Problémy v dodavatelských řetězcích - případ amerických přístavů

Ekonom Tim Taylor na stránkách The Conversable Economist tvrdí, že výbornou demonstrací problémů v amerických dodavatelských řetězcích jsou fotky amerických přístavů, před kterými čekají na vyložení dlouhé řady lodí. Taylor v této souvislosti poukazuje na studii Světové banky a IHS Markit, která obsahuje i indexy efektivity práce více než 300 přístavů v celém světě. Jak si vedou ty americké a proč?

Zmíněné indexy jsou sestavovány jednak na základě statistických dat a také podle „pragmatické metodologie reflektující odborné názory a úsudek“. V roce 2020 na tom podle nich byla nejlépe japonská Jokohama a na druhém místě přístav King Abdullah v Saúdské Arábii. Oba přístavy přitom drží svá místa jak při použití první, tak druhé metodologie. Mezi padesáti nejlepšími přístavy pak figurují zejména ty z východní Asie.

Nejlépe hodnoceným přístavem z Evropy je Algeciras ve Španělsku (podle metodologie desátý nebo třicátý druhý). Nejlepší severoamerický přístav je z Kanady, přístavy z USA se do první padesátky nedostaly. Na základě statistické analýzy, která je v podstatě založena na době nutné k vyložení lodi upravené o faktory, jako je velikost nákladu a typu lodi, si americké přístavy vedou následovně: Los Angeles je z celkového počtu 351 přístavů na 328. místě, Long Beach na 333. místě, Tacoma na 335. místě a například Houston na 266. místě.

Analýza poukazuje dále na to, že námořní doprava je páteří mezinárodního obchodu a na dlouhé vzdálenosti představuje tu nejekonomičtější a z hlediska využití energií nejlepší cestu. Právě přístavy se ale mohou stát zdrojem frikcí a dodatečných nákladů a mohou snižovat konkurenceschopnost tohoto způsobu dopravy. Špatně spravované přístavy nemají dostatečnou kapacitu a prostor, nedisponují potřebnou provozní efektivitou a vedením a panuje tu nedostatečná koordinace mezi státními úřady a jejich požadavky.

Taylor k analýze dodává, že jejím výsledkem je pouze žebříček kvality a ne diskuse nad tím, co je příčinou vyšší či nižší kvality v konkrétních případech. Ekonom sám míní, že v případě amerických přístavů může za nízkou kvalitou stát třeba i to, že odbory na západním pobřeží USA jsou „militantní“ a dokázaly svým členům vyjednat velmi vysoké mzdy, a zároveň brání zvýšení efektivity práce přístavů.

K tomu se přidávají jiné věci, třeba zákon, který požaduje, aby zboží mezi americkými přístavy bylo přepravováno pouze loděmi vyráběnými v USA s americkou posádkou a registrovanými v USA. Na závěr Taylor píše, že jde o problémy, které tu byly před pandemií, ta je ale jasně odkryla. Na jejich odstranění by pak bylo třeba poměrně dramatických změn.

Zdroj: The Conversable Economist, The Container Port Performance Index 2020