Inflace v eurozóně bude potvrzena na úrovni předběžného odhadu (Ranní zpráva z finančního trhu)

Ve Spojených státech je dnes kalendář prázdný. Zveřejněna bude pouze Béžová kniha. Ta zřejmě trhy utvrdí v tom, že Fed již brzy oznámí detaily ohledně omezování nákupů aktiv. Zpřesněný odhad zářijové inflace pravděpodobně žádných změn nedozná. Celková inflace bude potvrzena na úrovni 3,4 %, kde se bude držet i ve zbytku letošního roku. Přestože i polský průmysl trpí nedostatkem výrobních komponent, analytici za září očekávají jeho meziměsíční růst o 10 %. Vzhledem k propadu polského PMI však indikátor může přinést spíše zklamání.

Béžová kniha investory od očekávání omezování QE neodradí

Ve Spojených státech bude dnes zveřejněna pouze Béžová kniha. Ta přináší subjektivní pohled guvernérů dvanácti Federálních rezervních bank na stav domácí ekonomiky. Nepředpokládáme, že by zveřejnění dokumentu přineslo jakýkoli zvrat v očekávání, že Fed oznámí detaily ohledně omezování nákupů aktiv na nejbližším zasedání. Trh naopak stále více věří, že k utahování měnové politiky dojde brzo, a to nejen skrze omezování QE. První zvýšení úrokových sazeb ve svých cenách finanční trhy zahrnují již ve druhé polovině příštího roku. V tomto ohledu jsme skeptičtější, když první „hike“ vidíme až v březnu 2023. Důvodem je americký trh práce, který stále zaostává za předkrizovými úrovněmi.

Zářijová inflace v eurozóně bude zřejmě potvrzena na úrovni předběžného odhadu, tedy 3,4 %. Změn pravděpodobně nedozná ani jádrová inflace, která v září dosáhla 1,9 %. Kolem současných úrovní se inflace bude podle našeho odhadu držet i ve zbytku letošního roku. V příštím roce však očekáváme její postupný návrat k úrovním okolo 1 %.

V Polsku bude zveřejněna průmyslová produkce za září. Ta by si měla po dvou meziměsíčních poklesech vylepšit reputaci a dle konsenzu trhu vzrůst o 10,2 %. Ačkoli i polský průmysl trápí nedostatek výrobních komponent, jeho výhodou je, že není tolik závislý na automobilovém průmyslu, jako například Česká republika či Maďarsko. Vzhledem k zářijovému propadu PMI indexu (z 56 bodů na 53,4 bodu) však dnešní data mohou přinést spíše zklamání než pozitivní překvapení. Nedostatek vstupů se pak promítne do dalšího růstu polských cen průmyslových výrobců. Ty v meziročním srovnání v září zřejmě stouply o 10 %.

Koruna prolomila důležitou úroveň 25,50 CZK/EUR

Na globálních akciových trzích i dnes panovala optimistická nálada. To se pak odrazilo i ve vývoji kurzu společné evropské měny, která zpevnila o 0,3 %. Posunula se tak na hladinu 1,165 USD/EUR. V její prospěch hrála i data z amerického trhu nemovitostí, která výrazně zklamala. Společně s eurem posiloval v průběhu dne i maďarský forint a polský zlotý. Forint však po zasedání maďarské centrální banky o své zisky přišel a ve srovnání s předchozím dnem skončil o 0,2 % slabší (362,3 HUF/EUR). Centrální banka zvýšila klíčovou tříměsíční úrokovou sazbu o 15 bb na úroveň 1,80 %. Trh však zřejmě čekal víc. Tiskové prohlášení se pak soustředilo především na inflaci, která je dle centrální banky opředena řadou rizik ve směru nahoru. Ta se navíc mohou ukázat jako trvalejší. Z tohoto důvodu vzrostla podle našeho názoru šance na 30bb zvýšení sazeb na listopadovém zasedání, místo 15 bb, jak jsme očekávali doposud. Bankovní rada také považuje za nezbytné pokračovat v utahování měnových podmínek na měsíční bázi, a to až do té doby, než se inflace stabilizuje kolem inflačního cíle ve výši 3 %.

Během úterního obchodování ztrácela i česká koruna. Prorazila dokonce i silnou hladinu odporu 25,50 CZK/EUR a posunula se na úroveň 25,53 CZK/EUR. Tím se zřejmě otevřela cesta k dalšímu oslabení, přestože tržní úrokové sazby ve svých cenách již zahrnují zpřísnění měnové politiky do konce letošního roku o 125 bb. Zhoršující se covidová situace však bude domácí měnu zřejmě držet na slabších úrovních i nadále.