Turecká lira si bere oddechový čas před dalším oslabením

Turecká lira si v závěru loňského roku prožila velmi hektické období. Od začátku listopadu do 20. prosince oslabila vůči americkému dolaru o téměř 100 % a extrémní depreciaci turecké měny zastavilo až oznámení prezidenta Erdogana, že garantuje vklady v liře před znehodnocením, pokud bude lira dále oslabovat vůči hlavním měnám. Situace kolem turecké liry se tak před vánočními svátky krátkodobě uklidnila. Na začátku letošního roku se však lira opět nachází na bodu zlomu, když se vůči americkému dolaru pohybuje těsně pod hladinou 14 TRY/USD a jeví se jen otázkou času, než začne stoupat k rekordním minimům ze závěru loňského roku tj. k hladině 18,40 TRY/USD.

Na tom, že turecká lira loni oslabovala, není v zásadě až tolik divného. Pokud se totiž podíváme na vývoj liry vůči dolaru v období let 2013 - 2020, tak v průměru lira ročně ztrácela cca 20 %. Závěr loňského roku byl však v tomto směru přeci jen extrém. Naopak mezi lety 2002 – 2012, tj. v době nezávislé měnové politiky v Turecku, byla lira poměrně stabilní měnou, která relativně v poklidu přežila i turbulentní rok 2008. Tento příklad tak velmi dobře ilustruje, jak moc přispívá nezávislá měnová politika ke stabilitě měny, přičemž pro měnu země rychle se rozvíjejících trhů to platí dvojnásob.

Co stálo za tak prudkým oslabením turecké liry ve 4. čtvrtletí loňského roku? Téměř výhradně velmi neortodoxní měnová politika Turecké centrální banky (TCMB), která navzdory vysoké inflaci začala od září snižovat úrokové sazby. Od září až do prosince snížila TCMB hlavní úrokovou sazbu celkem čtyřikrát v souhrnu o 500 bazických bodů z 19 % na současných 14 %. Spotřebitelská inflace v Turecku přitom zrychlovala. Zatímco v září spotřebitelské ceny vzrostly o 19,58 %, tak v prosinci již růst činil 36,08 %. To, že bude inflace na začátku roku dále akcelerovat je nevyhnutelné. Inflační cíl TCMB přitom činí 5 %. Oslabení liry navíc umocnilo i načasování snižování sazeb, protože centrální banky začaly globálně od září naopak sazby zvyšovat nebo alespoň začaly o zvyšování sazeb mluvit.

Co dělat, aby se měnová krize v Turecku vyřešila? TCMB a prezident Erdogan se musejí začít řídit základními ekonomickými principy, protože zodpovědnost za současnou měnovou krizi připadá na ně. Pokud se má v Turecku dostat inflace pod kontrolu, tak v první řadě musí TCMB stabilizovat kurz liry. A to se neobejde bez zvýšení úrokových sazeb. Pro stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu je nutné, aby TCMB vrátila úrokové sazby minimálně na úroveň ze začátku září. Pokud to nebude stačit, což je docela pravděpodobné, tak se musí se sazbami nad 20 %. Zvýšení sazeb se samozřejmě neobejde bez dočasně nižšího růstu HDP, ale to je holt cena za cenovou stabilitu. Dalším důležitým předpokladem je vrátit TCMB nezávislost na poli měnové politiky.

Vzhledem k tomu, že zvýšení sazeb není aktuálně příliš pravděpodobné. Prezident Erdogan by tak de facto přiznal prohru, tak nezávislost TCMB je již zcela mimo hru. Z toho vyplývá, že další výrazné oslabení liry je v nadcházejících měsících nevyhnutelné a její propad k úrovni 20 TRY/USD je zcela reálnou variantou, se kterou je nutné počítat. Smutné je to, že až k tomu dojde, tak TCMB stejně nic jiného, než zvýšit sazby, nezbyde. 

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 39 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz