Rozbřesk: Prodeje nových aut v EU dál klesají

Zatímco se evropská ekonomika vzpamatovává ze ztrát způsobených pandemií, automobilový průmysl si spíše hledá nová dno. Alespoň tak to vyznívá z dnes zveřejněných výsledků prodejů osobních automobilů v zemích EU. Trhy s novými vozy v listopadu propadl o pětinu a vinu na tom nemá – jako v dřívějších letech slabá poptávka, ale nabídka limitovaná nedostatkem čipů a dalších v současnosti obtížně dostupných dílů.

Celý trh za prvních jedenáct měsíců sice „jen“ stagnoval, avšak jde o porovnání s velmi slabými loňskými výsledky. Z pohledu ročních výsledků se trh nachází 25 % pod maximem z roku 2018 a už jen 4 % od minimem dosaženým v roce 2013. Pokud se podíváme na největší národní trhy, tak prodeje v Německu od začátku roku propadly o 8,1 %, ve Francii, Itálii nebo Španělsku naproti tomu o několik procent zvýšily.

Při pohledu na jednotlivé skupiny výrobců je vidět, že problém nedostatku komponent se zdaleka nedotýká všech stejně. Letošní svižně rostoucí čísla prodejů skupiny Hyundai nebo Toyoty jsou toho jasným důkazem. Pak už nejspíš nepřekvapí, že výsledky německého automobilového průmyslu (z pohledu počtu vyrobených aut) jsou aktuálně nejslabší za celou dobu sledování, tedy od roku 2000. Automobilový průmysl tak dál zůstává ve vleku váznoucích subdodávek, které navzdory solidní poptávce nutí významnou část výrobců omezovat výrobu. A jak je patrné z dílčích zpráv ze sektoru, naděje na zlepšení se rýsuje nejdřív ve druhé polovině příštího roku.

Logickým vyústěním je proto v mezičase růst plošný růst cen nových, který je mimochodem nerychlejší v Německu (v říjnu meziročně +6,8 %), ale i rychlé zdražování zánovních automobilů. Zvlášť když se v mezičase ještě navíc zpřísňují požadavky na parametry nových vozů. Pro země s výrazným podílem automobilového průmyslu – jako je ČR, Německo, Slovensko nebo Maďarsko, představuje toto odvětví brzdu ekonomického růstu. Nelze ovšem zapomenout, že například loni to byla výroba aut, která jim pomohla rychle se vymanit z covidové recese.

Výhled automobilového průmyslu zůstává nicméně s ohledem na silnou poptávku docela příznivý, tedy za předpokladu, že se automobilkám bude dařit i v logistice. Pro spotřebitele zatím platí, že automobily budou dál zdražovat a jejich nabídka zůstane ještě nějaký čas spíše omezená.

*** TRHY ***

Zahraniční forex

Eurodolar včera v průběhu tiskové konference ECB přechodně zpevnil, avšak výstupy z jednání nebyly dost překvapivé na to, aby své zisky rozšířil, respektive udržel. ECB sice zásadně zvýšila odhad inflace pro příští rok (z 2,6 % na 3,2 %) a zároveň rozhodla o ukončení jednoho z programu nákupů dluhopisů. Nárůst inflace ovšem vidí stále jako přechodný, přičemž prezidentka ECB Lagardeová zopakovala, že růst sazeb je v roce 2022 velmi nepravděpodobný.

Asi největším překvapením včerejšího dne ze strany centrální bank bylo zvýšení hlavní úrokové sazby Bank of England (BoE) z 0,1% na 0,25%. BoE reagoval na hrozbu toho, že při velmi napjatém trhu práce se vyšší inflace stane trvalejšího charakteru. BoE rovněž ukončila program kvantiativního uvolňování a uvedla, že další utahování měnové politiky bude v následujících měsících pokračovat. Libra reagovala na krok BoE zpevněním a to jak proti dolaru i euru.

Jak se dalo očekávat maďarská centrální banka opět ve čtvrtek zvýšila svoji jednotýdenní úrokovou sazbu – tentokrát z 3,30% na 3,60%. Forint reagoval jen velmi krátkodobým zpevněním, které bylo rychle negováno pokračující finanční nákazou z Turecka (kde centrální banka snížila sazby o 100 bazických bodů a poslala TRY do pekla).

Koruna

Koruna včera vůči euru mírně ztrácela a posunula se nad úroveň 25,30 EUR/CZK. Závěr včerejšího zasedání ECB nicméně vyznívá ve prospěch měn v našem regionu. Zjednodušeně řečeno, jeden program kvantitativního uvolňování sice v březnu skončí, druhý po navýšení ovšem pojede dál (a nabíc se bude reinvestovat). Vzhledemk tomu, že nahoru nemají jít ani sazby ECB, může být úrokový diferenciál na koruně už brzy na 400 základních bodech.

Na českém primárním dluhopisovém trhu se státu podařilo v rámci posledních letošních tří aukcí tento týden prodat bondy za více než 9 mld. korun.