Víkendář: Stále nám nedochází, k jak velkým změnám v globální ekonomice v posledních desetiletích došlo

Matthew Slaughter z McKinsey Global Institute je expertem na dění v globální ekonomice a ekonom Tim Taylor si všímá rozhovoru, který poskytl v rámci projektu Globalization and Corporate Leadership. V něm se mimo jiné věnuje pohledu na to, co se světovou ekonomikou udělaly Indie a Čína, nebo vývoji v dodavatelských řetězcích během pandemie.

Slaughter vzpomínal na dobu, kdy „ještě neměl jediný šedý vlas na hlavě“ a kdy se ohledně globalizace hovořilo zejména o obchodních dohodách mezi Mexikem na straně jedné a Spojenými státy a Kanadou na straně druhé. Dohody NAFTA (North American Free Trade Agreement) umožnily Mexiku vstup do zóny volného obchodu, která doposud fungovala jen mezi Kanadou a Spojenými státy. A významným tématem počátku devadesátých let bylo v USA právě to, jaký bude mít dohoda vliv na domácí ekonomiku.

Expert připomíná, že celá věc se promítla i do prezidentských voleb, protože Ross Perot, který si získal nemalou část voličů, prohlašoval, že dohoda přinese obrovský odliv pracovních míst z USA do Mexika. Jenže populace Mexika je jen „zaokrouhlovací chybou“ ve srovnání s populací Indie a Číny. Což se projevilo tím, jaký efekt měla na Spojené státy NAFTA na straně jedné a to, že do globální ekonomiky byly v následujících desetiletích integrovány právě tyto dvě země. A i ve srovnání s tím, jaký dopad měl pád berlínské zdi. Celkově došlo k obrovskému otevření globálního hospodářství, a to nejen pro lidi, ale i pro kapitál a myšlenky a nápady. Slaughter se přitom domnívá, že nám stále plně nedochází důsledky tohoto vývoje.

Expert také poukázal na indickou společnost Infosys, která sídlí v Indianopolis a zaměstnává 13 000 Američanů. Firma vznikla v Indii a západním společnostem nabízí služby spojené s outsourcingem. Její konkurenční výhoda se postupně měnila s tím, jak v odvětví sílila konkurence. A Infosys „také pochopil, jak je důležité být blízko svým americkým klientům“. A také to, co americká ekonomika nabízí na straně ochoty riskovat v podnikání, své dynamiky a konkurenceschopnosti.

Slaughter míní, že globální výrobní řetězce tak, jak je známe, představují velmi efektivní systém. Jde o jakousi celosvětovou obdobu just-in-time systému používaného jednotlivými firmami, který snižuje náklady a následně i prodejní ceny. Jde o vysoce optimalizovanou věc, která ale v případě nějaké šoku „generuje hodně nelineární výsledky“. Dobrým příkladem zranitelnosti systému bylo uzavírání přístavů, na kterých je globální ekonomika značně závislá. A k tomu se přidal poptávkový šok, protože během pandemie zesílily nákupy zboží. Dohromady tak došlo k problémům v nejednom odvětví a také k růstu cen. Podle experta přitom existovaly studie, které na teoretické rovině něco podobného popisovaly. Nicméně v praxi podobný souběh velkého poptávkového a nabídkového šoku ještě neproběhl.

Zdroj: The Conversable Economist