Ranní okénko - Evropský průmysl pravděpodobně znovu poklesl

Na závěr týdne bude zveřejněna průmyslová výroba v eurozóně. V Polsku vyjde předběžný odhad HDP za Q3 a v USA listopadový výsledek spotřebitelské důvěry od University of Michigan, který budou doprovázet i zaktualizovaná inflační očekávání domácností. V tuzemsku je ekonomický kalendář prázdný s výjimkou zveřejnění záznamu z posledního měnového zasedání ČNB, na kterém byla hlavní úroková sazba zvýšena o 125bp na 2,75 %. Koruna se aktuálně pohybuje okolo 25,24 EUR/CZK, tedy přesně na úrovni ze začátku týdne.
 
Od průmyslu v eurozóně očekáváme za září meziměsíční pokles o 0,4 % po předchozím poklesu o 1,6 %. V meziročním vyjádření by výroba byla vyšší o 4,1 % z 5,1 v srpnu. Dalšímu meziměsíčnímu zhoršení nasvědčují výsledky z dvou největších ekonomik společného bloku – Německa a Francie. V Německu se průmyslová výroba v září překvapivě snížila o 1,1 %, ovšem nové objednávky pokračovaly v růstu. O něco více poklesla výroba ve Francii. Pokračující růst objednávek dokumentuje důvody pro slabý výkon průmyslu, kterým není chybějící poptávka, nýbrž chybějící výrobní komponenty. Stejný obrázek naskytne i šetření od Ifo institutu pro zpracovatelský sektor. Zatímco si v uplynulých měsících stále méně firem stěžuje na nedostatečnou poptávku, přibývá těch, které hlásí nedostatek materiálů a pracovníků. Stejné zprávy přichází i z tuzemského průmyslu. V obou případech je objem výroby pod úrovní před vypuknutím pandemie – v Německu o 10 %, v Česku málo přes 5 %. Podle předstihových ukazatelů signalizujících obtíže v dodavatelských řetězců by ta nejakutnější fáze již mohla být za námi. Situace na nabídkové straně se ale bude zlepšovat pouze pozvolna. Zádrhely v dodavatelských řetězcích by podle mnohých výrobců i dodavatelů měly přetrvávat (i když v menší intenzitě) ještě v první polovině příštího roku. Do příštích měsíců tak očekáváme nadále slabé výsledky průmyslového sektoru.
 
Ekonomika Polska měla dle odhadů v Q3 vzrůst o 1,8 %. Maďarsko, které je s výsledky na řadě až příští týden, by mělo vykázat růst HDP o 1 %. Výkon české ekonomiky se s HDP v Q3 na 1,4 % nachází uprostřed.
 
V USA tento týden trh zaskočilo zvýšení inflace z 5,4 % na 6,2 %. Inflace se pomalu stává i více politickým tématem, kdy Bílý dům pověřil svůj ekonomický tým k analýze možností, jak snížit růst cen energií a jak odlehčit přeplněným přístavům. Argument o přechodnosti inflace tak posledním zveřejněním inflace ztratil na síle. Problém by nastal v případě, kdy by začala růst inflační očekávání a mzdy, což by koneckonců mohlo skutečně vést k vyšší inflaci. Fed i trh bude proto zajímat údaj o inflačních očekávání domácností, které dnes zveřejní University of Michigan. Vývoj očekávaných cen na horizontu jednoho roku se od začátku roku poměrně výrazně navýšil. Zatímco na konci roku byla očekáváná míra inflace na 2,5 %, v říjnu již na 4,8 %. Dlouhodobější vyhlídky inflace (5-10 let) jsou umírněnější: v prosinci 2020 na 2,4 %, letos v říjnu na 2,9 %.  

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.