Nervozita na finančním trhu přetrvává (Ranní zpráva z finančního trhu)

Indexy nákupních manažerů v eurozóně pravděpodobně pokračují v poklesu a indikují tak expanzi výroby a služeb zpomalujícím tempem. Na finančním trhu převládá opatrná a negativní nálada, která brzdí posilování koruny navzdory vysokým spekulacím na další brzké zvyšování úrokových sazeb ČNB.

Podnikatelská aktivita v Evropě brzdí

Na hřišti makroekonomických údajů dnes budou investoři sledovat především předběžné výsledky indexů nákupních manažerů za říjen. V případě eurozóny i Německa je na místě čekat další snížení s tím, jak vyprchává efekt oživení po rozvolnění covidových opatření, a naopak nastupují obavy z blízkého vývoje a růstu cen. Index se stále nachází na úrovních ukazující expanzi služeb i výroby, nicméně v případě zpracovatelského průmyslu stále dochází k nadhodnocení indexu z důvodů chybějících výrobních komponent a materiálů. A právě nejistota ohledně subdodávek a související růst cen budou ovlivňovat i vývoj finančního trhu v nejbližších týdnech a měsících. V případě indexu PMI v USA se čeká snížení na straně výroby a mírné zvýšení ve službách, nicméně americký index je sledovaný relativně málo. Asijské akciové trhy dnes rostou díky zprávě o platbě kupónu čínským developerem Evergrande, bez které by již o víkendu byla společnost v defaultu.

Středoevropské trhy budou pravděpodobně sledovat především globální sentiment. Česká koruna počítá s tím, že ČNB na začátku listopadu zvýší úrokové sazby alespoň o 75 bp. My se spíše stále kloníme ke scénáři zvýšení o 50 bp, takže krátkodobý efekt zasedání ČNB by mohl být lehce negativní. Nicméně vyznění nebude takto binárního charakteru. Velkou roli sehraje nově zveřejněná prognóza a následná komunikace ČNB. Od té čekáme silný signál o ochotě zvyšovat úrokové sazby dál v závislosti na zveřejňovaných datech. Nová prognóza ČNB pravděpodobně bude citelně zvýšena jak v případě inflace, tak v případě implikované trajektorie úrokových sazeb.

ČNB oznámila odprodej výnosů z devizových rezerv

Sílící obavy z další vlny Covid-19 včera tlumilo zveřejnění studie Pfizer-BioNTtech. Ta uvedla, že na vzorku čítajícím 10 000 lidí ve věku 16 a více let, zvýšila třetí dávka účinnosti vakcíny na 95,6 %. Akcie obou společností reagovaly posílením, nicméně na trzích stále převládala v průměru opatrná nálada, a to v souvislosti s otazníky nad globálním růstem cen a hrozícími bankroty na realitním trhu Číny. Investoři dále sledovali korporátní výsledky firem. Filadelfský Fed index podnikatelské důvěry v říjnu klesl níž, než se čekalo. Naopak parciální pozitivní makroinformací dneška bylo zveřejnění nečekaného zlepšení podnikatelské důvěry za září ve Francii a oproti odhadům menší zhoršení spotřebitelské nálady v eurozóně za říjen.

Převažující globální pesimismus nesvědčil včera ani středoevropským měnám, které proti euru svorně oslabovaly. Česká koruna vůči euru ztratila téměř 0,4 %. Na českém trhu zarezonovalo oznámení ČNB o tom, že se od ledna 2022 vrátí k prodeji části výnosů z devizových rezerv. Trh s něčím takovým dříve či později počítal, takže překvapení je spíše malé, i když s ohledem na předchozí komunikaci se čekalo spíše později. Dle očekávání ČNB opakuje mantru, že by transakce měly mít minimální vliv na kurz. Jinými slovy by objemy těchto transakcí měly být malé. Z pohledu měnové politiky ČNB ovšem včera vyslala další jasný signál zveřejněným rozhovorem se členem bankovní rady Tomášem Holubem. Ten vyjádřil, že debata na nadcházejícím jednání začátkem listopadu nebude o tom, zda sazby zvýšit o 0,25procentního bodu nebo o něco vyššího, nýbrž o jaké vyšší číslo. Jinými slovy na listopadovém zasedání máme čekat zvýšení reposazby minimálně o 50 bp.

V rámci tranzitivních ekonomik dnes zaujalo zasedání turecké centrální banky, která snížila klíčovou úrokovou sazbu o 200 bp na 16 %, zatímco se čekal její pokles o 100 bp. Turecká lira reagovala oslabením o necelá 3 %. Připomeňme, že inflace v Turecku se nachází blízko 20 %.