Město Zlín uspořádalo pietní akt ke Dni boje za svobodu a demokracii

Město Zlín uspořádalo pietní akt ke Dni boje za svobodu a demokracii

Zlín – Statutární město Zlín uspořádalo slavnostní pietní akt u příležitosti 32. výročí Dne boje za svobodu a demokracii. Vzpomínková akce se uskutečnila ve středu 17. listopadu 2021 v 10 hodin dopoledne u Pomníku obětem totality umístěném na čelní straně budovy radnice.

Události se zúčastnili zástupci Rady města Zlína v čele s primátorem Jiřím Korcem, který pronesl projev k veřejnosti a všem zúčastněným. Následovaly projevy hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše a rektora Univerzity Tomáše Bati Vladimíra Sedlaříka. Na konci ceremoniálu zúčastnění u Pomníku obětem totality zapálili svíčky a předali květiny k uctění památky těch, kteří za naši svobodu bojovali.

Dne 17. listopadu si Česká republika připomíná dvě významné historické události – uzavření českých vysokých škol v 1939 a pád komunistického režimu v roce 1989.

Proslov primátora Jiřího Korce k 32. výročí Dne boje za svobodu a demokracii.

Vážené dámy a pánové, vážení spoluobčané,

17. listopad je dnem, který se do historie našeho státu dramaticky zapsal hned dvakrát. V roce 1939 byli nacistickými okupanty zavražděni student Jan Opletal a dělník Václav Sedláček. Následné demonstrace pak vedly k uzavření českých vysokých škol, mnoho studentských představitelů bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů.

Připomínáme si i 32. výročí politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. Připomínáme si léta nesvobody, lží a potlačování osobních názorů občanů, ale taktéž odvážné činy jednotlivců i uskupení spoluobčanů, kteří platili tvrdou daň za svůj boj za svobodný život.

K podstatnému urychlení změn v roce 1989 přispěl rozpad bývalého Východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. Připadá mi, že dnešní doba má s revolučním obdobím některé věci společné. Jednak nespokojenost s ekonomickou a politickou situací v zemi a jednak dynamickou transformaci společnosti, která je navázána na nově vzniklé podmínky. Spoustu věcí jsme se naučili brát jako samozřejmost a současná doba nám ukazuje, jak křehké mohou být tzv. jistoty.

Před rokem 1989 byla absence svobody vnímána především politicky a občansky. Lidem se však podařila tato svoboda vybojovat, za což bychom měli být pokorně vděční. Dnes by mělo být naším úkolem, abychom svobodu vnímali spíše v rovině osobní zodpovědnosti vůči sobě i druhým. Jak si vedeme lze vnímat nyní například v rámci boje proti pandemii koronaviru.

Stále aktuální a platné je i heslo účastníků listopadového studentského hnutí. Kdy - když ne teď? Kdo – když ne my? Neměli bychom čekat na příhodné podmínky a říkat si, že odpovědnost leží vždy na někom jiném. Jedině svoboda s individuální odpovědností, sebekázní a solidaritou je svobodou v pravém smyslu slova. Pokud jsme schopni takto kultivovaně pracovat na své svobodě, můžeme s klidným svědomím říci, že jsme od 17. listopadu 1989 urazili kus správné cesty.

Vážení spoluobčané, přeji Vám všem krásný svátek svobody.