Italská ekonomika roste nejvíce v Evropě

Průmysl

Průmyslová výroba rostla ve třetím čtvrtletí pomaleji (+1,0 %) než v prvních dvou čtvrtletích (+1,5 % a +1,2 %). Zpomalení je z největší části způsobeno nedostatkem některých výrobních vstupů. Index nákupních manažerů PMI po poklesu posledních měsíců roste, dosáhl 61,1 bodu a zvyšují se objednávky a očekávání výroby.

Služby

Služby se nadále zotavují a očekává se další oživení. Podnikatelská důvěra se drží na dosavadních hodnotách. Index PMI ve čtvrtém čtvrtletí sice klesá, ale stále se drží na 50 body.

Rizikem je nejistota ohledně další pandemické vlny. V oblasti turismu bylo zatím do Itálie oproti roku 2019 podniknuto v roce 2021 o 19% méně cest.

Zaměstnanost

Pokračuje pozitivní trend. Počet zaměstnaných osob dosáhl minima v prvním čtvrtletí roku 2021, ale do září 2021 došlo k obnově více než poloviny ztracených míst. Zatímco počet zaměstnanců je již téměř na úrovni před pandemií (-62 000 stálých zaměstnanců, -14 000 dočasných zaměstnanců), pokles počtu osob samostatně výdělečně činných se zatím nezastavil (-312 000). Od ledna do října 2021 vzniklo přibližně 600 000 nových pracovních míst, což je téměř o 500 000 více než v roce 2020 a o 190 000 více než více než v roce 2019.

Spotřeba

Oživení pohání především spotřeba domácností. Dosud nedošlo k plnému oživení v oblasti výdajů na služby a nákupu nových vozidel. I přes zotavování ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2021 stále pokračuje propad těchto výdajů. Domácnosti stále disponují úsporami z roku 2020. V říjnu a listopadu trvala důvěra spotřebitelů a pokračovalo zotavování výrobců spotřebního zboží. Brzdou jsou vysoké ceny energií.

Investice

Pokračuje růst investic, které jsou již nad předkrizové úrovni. Očekává se další růst ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2021, zejména v oblasti investic do strojů a zařízení. Růst cen komodit však snižuje marže a peněžní toky společnosti. Úvěrové sazby zatím zůstaly na nízkých úrovních a náklady na úvěr činily 1,2%.

Export

Po 3 měsících růstu došlo ke zpomalení vývozu a pokračuje diverzifikace odvětví a trhů. Klesl vývoz dopravních prostředků, snížil se vývoz do Velké Británie a do Švýcarska. Expandují však zahraniční výrobní zakázky. Narušení mezinárodních dodavatelských řetězců se projevuje v poklesu světového obchodu a v poklesu německého vývozu a může tak mít dopad i na italský vývoz v posledních měsících roku 2021.

Eurozóna

Ve třetím čtvrtletí vzrostl HDP eurozóny více než se očekávalo (+2,2 %) a to díky příspěvku Itálie a Francie (+3,0 %) a v menší míře Španělska a Německa (+1,7 %). Průmyslová výroba v září nečekaně klesla (-0,2 %), zejména v důsledku poklesu německé výroby během posledních pět měsíců. V listopadu se však index PMI ve zpracovatelském průmyslu udržel nad 50 body a mírně vzrostl (58,6 bodu). Významnější byl nárůst PMI ve službách (56,6 z 54,6). Podnikatelská důvěra se výrazně zlepšila, ale důvěra spotřebitelů klesla.

Energie

Nárůst cen energií brzdí italské podniky. Zemní plyn je komoditou s nejvyšším nárůstem ceny, která se v roce 2021 zvýšila o 430 % . Skokový nárůst ceny plynu se odrazil i na ceně ropy, která v říjnu vzrostla ze 75 USD na 84 USD za barel. Důvodem růstu cen plynu jsou dle Confindustria geopolitické otázky (napětí mezi EU a Ruskem), což je vidět na regionálních cenových rozdílech, kdy ceny stouply v Evropě o 572 % oproti předkrizové úrovni, a v USA o 144 %. Zároveň trvá nedostatek na fyzickém trhu (zásoby na nejnižší úrovni) a zvýšení cen je tak zčásti dočasné a zčásti strukturální. Dle Světové banky by měly ceny plynu v letech 2022 a 2023 klesat, ale stále zůstanou téměř dvojnásobné oproti roku 2019.

Italský energetický mix je založen především na plynu (42%) a Itálie je proto nejvíce z evropských zemí postižena růstem cen. Současná úroveň obnovitelných zdrojů, které představují 11% energetického mixu, nestačí k vyrovnání rostoucích cen surovin. Itálie je závislá na dovozu a importuje 89% spotřeby zemního plynu, 94% ropy a 100% uhlí. V roce 2020 měl čistý dovoz energie hodnotu 23,4 miliardy eur, z toho 14,0 miliardy euro bylo za ropu a 8,9 miliardy euro za zemní plyn. V roce 2021 bude účet výrazně vyšší. Zatím nejhorší byl rok 2012, kdy došlo k vrcholu předchozího prudkého nárůstu cen komodit a italský účet za energie tehdy dosáhl 64,9 miliardy.

Dopad vyšších nákladů na energie pociťují především průmyslové podniky. Energie se nejvíce podílí na nákladech u zpracování nekovových nerostů (3,1 % hodnoty produkce), metalurgie (2,6 %), zpracování papíru a dřeva, v chemickém průmysl a gumárenství (1,5 %). V těchto odvětvích je obtížné přenést veškerá zvýšení cen na další výrobní řetězce a vyšší náklady se projevují v poklesu marží. Z dlouhodobého hlediska se zvyšuje tlak na stále vyšší energetickou účinnost výroby.

U spotřebního koše domácností představují elektřina a plyn 4,5% výdajů a pohonné hmoty 3,8%. Domácnosti tak vydají za energie celkem 8,3% své spotřeby. Vyšší výdaje na energie ubírají domácnostem zdroje, které by jinak vydaly za zboží a služby. Růst cen energií tak druhotně brzdí růst soukromé spotřeby.

Italský průmysl zažívá růst, který převyšuje očekávání. Po jarní prognóze růstu HDP o 4,1% dochází nyní ke stále optimističtější proměně a téměř každý týden jsou přidávány další desetiny procent k výhledu pro rok 2021. Stále je zde však mnoho neznámých a rizik, v podobě dalšího vývoje pandemie, růstu cen surovin a jejich nedostatku, narušených dodavatelských řetězců a problémů na čínském trhu. Oživení je také do velké míry závislé na efektivitě realizace projektů Plánu obnovy, která je podmíněna řadou zásadních reforem.

Marcel Sauer, ekonomický diplomat velvyslanectví ČR v Itálii