Ranní glosa: Zasedání ECB a Fedu tento týden ukážou rozdílný přístup k inflaci

Evropská centrální banka versus Fed - tento týden uvidíme střet různých pohledů na dnešní inflační vlnu. Zatímco Fed (podobně jako ČNB) ji bere s plnou vážností a urychlí ústup z měnové expanze (tapering), ECB bude na čtvrtečním zasedání pravděpodobně i nadále přešlapovat na místě. Potvrdí sice ústup z pandemických programů (PEPP) do konce března, ale bude podmíněn dalším vylepšením pandemické situace a zcela mimo hru ponechá otázku zvýšení úrokových sazeb. Zatímco v USA zřejmě úrokové sazby půjdou vzhůru pravděpodobně do poloviny roku - ze 70 % trhy počítají s květnem a pro příští rok celkově se dvěma až třemi zvýšeními sazeb o 25 bps. Tak v eurozóně jsou vyšší sazby tabu pro rok 2022 i většinu roku 2023. Navíc v nové inflační prognóze ECB pravděpodobně znovu zopakuje mantru o “dočasnosti” inflace, kdy se po letošní inflační vlně prognózovaná inflace usadí viditelně pod 2 %, což bude indikovat potřebu pokračování QE (programu APP) a záporných sazeb.

I holubicím v ECB je však jasné, že přirozené inflační tlaky a nejistoty sílí. Časem si proto budou chtít vytvořit větší flexibilitu v komunikaci i v operativním nastavení programu APP. Tržní optikou nahlíženo je jasné, že v případě ECB existuje daleko větší prostor pro překvapení než v případě Fedu. U ECB trhy v zásadě počítají se stabilitou sazeb v následujících dvou letech - například dvouleté eurové swapy se pohybují hluboko v záporu (-0,4 %). Na jakýkoliv jestřábí posun ECB tak pravděpodobně zareagují trhy v budoucnu citlivěji než na informace o politice amerického Fedu, který třeba na eurodolaru zatím hraje prim.