Pomůže německá fiskální bazuka nakopnout českou ekonomiku?

Zabrzděná ekonomika eurozóny, především Německa, byla v posledních letech pro Česko přítěží. I když se tuzemským exportérům dařila částečná reorientace na mimoevropské trhy, Česko je nadále na Německu nejzávislejší zemí na světě, byť Rakousko následuje v těsném závěsu. Ze světových input output tabulek pro rok 2020 lze odhadnout, že Německá finální poptávka (spotřeba a investice) tvoří přímo a nepřímo 7,6 % českého HDP a Německý export do zbytku světa přidá odhadem dalších 1,7 %. Vzhledem k tomu, že na celkové zahraniční poptávce závisí přes 39 % ekonomiky ČR, tak s Německem je svázána téměř jedna čtvrtina tohoto objemu.

Poté, co od německých představitelů zaznívá záměr rozvolnit pravidla dluhového financování a zahájit investiční boom odpálením „fiskální bazuky“ ve výši 500 miliard eur (11,6 % německého HDP), a dále urychleně zvyšovat investice do obrany z 1,8 % dejme tomu na 3 % HDP, může se nám závislost na Německu zase začít vyplácet. Pokud by investice do infrastruktury byly rozloženy na 10 let a ke zvýšení výdajů na obranu mělo dojít už v příštím roce, jednalo by se o fiskální impulz okolo 2,4 % německého HDP, resp. 3,3 % německé vnitřní poptávky. To by se přes zmíněnou závislost ČR na německé poptávce a další kola multiplikačního procesu přetavilo do dodatečného růstu českého HDP o cca 0,3 procentního bodu. Není to moc, ale pomohlo by to vykompenzovat větší část dopadu případných 20% plošných cel USA. 

Je navíc pravděpodobné, že k Německému investičnímu boomu financovanému na dluh se připojí i další země chřadnoucí Evropy.  Můžeme se tak možná těšit na léta zvýšeného ekonomického růstu, ale i vyšší inflace a úrokových sazeb, než jsme si ještě před měsícem dokázali představit. Můžeme jen doufat, že výdaje budou vynaloženy účelně a efektivně na všestranné posílení Evropy v kontextu hrozící války. Ať ty dluhy za to stojí.

Obrázek: Význam německé vnitřní poptávky a německého exportu v HDP jednotlivých zemí. Odhady na základě světových input-output tabulek OECD za rok 2020.

Jiří Pour, ekonom, UniCredit Bank 

Přečtěte si také