EY: Dopady současné krize na chování českých řidičů - Pragmatický přístup místo loajality ke značce a materiální výhody

Automobilový průmysl v současnosti zažívá jednu ze svých největších krizí. Na vině je nedostatek čipů i dalších klíčových součástek. Čeští řidiči i přesto nejsou ochotni čekat na automobil déle než rok. V jiných ohledech patří ale stále mezi nejkonzervativnější v Evropě – obliba alternativních pohonů u nich sice setrvale pomalu narůstá, ale nadále se pohybuje na evropských minimech. I to vyplývá z exkluzivního průzkumu mezi českými řidiči, který již pošesté realizovala poradenská společnost EY.

Pragmatický přístup místo loajality ke značce

Češi jsou při výběru značky automobilu flexibilní. Z šetření mezi tuzemskými řidiči vyplývá, že pokud by se dodací lhůta nového vozu pohybovala v intervalu mezi 9 až 12 měsíci, až čtvrtina by nahradila svou preferovanou značku jinou. Pouhých 12 % by bylo ochotných odložit koupi auta o více než rok, a to i navzdory těžkostem, se kterými se automotive sektor aktuálně potýká.

S výše uvedeným korespondují i další zjištění. Potřeba mít vůz k dispozici co nejdříve meziročně mírně poklesla a zároveň narostl počet řidičů, kteří upřednostňují kvalitu a individuální výbavu před dodací lhůtou – tedy by jim nevadilo vyčkat cca půl roku na dodání automobilu se svou vysněnou konfigurací.

„Co se týče značek samotných, lze konstatovat, že Češi jsou specifičtí tím, že si udržují spíše neutrální postoj. Největší důležitost jim přikládají řidiči ve věkové skupině od 45 do 60 let, a i mezi nimi jde o méně než dvě desítky procent,“ komentuje trend Petr Knap, vedoucí partner společnosti EY pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie. „Co naopak hraje prim při rozhodování, je cena, kterou za klíčovou považují dvě třetiny tuzemských řidičů. Zvýšenou důležitost pak přikládají i kvalitám, jako je předchozí zkušenost, bezpečnost a nízká spotřeba paliva. Naopak dobrý poprodejní servis považuje za důležitý jen cca 30 % respondentů, a konektivita ovlivňuje rozhodování dokonce méně než v 10 % případů,“ pokračuje.

Důležité jsou hlavně materiální výhody

Nepřekvapí proto, že téměř polovina řidičů využívá služeb nezávislých autoservisů. Vůle svěřit své vozidlo do péče autorizovaných prodejců navíc výrazně klesá se stářím automobilu. Zatímco u automobilu starého tři až čtyři roky by autorizovaný autoservis navštívilo téměř 70 % respondentů, u vozidel starších osmi let jejich počet razantně klesá na pouhých 35 %. Pro využívání služeb autorizovaných prodejců jsou důležité hlavně materiální výhody – především poměr cena / výkon, výhodný věrnostní program a případně spektrum doplňkových služeb.

„Nabídka digitalizovaných prodejních a poprodejních procesů roste ze strany poskytovatelů každým rokem, nicméně český zákazník v rámci online služeb je stále opatrný, zvlášť v segmentu ojetých vozů. Při koupi ojetého automobilu by žádná z nich nepřesvědčila více než polovinu tuzemských vlastníků. Ti si naopak důsledně stojí za tím, že potřebují svůj vůz fyzicky vidět, než se rozhodnou koupi finalizovat. Pokud už některé ze služeb považují za užitečné, jde především o online záznam vozidla, servisní knížku nebo osvědčení o aktuálním stavu vozu,“ uvádí Zdeněk Dušek, Associate Partner EY pro automobilový sektor.

Důležitost digitalizace značky naopak stoupá úměrně s tím, jak vysoký mají kupující rozpočet. V tomto ohledu by se dala označit za důležité kritérium až pro 78 % z celkového počtu respondentů, kteří uvažují o koupi elektromobilu. Pro polovinu s rozpočtem přes půl milionu korun se digitalizace už stává dokonce jedním z klíčových a rozhodujících kritérií.

Ze služeb připojení automobilu k internetu nebo do cloudu se pro Čechy jeví jako nejzajímavější možnost dostávat aktuální informace o dopravní situaci. Ty považuje za přínosné 67 % z odpovídajících. Nezanedbatelná je ale i ochota využívat dalších funkcionalit – mezi ty nejpopulárnější řadí monitoring zabezpečení a vzdáleného vyhledávání vozu, online úhradu plateb za parkování, notifikace o nutnosti servisu, či placení pojištění na základě dat o počtu najetých kilometrů.

Obliba alternativních pohonů roste, ale je pořád na evropském minimu

Odpovědi respondentů taktéž naznačují, že zájem o konvenční motory setrvale klesá. Ač benzínové motory s 35 % žebříčku stále dominují, můžeme sledovat především rychlý nárůst obliby motorů hybridních včetně PHEV (13 %) a také počtu řidičů, kteří nemají o povaze svého příštího automobilu rozhodnuto. Tato skupina nevylučuje, že by ve výsledku dala přednost vozidlu s alternativním pohonem. Výrazné rozdíly jsou přitom i mezi muži a ženami. Až 37 % žen není rozhodnuto, zatímco muži evidentně preferují hybridní motory (v poměru 19 % ku 6 %).

Preference elektromobilů a hybridů je v České republice stále velmi nízká ve srovnání s jinými zeměmi. Přesto obě hodnoty meziročně narůstají. O koupi elektromobilu v současnosti uvažuje přes 20 % Čechů, u hybridů je to dokonce přes 40 %. Nejčastěji jde o obyvatele malých měst. Nicméně pro 37 % respondentů je jakákoliv z těchto alternativ nadále nepředstavitelná.

„Možné výhody elektromobility Češi spatřují především v potenciálním snížení provozních nákladů. Ty ocenila více než polovina řidičů zvažujících koupit elektromobil. Jejich rozhodování ale ve značné míře ovlivňují i plánované regulace, a to především na úrovni větších měst. Pro tyto řidiče je důležitým momentem i snižování emisní a hlukové zátěže,“ dodává k tomu Petr Knap a nabízí i opačný pohled. „Hlavním limitujícím faktorem jsou naopak stále vysoké pořizovací ceny těchto typů automobilů – trnem v oku to je pro 67 % řidičů. Většina z nich ale věří, že tato překážka by mohla být překonána zavedením státních dotací na nákup vozidel na alternativní pohony,“ uzavírá.

Průzkum spotřebitelských preferencí byl realizován poradenskou společností EY během listopadu 2021. Průzkumu se zúčastnilo celkem 568 respondentů z České republiky. EY provádí obdobný průzkum již šestým rokem. Kromě České republiky se letos analytici zaměřili i na stav automotive trhu v Maďarsku, Rusku a Turecku. Celkem tak pro srovnání oslovili 3 122 respondentů během listopadu 2021.