sazeb na velmi nízkých úrovních s cílem zvýšit zaměstnanost pak podle ekonoma není dobrý nápad. Tuto roli by měla hrát fiskální politika, zatímco Fed by už měl zvedat sazby a brzdit celkovou ekonomickou aktivitu.

Pandemie může míru participace na pracovním trhu ovlivňovat více způsoby. Třeba neochotou lidí chodit do zaměstnání, pokud jejich děti nemohou navštěvovat školu. Celkově by ale mělo jít o faktory, které by měly s koncem pandemie pominout. Romer ale poukázal na dlouhodobý trend, kdy z amerického trhu práce již delší dobu odcházejí i mladí muži. Vysvětlení tohoto jevu zatím jednoznačné není, teorií se objevuje více. „Co ti lidé dělají, když nejsou v zaměstnání, nebo ve škole? Hrají video hry?“ ptal se Romer v narážce na jednu z teorií, podle které se právě rozmach videoher promítá do popsaného trendu.

Jak bylo uvedeno, podle Romera není dobrým řešením podporovat trh práce a zaměstnanost dlouhodobě nízkými sazbami. Namísto nich navrhuje využít fiskální politiku. O jakých krocích konkrétně uvažuje? V první řadě by mělo jít o snížení daní ze mzdy. Během recese a ekonomického útlumu by pak mohlo být prospěšné dokonce dotovat mzdy. Takovou strategii během finanční krize použila singapurská vláda a Romer míní, že šlo o velmi efektivní nástroj. I když ve srovnání se Spojenými státy byla celková daňová zátěž mezd v Singapuru vyšší, tudíž tu existoval větší prostor pro snížení.

Zdroj: Bloomberg Markets