Ranní okénko - Inflaci v eurozóně dále navýší energie, v Německu by mohla inflace kulminovat

Co měl být poklidný den na finančních trzích během svátků v USA se zvrtl do výprodejů. Akciové indexy v pátek klesaly, cena ropy spadla nejníže od září a výnosy státních dluhopisů se snížily s přesunem kapitálu do bezpečných přístavů. Na domácí půdě zvýšené riziko způsobené obavami z šíření nové mutace koronaviru reflektovala koruna, která oproti euru oslabila až k 25,70. Volatilita na globálním trhu může tento týden dále pokračovat s tím, jak budou jeho účastníci přehodnocovat očekáváný ekonomický dopad nové varianty covidu. Mezi nejdůležitější ekonomická data tento týden patří listopadová inflace v eurozóně a měsíční statistika z amerického trhu práce, v tuzemsku pak PMI index ze zpracovatelského průmyslu a detailní struktura HDP za Q3. Dorazí také údaje o státním rozpočtu.

Ekonomický kalendář pro tento týden odstartuje listopadová německá inflace. Právě listopadové nebo prosincové číslo by mělo být vrcholem růstu spotřebitelských cen. Medián odhadů počítá s meziroční inflací na 5 % z říjnových 4,5 %. V meziměsíčním srovnání měly ceny poklesnout o 0,4 %. Inflaci nadále tlačily vzhůru ceny energií a dopravy. Do hry ale vstupují i technické faktory: váha dovolených ve spotřebitelském koši byla v reakci na pandemii snížena, což znamená, že jejich sezónní pokles bude mít letos v porovnání s loňským listopadem menší efekt.

Energie budou hlavním tahounem inflace i pro eurozónu jako celek, která je na řadě zítra. Již v říjnu tvořily energie polovinu meziroční míry inflace, která dosáhla 4,1 %. Pro listopad očekáváme inflaci na 4,4 %, což meziměsíčně odpovídá zhruba stagnaci. Zmíněný efekt cen dovolených pak jaksi uměle navýší jádrovou inflaci, která lépe zachycuje domácí cenové tlaky. Citlivější zpomalení inflace se očekává v lednu, jelikož z meziročního srovnání vypadne efekt dočasného snížení DPH v Německu.

ČSÚ zveřejní zpřesněné údaje o HDP za třetí čtvrtletí. Z hlediska struktury očekáváme, že ekonomiku táhl dolů především zahraniční obchod navzdory relativně solidní zahraniční poptávce. Naopak hlavním tahounem měla být spotřeba domácností, která sílila především v létě.

Aktuálnější informace nám ve středu přinese tuzemský PMI ve zpracovatelském průmyslu, i když u něj se bude částečně jednat o zastaralé zprávy, protože průzkum nebude zahrnovat zhoršení pandemie v posledních dnech. Očekáváme, že index mírně vzroste z 55,1 na 55,5 bodů. Naznačuje tomu vývoj v eurozóně a také vyšší důvěra ve výrobě, na kterou poukázaly výsledky tuzemského konjunkturálního průzkumu.

Ve čtvrtek vyjde v eurozóně statistika výrobních cen. S růstem cen energií a přetrvávajícími tlaky v dodavatelských řetězcích se očekává další výrazný růst o 3,6 % meziměsíčně. Oproti loňsku tak výrobní inflace již bude atakovat 20 %. Výhled na ceny energií je na příští měsíce již mírnější, a dá se tak očekávat i zmírnění inflačních tlaků na straně výroby.

Na závěr týdne dorazí měsíční report z amerického trhu práce. Fed čelí obtížnému úkolu, kdy má zvážit, zda se již ekonomika dostatečně zotavila a zda hrozí, že začne přiživovat inflaci. Některá data tomu naznačují, například svižný růst osobních výdajů navzdory růstu spotřebitelských cen. Ve statistice trhu práce tak bude opět klíčový růst mezd, ale také účast na trhu práce, která je v důsledku pandemie nižší. Pokud se nezačne zvyšovat, zůstane zvýšená i dynamika mezd.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.