Havlíček chce vrátit miliony emisních povolenek na trh, narazí na razantní odpor Německa a dalších. Masivní spalování uhlí se totiž nyní v EU vyplácí až do ceny povolenky 105 eur, kde ještě ani není
Končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček bude po Evropské
komisi požadovat, aby „do oběhu“ vrátila 400 milionů emisních povolenek, které
dříve stáhla. Příliv povolenek na trh by pak měl stlačit jejich cenu, která
v uplynulém týdnu vystoupala na historický rekord, více než 90 eur tunu
ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Havlíček záměr představí
na dnešní tiskové konferenci, jíž se zúčastní také dosluhující premiér Andrej
Babiš.
Evropská unie je ve věci reformy povolenkového systému rozpolcena,
a to zhruba „padesát na padesát“. Nejostřeji se vyjádřilo Polsko, které od
minulého týdne hrozí vystoupením ze systému obchodování s povolenkami.
Zhruba polovina států EU však stávající systém podporuje, neboť
podle nich teprve nyní, při vyšších cenách, plní svůj účel. Má totiž motivovat
k přechodu na čistší zdroje energie.
Vyšší ceny povolenek, a tedy vyšší ceny neobnovitelné energie
totiž činí nákladnější obnovitelnou energii konkurenceschopnou. Třeba
technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého se vyplácí instalovat při
ceně povolenky kolem 75 eur. Potíž tkví v tom, že cena musí zůstat na
takové úrovni dva nebo tři roky, aby k žádoucím zeleným investicím došlo
plošněji. Podobné je to s vodíkovými technologiemi, jež se vyplácí
pořizovat při ceně povolenky 80 až 120 eur za kus. Až tak vysoko se ovšem cena
povolenky může dostat již záhy.
Ještě do konce letoška by se totiž mohla vyšplhat na 100 eur za
kus, v prvním čtvrtletí roku 2022 pak až na 150 eur. V nadcházejících
letech by pak dosáhla ceny 200 eur.
Pokud však zatím není k dispozici dost zelených zdrojů
energie, nezbývá než se uchýlit k těm neobnovitelným. Klíčovou příčinou
růstu cen povolenek je letošní dramatické zdražení zemního plynu v EU.
Jeho cena je právě nyní kolem 120 eur za megawatthodinu, což je prakticky
nejvýše v historii – s výjimkou dvou dní letos začátkem října. Týden
po dosažení těchto maxim přitom došlo k pádu největšího alternativního
dodavatele energií v ČR, Bohemia Energy. Což podtrhuje, že zejména
v průmyslových a relativně chudších zemích EU, jako jsou zmíněné Česko
nebo Polsko, se z drahých energií stává závažný sociální, a tedy také
závažný vnitropolitický problém.
Při současných cenách termínových kontraktů na plyn na rok 2023
platí, že se uhlí vyplácí využívat více než plyn až do ceny povolenky na úrovni
kolem 105 eur za kus.
Pokud cena zůstane pod touto úrovní, bude EU v následujících dvou letech intenzivně spalovat uhlí. Jestliže se Havlíčkovi a dalším podaří v tomto či příštím týdnu na úrovni EU svůj návrh prosadit, bude se ovšem uhlí v EU spalovat ještě intenzivněji – a s menší ochotou elektráren, tepláren či velkých podniků přecházet na zelené zdroje. Právě proto budou země typu Německa nebo Nizozemska Havlíčkovu návrhu patrně velmi zarytě oponovat.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Komodity:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz