Italové odvedli kvalitní práci, viadukt ve Smržovce vydržel bez oprav přes sto let

Ačkoliv při budování železniční trati z Pardubic do Liberce vyvíjel textilní továrník Liebieg velký tlak, aby vedla směrem na Jablonec nad Nisou, nakonec se dráha tomuto městu zcela vyhnula. Velký význam proto získalo nádraží v Rychnově u Jablonce nad Nisou, kam jablonečtí obchodníci se sklem a bižuterií soustředili svou pozornost.

„Myslím, že mnozí z nás nevědí, že jablonečtí absenci železnice nakonec vyřešili po svém. Zavedli tramvajovou linku z centra města až k rychnovské stanici vlaku. A kromě tramvaje, která převážela pasažéry, jezdily na této trati i elektrické lokomotivy, které za sebou táhly nákladní vozy,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje. Poslední tramvaj vyjela do Rychnova v březnu 1965.

Tato trať vznikla spojením běžné trati mezi Libercem a Tanvaldem, na kterou se později napojila rarita Jizerských hor – ozubnicová dráha z Tanvaldu do Kořenova. V současné době je možné po této lince pokračovat až do polské Sklářské Poruby. Jedná se tak o vynikající vlakové spokojení pro turisty, kteří chtějí poznat krásy na hranici Jizerských hor a Krkonoš.
Cílem vybudování železnice ale původně nebyla přeprava turistů. Trať byla stavěna pro přepravu uhlí z tehdejšího Pruska.

První vlaky z Liberce do Jablonce nad Nisou vyjely v roce 1888, následně byl zprovozněn úsek do Tanvaldu, na který v roce 1902 navázala již zmíněná zubačka. Z pruské strany od 20. let pomáhala vlakům elektřina. Elektrifikovaná trať se bohužel do dnešní doby nezachovala. Po druhé světové válce bylo vedení sovětskou armádou zcela odstraněno a odvezeno jako válečná kořist. Od 80. let minulého století se při jízdě běžných vlaků ozubnice již nepoužívá. Zubačka dnes na koleje vyráží pouze při nostalgických jízdách.

Technickou zajímavostí trati je železniční viadukt ve Smržovce, impozantní stavba, kterou italští mostaři postavili z jizerské žuly. Sloužit začal v roce 1894 a tvoří jej devět oblouků, které celkem měří 123,5 metru. O kvalitě provedené práce svědčí fakt, že první oprava viaduktu od jeho uvedení do provozu se uskutečnila až v roce 2008.

Velkou zásluhu na vybudování trati měl i desenský podnikatel Josef Riedel, kterému se přezdívalo sklářský král. V Desné dodnes stojí výstavná vila, kterou nechal postavit jeho syn Josef Riedel mladší pro svou ženu Paulu. Dnes se v ní nalézá expozice regionální historie, dobových dokumentů a skla. Od vily vede naučná stezka k Riedelově hrobce, kterou pro svého otce nechal postavit Wilhem Riedel. V současné době je hrobka prázdná, ale lze se do ní po předchozí domluvě podívat v rámci komentované prohlídky. Ostatky sklářského krále Riedela a jeho rodiny spočívají na hřbitově v Horním Polubném.