Ceny energií v Německu rostou o 32,6 %. Čínská vláda očekává zlepšení stavu nedostatku čipů již tento kvartál

V Turecku i nadále pokračuje drama, když se tamní centrální banka rozhodla opět snížit základní úrokovou sazbu tentokrát o úctyhodných 200 bazických bodů. Dalo by se říct, že bankovní rada neměla na výběr, jelikož prezident Erdogan před dvěma týdny odvolal dva centrální bankéře, kteří nechtěli především kvůli slabé liře a vysoké inflaci snižovat sazby. Tento bezprecedentní “cut“ měl samozřejmě za následek prudké oslabení turecké měny.

Naopak ruská centrální banka se odhodlala k zvýšení sazby o tři čtvrtě procentního bodu na 7,5 %. Analytici přitom očekávali hike jen o 25 bazických bodů. Prognózu ohledně inflace banka upravila směrem nahoru, když nyní přepokládá, že se inflace bude nacházet mezi 7,4 % až 7,9 % z původně predikovaných 5,7 % až 6,2 %. Centrální banka také nevyloučila další pokračování ve zvyšování základní sazby.

Růst výrobních cen v Německu byl největší od roku 1974, když se ceny v září zvýšily o 14,2 %. Za prudkým zdražením stojí růst cen energií, které v minulém měsíci zaznamenaly zdražení o 32,6 %. Cena zemního plynu se dokonce zvýšila o 58,9 %.

Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann oznámil, že po deseti letech opouští německou centrální banku z osobních důvodů. Weidmann byl jedním z největších jestřábů v Radě guvernérů Evropské centrální banky a také byl předsedou Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS). Novináři se domnívají, že nástupce Weidmanna nebude tak “důsledný“ v požadavcích na omezovaní monetárních stimulů.

Čínská vláda se domnívá, že problém s nedostatkem čipů by měl polevit v tomto čtvrtletí. Podle poradenské společnosti Alix Patners by kvůli nedostatku čipů měl automobilový průmysl tratit v letošním roce na tržbách okolo 210 miliard amerických dolarů. Výpadek ve výrobě by pak měl dosáhnout 7,7 milionu vozidel.