Rychlý růst spotřebitelských cen pokračoval i v říjnu, kdy se tyto ceny meziměsíčně zvýšily o celé
procento. Polovina tohoto nárůstu jde na vrub rostoucím nákladům na
bydlení, za nimiž se pravděpodobně skrývají nejenom vyšší ceny
bydlení, ale tentokrát už i
energií. Není to sice z komentáře statistického úřadu patrné, nicméně je to velmi pravděpodobné. Ještě do září totiž vlastně
energie navzdory dění na
komoditních trzích inflaci de facto brzdily.
Meziroční inflace míří k šesti
procentům, konkrétně aktuálně dosahuje 5,8 %. Vyšší přitom byla naposledy v
roce 2008, kdy už
ekonomika sklouzávala do
recese. A čemu primárně „vděčíme“ za takto vysokou
inflaci? V první řadě rostoucím nákladům na
bydlení, do kterých se zřejmě začínají propisovat i
drahé energie. Nejde tedy už „jen“ o
ceny nemovitostí a náklady na jejich udržování, ale samotný běžný provoz. Hned další v pořadí jsou
pohonné hmoty, které
zdražují v důsledku situace na
komoditních trzích.
Bydlení spolu s vyššími náklady na
dopravu obstaraly polovinu aktuální
inflace. Spolu s
alkoholem a
tabákem už tyto tři položky stojí za dvěma třetinami rekordního meziročního pohybu cen.
Rostou nicméně ceny velké části zboží a
služeb a nic se na tom nezmění ani v nejbližších měsících, kdy budou
domácnosti muset počítat s ještě vyššími účty za
energie.
Odpuštění DPH sice může
inflaci v závěru
roku rozkolísat, ale jen na chvíli. Šestiprocentní
hranice inflace bude nejspíš i tak pokořena. Ostatně
pohled na vývoj
cen výrobců tomu jasně napovídá. Změny ceníků na přelomu
roku mohou přinést ještě nejedno překvapení, které se dá jen těžko předem odhadovat.
V každém případě rychlé
zvyšování úrokových sazeb s aktuálním
inflačním vývojem v podstatě už nic neudělá a vlastně ani nemůže.