Testování obyvatel na přítomnost viru SARS CoV-2 s účinností od 1. 11. 2021 - Mimořádné opatření MZDR 47828/2020-30/MIN/KAN MZDRX01HY44I

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 22. října 2021 

Č. j.: MZDR 47828/2020-30/MIN/KAN 

MZDRX01HY44I 

M IM OŘ Á D NÉ O P AT Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí  vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2  toto mimořádné opatření: 

I. 

1. Všem poskytovatelům zdravotních služeb, kteří provádějí vyšetření na stanovení  přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím RAT antigenních testů (dále jen  „antigenní odběrové centrum“), se s účinností ode dne 1. listopadu 2021 od 00:00 hod.  nařizuje: 

a) provést vyšetření na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím  RAT antigenních testů u osob uvedených v čl. III, které jsou účastny veřejného  zdravotního pojištění v České republice, (dále jen „testovaná osoba“), pokud požádají  o provedení antigenního testu a prokážou se průkazem pojištěnce nebo náhradním  dokladem, a to nejvýše jedenkrát za 7 dnů; 

b) indikovat konfirmační test na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou  RT-PCR testované osobě, která byla pozitivně testována RAT antigenním testem  na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2; zároveň se této testované osobě nařizuje se  konfirmačnímu RT-PCR testu podrobit bez prodlení; antigenní odběrové centrum zajistí  vyplnění elektronické žádanky na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou  RT-PCR v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN) a informuje testovanou  osobu o nařízení konfirmačního testu. 

2. Všem poskytovatelům zdravotních služeb, kteří provádějící vyšetření na stanovení  přítomnosti viru SARS-CoV-2 pomocí RT-PCR testu, se s účinností ode dne 1. listopadu  2021 od 00:00 hod. nařizuje provést vyšetření na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2  prostřednictvím RT-PCR testu u osob uvedených v čl. III, které jsou účastny veřejného  zdravotního pojištění v České republice, pokud požádají o provedení RT-PCR testu  a prokáží se průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem, a to však nejvýše dvakrát  v kalendářním měsíci. 

II. 

Všem poskytovatelům sociálních služeb, kteří poskytují sociální služby podle zákona  č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o domovy  pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem 

Str. 1 z 11 

a poskytovatele sociálních služeb poskytující odlehčovací služby v pobytové formě se  s účinností ode dne 1. listopadu 2021 od 00:00 hod. nařizuje prostřednictvím zaměstnance,  který je zdravotnickým pracovníkem, nebo prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb,  s nímž má uzavřenu smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, nebo jiného  poskytovatele zdravotních služeb, se kterým uzavře za účelem provedení antigenních testů  smlouvu o poskytování zdravotních služeb: 

a) provést vyšetření na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím  RAT antigenních testů u osob uvedených v čl. III, které jsou účastny veřejného zdravotního  pojištění v České republice, (dále jen „testovaná osoba“), jde-li o zaměstnance těchto  poskytovatelů nebo uživatele sociálních služeb, a dále, jestliže to personální možnosti  poskytovatele umožňují, návštěvy uživatelů sociálních služeb a zaměstnance  poskytovatele sociálních služeb pečovatelské služby nebo osobní asistence nebo  chráněného bydlení nebo týdenního stacionáře, pokud o provedení antigenního testu  uvedené osoby požádají a prokáží se průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem,  a to však nejvýše jedenkrát za 7 dnů; 

b) bezodkladně informovat o pozitivním výsledku RAT antigenního testu na přítomnost antigenu SARS-CoV-2 u testované osoby registrujícího poskytovatele zdravotních služeb  v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,  nebo krajskou hygienickou stanici nebo Hygienickou stanici hlavního města Prahy (dále  jen „krajská hygienická stanice“) podle místní příslušnosti u osob, které nemají  registrujícího lékaře; tento poskytovatel zdravotních služeb nebo krajská hygienická  stanice rozhodne o nařízení konfirmačního testu na stanovení přítomnosti viru  SARS-CoV-2 metodou RT-PCR testované osobě, která byla pozitivně testována RAT 

antigenním testem na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, testovanou osobu informuje  o nařízení konfirmačního testu a zajistí vyplnění elektronické žádanky na stanovení  přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR v Informačním systému infekčních  nemocí (ISIN); zároveň se této testované osobě nařizuje se konfirmačnímu RT-PCR testu  podrobit bez prodlení. 

III. 

Osobami, kterým se provádí vyšetření podle čl. I nebo II na jejich žádost, jsou: a) osoby do dovršení 18 let věku, 

b) osoby, které se nemohou očkování proti onemocnění covid-19 podrobit pro kontraindikaci;  tuto skutečnost jsou povinny poskytovateli zdravotních nebo sociálních služeb, který  provádí vyšetření, prokázat lékařskou zprávou obsahující výslovné uvedení informace  o tom, že osoba se nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti onemocnění covid-19  podrobit, pokud tato skutečnost není uvedena v Informačním systému infekčních nemocí  (ISIN), 

c) osoby očkované proti onemocnění covid-19 alespoň jednou dávkou očkovací látky; tuto  skutečnost jsou povinny poskytovateli zdravotních nebo sociálních služeb, který provádí  vyšetření, prokázat. 

IV. 

Všem testovaným osobám podle čl. I a čl. II, které byly pozitivně testovány RAT antigenním  testem, nebo jejich zákonným zástupcům, se nařizuje s účinností ode dne 1. listopadu 2021  od 00:00 hod. bezodkladně po zjištění výsledku vyšetření telefonicky oznámit tuto skutečnost  svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství  nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nebo poskytovateli zdravotních služeb, s nímž má  jeho zaměstnavatel uzavřenu smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. V případě,  že tuto skutečnost nelze oznámit žádnému z poskytovatelů uvedených ve větě první, oznámí  tuto skutečnost místně příslušné krajské hygienické stanici.

Str. 2 z 11 

V. 

Všem poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb, kteří provádějí preventivní vyšetření  na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím RAT antigenních testů  nebo na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR podle čl. I nebo čl. II, se  nařizuje s účinností ode dne 1. listopadu 2021 od 00:00 hod. bez zbytečného odkladu hlásit  elektronicky informaci o každém výsledku RAT antigenního testu, popřípadě následně  provedeného konfirmačního testu metodou RT-PCR podle čl. I bodu 2 písm. b), a RT-PCR  testu podle čl. I bodu 2 u testované osoby podle čl. I do Informačního systému infekčních  nemocí (ISIN). 

VI. 

Pro účely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění  některých souvisejících zákonů, ve znějí pozdějších předpisů, se toto opatření považuje  za opatření proti infekčním onemocněním podle § 30 odst. 1 tohoto zákona. 

VII. 

Tímto mimořádným opatřením se s účinností ode dne 1. listopadu 2021 od 00:00 hod. zrušuje  mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 28. května 2021, č.j. MZDR  47828/2020-29/MIN/KAN. 

Odůvodnění: 

Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k vydání tohoto mimořádného opatření na základě  následujících skutečností a důvodů a v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 94/2021  Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých  souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 94/2021 Sb.“), je odůvodňuje následovně: 

I. Aktuální analýza epidemické situace onemocnění covid-19 

Vývoj v zemích Evropské unie (EU) a evropského hospodářského prostoru (EHP) je  charakterizován i nadále vysokým počtem nově diagnostikovaných případů onemocnění  covid-19 a zároveň již nesledujeme trend kontinuálního poklesu případů, naopak dochází  k opětovnému nárůstu počtu nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19. Ke konci  40. kalendářního týdne (KT) byla 14denní incidence případů v zemích EU/EHK 166 případů  na 100 tisíc obyvatel (v předchozím 39. KT - 151 případů). V České republice byla ke stejnému  datu hodnota 14denní incidence 98 případů na 100 tisíc obyvatel, aktuální hodnota 14denní  incidence (15. 10. 2021) je 135 případů, což je i přes významnější kontinuální nárůst počtu  nových případů hodnota pod průměrem EU/EHP.  

Počet úmrtí je i přes vysoký počet nových případů stále nízký, stabilní je i počet hospitalizací,  včetně hospitalizací na jednotce intenzivní péče (JIP). Avšak i v těchto ukazatelích pozorujeme  nárůst, i když pouze mírný a situace ve srovnání s minulým rokem je výrazně odlišná.  Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve svém týdenním reportu 

Str. 3 z 11 

předpokládá, že tento trend bude pokračovat i v následných dvou týdnech a očekává růst ve  všech sledovaných ukazatelích epidemie.  

Vývoj a trend epidemické situace je mezi jednotlivými zeměmi odlišný. 14denní incidence se  pohybuje ve velmi širokém rozmezí od 50 do 1 000 případů na 100 tisíc obyvatel. Významný  růst počtu případů lze aktuálně pozorovat ve východní části EU/EHP, což je dáno zejména  velmi nízkou proočkovaností v této oblasti, jak odkazuje evropské středisko. ECDC hodnotí  situaci v zemích jako je Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko a Litva jako velmi znepokojivou  v návaznosti na aktuální trend a vývoj epidemické situace.  

Co se týče rozvrstvení dle počtu případů, tak i nadále většina zemí EU/EHP (11 zemí) se  pohybuje mezi hodnotami 100 až 300 případů na 100 tisíc obyvatel, avšak u téměř shodného  počtu zemí (9) byla na konci 40. týdne pozorována hodnota incidence vyšší než 300 případů.  Nárůst počtu nových případů za poslední hodnocený týden byl sledován v 16 zemích.  

V souvislosti s nárůstem nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 roste i  ukazatel 14denní incidence případů ve věkové kategorii 65+. Aktuální 14denní incidence v této  populační kohortě v zemích EU/EHP je 91 případů na 100 tisíc obyvatel, což také představuje  mezitýdenní nárůst, jelikož na konci 39. týdne dosahoval tento ukazatel hodnoty 80 případů.  Česká republika je v této věkové kategorii aktuálně na hodnotě 55 případů na 100 tisíc obyvatel  (14. 10. 2021), tedy stále méně, než je průměr EU/EHP. Stejně jako u celopopulační incidence  se i v tomto ukazateli země EU/EHP pohybují ve velmi širokém rozmezí od 30 do 520 případů.  Na konci 40. týdne v 11 zemích překročila ve věkové kohortě 65+ 14denní incidence hodnotu  150 případů na 100 tisíc obyvatel. 

Z pohledu věkového rozložení je aktuálně nejvíce zasaženou věkovou skupinou populační  skupina dětí do 15 let, avšak nárůst je pozorován i v dalších věkových kohortách napříč celým  populačním spektrem. 

Rozdíly mezi zeměmi EU/EHP jsou velmi výrazné i při porovnání proočkovanosti populace  v jednotlivých zemích. Průměrná proočkovanost u dospělé populace (18+) je v zemích  EU/EHP 75 %, avšak ve velmi širokém rozmezí mezi jednotlivými zeměmi od 23 % do 92 % s  tím, že nejnižší hodnota připadá na Bulharsko, nejvyšší pak na Irsko. V ČR je kompletně  naočkováno 67 % osob v dospělé populaci. Ve skupině osob starších 80 let je v zemích  EU/EHP proočkovanost 87 %, opět v širokém rozmezí od 21 % do 100 %. V České republice  je pro srovnání s dokončeným očkováním 81 % obyvatel této věkové kategorie. Obecně lze  konstatovat, že nižší proočkovanost je pozorována v zemích východní Evropy. 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr . 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates . 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je charakterizován kontinuálním  nárůstem v podstatě ve všech sledovaných ukazatelích pro hodnocení epidemie, významně  pak zejména v počtech nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19, kde  pozorujeme více než 60 % mezitýdenní nárůst. Méně ve srovnání s obecnou populací, avšak 

Str. 4 z 11 

také již poměrně významný, je patrný nárůst ve vysoce sledovaném ukazateli, a to počtu  případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti  průběhu onemocnění a dopadu na počet hospitalizací, jejichž počet i z tohoto důvodu aktuálně  kontinuálně narůstá. Aktuální počty hospitalizovaných (včetně JIP) odpovídají hodnotám z  května 2021 a i nadále platí, že většina pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je  neočkovaných. Nové příjmy na oddělení JIP jsou z více než 65 % ze skupiny neočkovaných  osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 68 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu  závažného průběhu onemocnění covid-19 je na 3,1 % celkové kapacity (18. 10. 2021).  

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která  z diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu 7,9 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 4,5 %, a i když i tento ukazatel roste, ve  srovnání v rámci EU/EHP se stále jedná o hodnoty nižší, což je dáno i vysokým počtem  prováděných testů. Z diagnostické a epidemiologické indikace je prováděno více než 1 300  testů na 100 tisíc obyvatel. 

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19. Aktuální 7denní klouzavý průměr je  vyšší než 1 500 případů (18. 10. 2021) a 7denní incidence ke stejnému datu má hodnotu 101  případů na 100 tisíc obyvatel. I když jsou tyto hodnoty ve srovnání s loňským rokem významně  nižší, přesto ukazují na rostoucí trend virové nálože v populaci. V ukazateli průměrného počtu  nových případů jsou aktuální hodnoty více než 5násobně nižší, neboť ve srovnatelném období  loňského roku byl denní průměr 8 100 případů a 7denní incidence měla hodnotu 531 případů  na 100 tisíc obyvatel. Obdobný vývoj, a to jak ve smyslu aktuálního nárůstu, tak významného  meziročního rozdílu, je pozorován ve věkové skupině osob starších 65 let. Klouzavý denní  průměr v této věkové kategorii je 100 případů a 7denní incidence 43,2 případů na 100 tisíc  obyvatel a v této věkové kategorii je pozorován zhruba 50% mezitýdenní nárůst. Oba tyto  parametry jsou aktuálně téměř 10x nižší ve srovnání s loňským rokem, neboť k 18. 10. 2020  byl 7denní klouzavý průměr 1 100 případů a 7denní incidence 366 případů. I přesto, vzhledem  k současnému vývoji, je nutné konstatovat, že virová zátěž ve věkové kategorii 65+  kontinuálně a postupně narůstá a již se začíná projevovat i v počtech nově hospitalizovaných  osob, zatím však bez významnějšího dopadu na oddělení JIP. Pokud však tento nepříznivý  trend bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i v počtech pacientů v těžkém stavu. 

Rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie pozorujeme mezi jednotlivými kraji, což dokládá  rozmezí hodnot 7denní incidence v jednotlivých krajích. V Libereckém a Královéhradeckém  kraji se hodnota 7denní incidence pohybuje okolo 30 případů na 100 tisíc obyvatel (18. 10.  2021), v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihočeském kraji pak okolo hodnoty 150 případů  na 100 tisíc obyvatel. Vývoj v jednotlivých krajích je tak velmi rozdílný a velmi dynamický i co  se týče mezitýdenního srovnání. Ve srovnání s předchozím týdnem pozorujeme v Libereckém  kraji nárůst o zhruba 30 %, tedy pod republikovým průměrem, kdežto v Plzeňském a  Olomouckém kraji a kraji Vysočina pak nárůst o více než 100 % (18. 10. 2021). 

Stejně jako na úrovni EU platí, že nejvýznamněji je zasažena věková skupina 6 až 19 let, kde  se 7denní incidence pohybuje okolo hodnoty 230 případů na 100 tisíc obyvatel, avšak i tyto  vysoké hodnoty představují ve srovnání s loňským obdobím hodnoty nižší. V loňském roce  v témže období byla 7denní incidence ve věkové skupině 6 až 15 let 330 případů a ve věkové  kategorii 16 až 19 let na hodnotě 460 případů na 100 tisíc obyvatel. 

Důležitým parametrem pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů je stav kapacit  nemocniční péče. V tomto segmentu v návaznosti na zvyšující se počet nových případů 

Str. 5 z 11 

dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu hospitalizovaných osob, tento trend je však významně  pomalejší, než jsme sledovali v minulém roce. K 15. 10. 2021 je hlášeno přibližně 540  hospitalizací, v loňském roce ve stejném období bylo v nemocnicích hospitalizováno více než  3 700 pacientů s onemocněním covid-19 a u téměř 600 pacientů vyžadoval jejich zdravotní  stav nutnost hospitalizace na JIP. V současné době (18. 10. 2021) je na oddělení JIP  hospitalizováno okolo 110 pacientů, z toho více než polovina připadá na tři kraje (hlavní město  Praha, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj), kde je hospitalizováno okolo 25 - 15 pacientů  na JIP. Ve většině ostatních krajů jsou počty pacientů hospitalizovaných na JIP v řádu  jednotek. Tomuto stavu v nemocniční péči výrazně napomáhá i vakcinace, což mimo jiné  dokládá i fakt, že většinu hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby  neočkované (> 65 %). Tato skutečnost je i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy  okolo 75 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované  osoby.  

Dalším hodnoceným ukazatelem vývoje epidemie je relativní pozitivita testů. Aktuálně je  relativní pozitivita PCR testů (prováděných z klinické a diagnostické indikace) okolo 7 %,  v loňském roce byla vyšší než 25 %, což také dokazuje významně rozdílný vývoj epidemie. 

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování a proočkovanost populace,  zejména pak vyšších věkových skupin z důvodu ochranného efektu očkování před závažným  průběhem onemocnění, který je více pravděpodobný u starších osob s chronickými  onemocněními. K datu 18. 10. 2021 mělo očkování dokončeno více než 6 milionu osob, což  představuje 57 % celkové populace. V kohortě, která může být v současné době očkována, tj.  populace od 12 let věku, má dokončené očkování necelých 65 %. Z hlediska rizika závažného  průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno  81 %. V této skupině je tak i nadále více než 45 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem  závažného průběhu nemoci v souběhu s dalšími chronickými onemocnění, což představuje v  případě výrazného nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž nemocniční  péče. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 400 tisíc osob, které neabsolvovaly  očkování, a to ani jednou dávkou. 

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci existuje minimálně 30 % vnímavých osob. Stále je tedy  v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou  v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho  následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2.  Je proto zřejmé, že obezřetnost je v aktuální situaci stále na místě.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby  nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření  onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích. 

Z celkového pohledu na současný vývoj epidemické situace a nárůst nově diagnostikovaných  případů onemocnění covid-19 v ČR není tento vývoj odlišný od vývoje v ostatních zemích, jak  je popsáno výše. Obdobnou situaci, tj. trvající vysoký počet nově diagnostikovaných případů  pozorujeme v okolních zemích, tj. v Německu, Rakousku, Slovensku a postupný nárůst je  sledován také v Polsku.

Str. 6 z 11 

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 18. října 2021 je situace v České  republice, co se týká variant viru SARS-CoV-2, de facto stabilní. Varianta delta a její  subvarianty stále dominují v pozitivních vzorcích, které procházejí vyšetřeními metodou  diskriminační PCR. V podrobné celogenomové sekvenaci pak u celkem 520 vzorků podíl  původní delta varianty klesl na 31,5 % na úkor subvariant delty. Ačkoli přibývá nakažených,  klinická praxe zatím nehlásí změny v průbězích či projevech nemoci. [1]  

Dominance delta varianty je primárně zapříčiněna tím, že tato varianta je charakterizována  vyšší transmisibilitou. Vědecké publikace uvádějí o 40 až 60 % vyšší transmisibilitu než u  varianty alfa [2,3]. Rizikovým faktorem této varianty je pak zejména její schopnost částečně  „obejít“ očkování, kdy při zhruba 30 % účinnosti vakcinace na tuto variantu po aplikaci první  dávky vakcín s dvoudávkovým schématem lze důvodně předpokládat zvýšené riziko nákazy  touto variantou, což ukazují i publikovaná vědecká data z Velké Británie, která byla  publikována v The New England Journal of Medicine. Tato práce mimo jiné porovnává  účinnost vakcín u různých variant, a to konkrétně mezi variantou alfa a variantou delta [4]. Z  tohoto důvodu je klíčové, zejména s ohledem na podzimní a zimní sezónu respiračních nákaz  a stále poměrně vyšší počet neočkovaných osob v seniorní populační skupině, co nejvíce a  nejdříve proočkovat tuto vulnerabilní skupinu s častým výskytem přidružených onemocnění  společně s osobami s oslabenou imunitou, jelikož u těchto kohort obyvatel může mít  onemocnění vzhledem k jejich zdravotnímu stavu závažnější průběh vyžadující hospitalizaci.  A očkování, zejména pak dokončené očkování, výrazně chrání před závažným průběhem  onemocnění, jak deklaruje ve svém vyhodnocení i britský úřad pro veřejné zdraví Public Health  England, který uvádí více než 95 % ochranu před hospitalizací u osob očkovaných dvěma  dávkami. [5] 

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově  diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021  ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo  částečně očkovaných.[6] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování  šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování 61,1  % (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní rozdíly  v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále vnímavá  k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost, účinek  očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují, že  potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké, pokud  v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo  posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také  bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi  EU/EHP. 

ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně  proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65%  proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících 

Str. 7 z 11 

faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh  onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze  zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto  modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností covid 

19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU, a které plánují uvolnit protiepidemická  opatření, mají vysoké riziko významného nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí.  V této situaci jsou vzhledem k vysoké virové zátěži v populaci ohroženy infekcí se závažným  průběhem i plně očkované osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s proočkovaností  nad současnou průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nižší  riziko významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, pokud nedojde k  rychlému poklesu účinnosti vakcíny v důsledku klesající imunity. 

Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti  ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby se na  podzim omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen důraz  na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před  závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje  zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, který  může být kromě onemocnění covid-19 zasažen chřipkou a jinými respiračními viry. Podle  současné prognózy ECDC je minimálně do konce listopadu stále zapotřebí udržovat některá  protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad na  celkovou epidemické situace. 

III. Důvody, které vedly ministerstvo k vydání mimořádného opatření Ministerstvo zdravotnictví považuje i nadále s ohledem na výše uvedenou aktuální analýzu  epidemické situace za nezbytné pokračovat v nastavených protiepidemických opatřeních,  které jsou jedním ze zásadních preventivních mechanismů minimalizace rizik přenosu nákazy,  díky kterým je možno předejít významnému rozšíření nákazy v populaci, a tím i zhoršení  celkové epidemické situace. 

Proto je i nadále potřebné vyžadovat doklad o tzv. bezinfekčnosti při mnoha činnostech  veřejného života, jakými například je účast na hromadné akci, návštěva sportoviště,  provozovny stravovacích služeb atp. (tato povinnost je stanovena jiným mimořádným  opatřením: Mimořádné opatření – omezení maloobchodního prodeje a služeb – Aktuální  informace o COVID-19 (mzcr.cz)). Primárním cílem uložení této povinnosti je včasné odhalení  případného onemocnění covid-19 u bezpříznakové osoby, a tak v konečném důsledku  zamezení dalšímu šíření nákazy v situacích, kdy je riziko přenosu nákazy z objektivních  důvodů zvýšené (činnosti bez ochrany dýchacích cest, kumulace velkého množství osob  v jeden čas na jednom místě bez možnosti dodržovat bezpečné rozestupy apod).  

V současné době existuje několik možností, kterými lze prokazovat ve stanovených situacích  „bezinfekčnost“. Kromě dokladu o prodělání onemocnění covid-19 ve lhůtě do 180 dní od  prvního pozitivní testu je možné využít doklad o dokončeném očkování očkovacími látkami,  které byly schváleny v souladu a postupem předvídanými právními předpisy. Poslední  alternativou je pak absolvování rychlého antigenního testu k detekci antigenu viru SARS-CoV 

2 nebo PCR testu na přítomnost viru, který je v současnosti na základě mimořádného opatření  Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 47828/2020-29/MIN/KAN a výslovným odkazem na § 30  odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění hrazenou službou, a to i bez indikace  ošetřujícího lékaře (tzv. screeningové testování).

Str. 8 z 11 

Na základě mimořádného opatření č. j.: MZDR 47828/2020-29/MIN/KAN je v kalendářním  měsíci garantováno každému pojištěnci bezplatné testování až 5 antigenními testy (úhrada  jednoho testu činí 201 Kč) a až 2 PCR testy (úhrada jednoho PCR testu činí 724 Kč).  Dohromady tedy systém veřejného zdravotního pojištění může vynaložit za jednoho pojištěnce  až 2 453 Kč za provedené testy v jednom kalendářním měsíci. 

Naproti tomu je hrazenou službou i očkování očkovacími látkami schválenými příslušnými  regulačními orgány (Evropská léková agentura). Náklady na očkování nejdražší očkovací  látkou (s ohledem na ochranu obchodního tajemství sjednanou s výrobcem nelze  konkretizovat) včetně souvisejícího výkonu činí cca 800 Kč za jednu aplikaci. Při  dvoudávkovém schématu se jedná o náklady ve výši cca 1 600 Kč, přičemž očkování  poskytuje ochranu minimálně na dobu 6 měsíců s následnou možností obnovení  přeočkováním jednou dávkou očkovací látky.  

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že očkování schválenými očkovacími látkami je z hlediska  efektivního nakládání s veřejnými prostředky zdravotního pojištění jednoznačně preferovanou  variantou, která by za standardní situace byla bezpochyby realizována. Takový postup ostatně  odpovídá požadavkům na hospodárné nakládání s veřejnými prostředky (srov. např. zákon o  veřejné kontrole a požadavek na hospodárnost, účelnost a efektivitu). Nutno podotknout, že  dosavadní úhrada testování z prostředků veřejného zdravotního pojištění byla zásadně  ovlivněna nedostatečnou dostupností očkovacích látek z počátku očkovací kampaně i reálnou  nemožností zajistit okamžitou distribuci mezi celou populaci ČR. Bylo tak nutné aplikovat jinak  hrazenou alternativu prokazování bezinfekčnosti. V současné době však již tyto překážky  neexistují – dostatečné jsou jak zásoby očkovacích látek, tak očkovací kapacity v síti  poskytovatelů zdravotních služeb. 

S ohledem na výše uvedené, lze uzavřít, že podle obecných pravidel využívání veřejných  prostředků zdravotního pojištění je nezbytné zajistit úhradu pouze pro takové řešení, které je  z hlediska cíle, jehož má být dosaženo, považováno za nejefektivnější z hlediska  vynaložených finančních prostředků. Při porovnání nákladů na očkování a testování je přitom  takovým řešením právě očkování a pro pokračování v úhradě plošného testování bez indikace  ošetřujícím lékařem (diagnostické testování na základě zdravotního stavu) již v současné době  není žádný důvod. To neplatí pro skupiny obyvatelstva, které nemají objektivní možnost  očkování podstoupit. 

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že význam očkování nelze zúžit pouze na prostředek  k doložení své tzv. bezinfekčnosti při vstupu do provozovny nebo účasti na akci. Jeho hlavní  přínos spočívá v tom, že pokud se naočkovaná osoba setká s infekční osobou, je riziko nákazy  výrazně nižší ve srovnání s neočkovanou osobou, která onemocnění dosud ani neprodělala.  Zároveň je zjištěno, že v případě nákazy očkované osoby mohou vykazovat nižší virovou nálož  a současně zkrácenou dobu vylučování viru SARS-CoV-2. [7,8] S ohledem na výše uvedené  a dosavadní vývoj pandemie onemocnění covid-19 je tak zřejmé, že nejefektivnějším  preventivním protiepidemickým opatření při zvládání epidemie je co nejvyšší míra  proočkovanosti dané populace a dosažení tzv. kolektivní imunity. 

U negativně testované osoby je sice předpoklad, že s vysokou mírou pravděpodobnosti při  správném provedení odběru biologického materiálu a použití testu s náležitou senzitivitou a  specificitou není testovaná osoba infekční, nicméně tento stav „nepřítomnosti infekce“ lze  konstatovat pouze v době odběru, a nelze vyloučit nákazu v následujících hodinách či dnech  po odběru, kdy lze stále použít výsledek tohoto testu jako průkaz tzv. bezinfekčnosti.  Ministerstvo zdravotnictví si je tohoto limitu vědomo, avšak s ohledem na další praktické 

Str. 9 z 11 

konsekvence (potřebu vyhodnotit test, zaznamenat výsledek do centrální databáze, vystavit  certifikát atd.) stanovuje přiměřené lhůty, ve kterých lze výsledek testu jako průkaz tzv.  bezinfekčnosti použít. Zároveň je nutné konstatovat, že v případě výskytu infekční osoby  například na hromadné akci, jsou osoby, které nejsou očkovány, ale pouze testovány,  vystaveny významně vyššímu riziku nákazy než osoby očkované. I proto je očkování mnohem  efektivnějším opatřením než testování.  

Testování navíc je v porovnání s očkováním mnohem méně efektivním protiepidemickým  opatřením při zvládání epidemie než samotné očkování, a navíc opatřením mnohonásobně  ekonomicky nákladnějším, jak bylo popsáno výše.  

V současnosti má Česká republika k dispozici dostatek očkovacích látek proti onemocnění  covid-19 pro všechny osoby, které mohou s ohledem na svůj věk a zdravotní stav očkování  absolvovat s tím, že toto očkování je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Je tedy  dostupné pro všechny osoby ve věku 12 let a starší.  

Jedním z cílů tohoto mimořádného opatření je tak i motivace dosud neočkovaných osob  k vakcinaci. Proto bylo také přistoupeno k možnosti očkování bez předchozí registrace, což  rozšiřuje další možnosti a rozsah přístupu k očkování pro co největší skupinu obyvatel.  S nástupem podzimního a následně zimního období, která jsou obecně spojena se zvýšeným  výskytem respiračních nákaz, včetně onemocnění covid-19, je snahou Ministerstva  zdravotnictví v tohoto rizikového období pro další vývoj epidemie onemocnění covid-19  dosáhnout co nejvyšší proočkovanost populace.  

Z těchto důvodu se oproti stávajícímu mimořádnému opatření zužuje okruh osob, které mají  na bezplatné preventivní testování hrazené z veřejného zdravotního pojištění i nadále nárok.  Z podobných, výše uvedených důvodů, toto opatření již přijalo několik evropských zemí    

Jednou ze skupin, u nichž bude i nadále umožněno využití hrazeného preventivního testování,  jsou osoby s trvalou kontraindikací očkování, tedy osoby, které nemohou očkování podstoupit.  Seznam kontraindikací je uveden tak jako u každé očkovací látky v Souhrnu údajů o léčivém přípravku (SPC). Vzhledem k tomu, že některé osoby nemohou být vůbec ze zdravotních  důvodů očkovány (tj. trvalá kontraindikace, umožňuje MZ této skupině osob i nadále využívat  možnost preventivního testování na vlastní žádost hrazeného z veřejného zdravotního  pojištění ve stávajícím rozsahu, tzn. rychlý antigenní test jedenkrát za 7 dní a RT-PCRT test  dvakrát v kalendářním měsíci. Tato možnost úhrady je dále stanovena i pro tzv. „rozočkované“,  popř. naočkované osoby, které se zatím z objektivních důvodů nemohou prokázat  dokončeným očkováním nebo provedení testu je pro ně potřebné (podezření na onemocnění  covid-19 bez výskytu klinických obtíží charakteristických pro tuto infekci, cesta do zahraničí  apod.). 

Nárok na testování hrazené z veřejného zdravotního pojištění v souladu s tímto mimořádným  opatřením je testovaná osoba povinna prokázat lékařskou zprávou nebo certifikátem o  provedeném očkování. 

Nárok na testování hrazené z veřejného zdravotního pojištění zůstává ve stávajícím rozsahu  taktéž pro osoby do dovršení osmnácti let věku. K této výjimce bylo přistoupeno primárně  z důvodu, že tato populační skupina není ještě dostatečně naočkována, a to z důvodu, že  očkovací látky zatím nejsou schváleny pro vakcinaci osob mladších dvanácti let, a dále  z důvodu, že schválení očkovací látky pro vakcinaci osob nad dvanáct let věku bylo výrazně 

Str. 10 z 11 

později, než tomu bylo u zbytku populace. Kompletní proočkovanost ve věkové skupině  12 – 15 let se nyní pohybuje okolo 31 %, nedokončené očkování, tj. očkování 1 dávkou, mají  pak k 18. 10. 2021 2 % osob z této věkové kategorie, celkem je tak v této populační skupině  proočkována alespoň jednou dávkou již 1/3 osob (dětí). Vyšší proočkovanost je dosažena v  kategorii 16 až 19 let, kde je naočkováno alespoň jednou dávkou více než 53 % osob z této  populační skupiny (208 000 osob), z toho u 51 % osob této věkové kohorty bylo očkování  dokončeno.  

Ponechání možnosti bezplatného preventivního testování pro osoby do 18 let věku je navíc  zohledněn případný ekonomický dopad na zákonné zástupce těchto osob (většinou rodiče),  pokud by toto testování nebylo umožněno. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách  https://onemocneniaktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr . 

Tímto mimořádným opatřením není nijak dotčeno testování na přítomnost viru SARS-CoV-2  indikované lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví z diagnostických nebo  epidemiologických důvodů, které je i nadále plně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního  pojištění. 

1. Nakažených virem SARS-CoV-2 přibývá, stále dominuje varianta delta a její subvarianty,  SZÚ (szu.cz) 

2. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/threat-assessment-emergence-and impact-sars-cov-2-delta-variant 

3. https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/sars-cov-2-delta-variant-now-dominant european-region 

4. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2108891 

5. https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment _data/file/1005085/Vaccine_surveillance_report_-_week_29.pdf 

6. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu) 7. CDC COVID-19 Study Shows mRNA Vaccines Reduce Risk of Infection by 91 Percent  for Fully Vaccinated People | CDC Online Newsroom | CDC 

8. Vaccine Tracker: What risk do unvaccinated people pose to the public? (msn.com) 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r. 

ministr zdravotnictví

Str. 11 z 11